Odbarvení fotografií do škály šedých tónů v počítači málokdy přinese uspokojivý výsledek, pokud si na celém procesu nedáte záležet.
Úspěch můžete očekávat v situaci, kdy se budete snažit přiblížit charakteristice konkrétního černobílého filmu. Jestliže jste fotografovali, nebo fotografujete na film a máte oblíbený černobílý negativ, na který zkrátka nedáte dopustit, pak můžete postrádat u převodu digitálního snímku na černobílý jisté charakteristické vlastnosti. Věrný převod totiž není jednoduchý. Už na samotném začátku hraje svou roli velká množina faktorů: hodnota ISO citlivosti, přesnost expozice, barevné podání konkrétního přístroje…
Přiblížit se tak ke kýžené charakteristice černobílého filmu se někdy může zdát až nemožné. Vcelku s úspěchem se to ale provést dá. Vyzkoušeli jsme následující postup, jemuž k dokonalosti chybí, troufáme si říci, opravdu málo. Pro ilustrační příklad použijeme známý editor Adobe Photoshop.
max. velikost
Snímek pořízený s klasickou zrcadlovkou, Nikon FM2, IlfordPan 400, ohnisko 24 mm
max. velikost
Snímek pořízený s digitální zrcadlovkou, Nikon D80, F8, 1/400 s, ISO 100, ohnisko 24 mm (ekv. kinofilmu 36 mm)
max. velikost
Barevný snímek převedený do černobílé dle uvedeného postupu
Abychom se co možná nejvíce přiblížili charakteristice založeného ČB filmu, vyfotografovali jsme několik stejných scén jak s digitálem, tak i kinofilmem bezprostředně po sobě. Na obou zrcadlovkách byl přitom nasazený stejný objektiv a nastavená shodná clona. Přestože se jedná o jiné formáty – kinofilm vs. APS-C snímač, pro simulaci převodu do černobílé to není podstatné. Nakonec jsme na film pořídili fotografii bílého archu papíru, abychom získali snímek, který poslouží jako další vrstva k přidání zrnitosti.
max. velikost
Snímek pořízený s klasickou zrcadlovkou
max. velikost
Snímek pořízený s digitální zrcadlovkou
max. velikost
Výřez z použitého snímku k přidání zrnitosti
Fotografii archu papíru jsme neskenovali spolu s dalšími snímky z filmu. Ke skenování filmu jsme použili redakční skener. Jestliže nevlastníte filmový skener a přesto byste si obdobný postup chtěli pro své snímky zkusit, nemusíte zoufat, stačí využít některý z fotolabů, který mezi svými službami nabízí i sken negativů.
Nejprve je třeba vstupní snímek odbarvit. Použili jsme nástroj Mapovat na přechod, Obraz | Přizpůsobení | Mapovat na přechod. Ve Photoshopu ovšem lze použít i dalších nástrojů jako například Míchání kanálů nebo Černobílý, oba tyto nástroje by pravděpodobně odvedly věrnější výsledek, co se týče převodu barevných tónů do škály šedé vzhledem k filmové předloze. Osobně jsem si však navykl na rychlou a uspokojivou práci nástroje Mapovat na přechod. Obdobné způsoby převodu do černobílé nabízí i další editory jako Gimp nebo Zoner Photo Studio. Na funkci Černobílý je ale třeba jít s opatrností, několikrát se mi stalo, že jeho převodem do černobílé snímky utrpěly na kvalitě.
max. velikost
Snímek převedený do černobílé
Pouhým odbarvením snímku, ať již použijete jakýkoliv způsob, vše teprve začíná. Většina takto upravených fotografií trpí nízkým kontrastem ve srovnání s černobílým filmem a navíc postrádají zrno, známé z černobílých zvětšenin. K navýšení lokálního kontrastu jsme použili postup uvedený v DIGIfotu 2/2008. Jedná se o způsob využívající filtru Horní propust. Již po této úpravě vypadá snímek příjemněji.
Nejprve duplikujete stávající vrstvu s černobílou fotografií, menu Vrstva | Duplikovat vrstvu. Aplikujete na ni filtr Horní propust, Filtry | Jiné | Horní propust. V nastavení tohoto filtru ponecháte hodnotu Poloměru přibližně 45 obrazových bodů. Poté nastavíte prolnutí vrstev z Normální na Překrýt. Hodnotu Krytí vyladíte v závislosti na předloze – nemělo by zde docházet ke vzniku nežádoucích artefaktů (tzv. zářících obrysů). Nakonec obě vrstvy sloučíte v jednu, Vrstva | Do jedné vrstvy.
max. velikost
Navýšení lokálního kontrastu
Na upravovanou fotografii je třeba ještě vložit neskenovaný snímek bílého archu papíru, tedy vlastně jen přidat zrnitost. Tento krok by se měl vždy provádět v poměru 1:1, v jakém bude sloužit výsledná fotografie. Jestliže snímek budete tisknout na velký formát, pak je třeba zrno vložit do plného rozlišení původní fotografie. V případě, že snímek budete chtít zmenšit a vystavit na webové galerii jako náhled, bývá lepší přidat zrno až po změně rozměrů digitálního snímku.
Přidání zrnitosti provedete jednoduše – chycením myši a přetažením zrna na upravovaný snímek (musíte mít přitom z panelu nástrojů vybrán Nástroj přesun, V). V každém případě byste měli používat k přidání zrna střed neskenovaného snímku, kde bývá kresba nejlepší. Vyhnete se tak například neostrosti v rozích apod.
max. velikost
Vložení nové vrstvy a přidání zrna
V závislosti na charakteristice skenovaného filmového zrna, digitální předlohy a dokonce i vaší představě o podobě výsledné fotografie lze použít tři různé režimy prolnutí vrstev. Zkušení fotoeditoři jistě znají režim Překrýt. Ve většině případů se u něj Krytí ponechává co největší, vyplatí se jej použít v případech, kdy jste snímek z digitálu pořídili s vyššími hodnotami ISO citlivosti. V některých situacích dopadá lépe režim Tvrdé světlo, Krytí se zde zpravidla nastavuje nižší – okolo 70 procent. Nakonec, když chcete přidat opravdu silné zrnitosti, můžete použít režim Lineární světlo, zde doporučujeme nastavit Krytí ještě nižší – přibližně 35 procent.
Režim Překrýt, Krytí 100 procent
Režim Tvrdé světlo, Krytí 75 procent
Režim Lineární světlo, Krytí 35 procent
Výřez z neskenovaného filmu
Není nic jednoduššího než si udělat pro oba kroky (převod do černobílé a přidání zrna) akce s tím, že nakonec nesloučíte obě vrstvy, ale ponecháte si ještě možnost ručně zvolit způsob prolnutí a procento překrytí obou vrstev. Zdlouhavý proces tak velice urychlíte.
Následují další ukázky digitálních fotografií převedených popsaným způsobem do černobílé.
Podobné způsoby simulace filmu – nejen těch černobílých – nabízejí i některé samostatné aplikace. Některé dokonce „na jedno kliknutí“. Vyzkoušejte například Exposure 2 od Alien Skin Software, nebo DxO FilmPack.