Canon EF 16-35mm F4 L IS USM – pekelně ostrá širočina

Širokoúhlé objektivy od Canonu nejsou špatné, ale výrobce se dlouhodobě zaměřuje spíše na teleobjektivy a široká ohniska zanedbával.

Nedávno uvedené TS-E objektivy 17 a 24mm a zoomující rybí oko 8–15 mm jsou sice skutečně vynikající, ale za kvalitu si fotograf musí řádně připlatit. Mimo to se nejedná o běžné širokoúhlé objektivy, které by si člověk vzal na focení svatby nebo dovolené.

Rodiče se špatnou pověstí

Staré kousky 16–35 mm F2,8 a 17–40 mm F4 trpí měkčí kresbou a vinětací v rozích. U druhého zmíněného objektivu by to fotograf byl ochoten tolerovat, protože objektiv nabízí na „širokáč“ zajímavý rozsah ohnisek za velmi příznivou cenu. Ve starší recenzi jsem tento objektiv i doporučoval jako náhradu za základní objektiv. Na tehdejší zrcadlovce s rozlišením 8 Mpx podával vynikající kresbu s minimální chromatickou vadou. Od té doby se ale rozlišení běžné DSLR ztrojnásobilo a z profesionálního skla se stal solidní průměr.

Dokonce ani starší zoom 16–35 se světelností F2,8, který by měl nabídnout nekompromisní kvalitu obrazu, nezvládne vykreslit na dnešních zrcadlovkách dostatek detailů. Abych jen nehaněl, tak další kvality, jako převod kontrastu a malá vinětace, nejsou na rozlišení závislé a zmíněné objektivy tak není nutné hned vyměňovat.

Novinka 16-35mm F4 ale má co napravovat. Všechny nové objektivy, které Canon za poslední 2 roky uvedl, sledují stejný scénář – z dobrého objektivu se stal vynikající a cena se téměř zdvojnásobila. Kvalitě obrazu se ale na zoubek podíváme až dále.

Slibné vyhlídky

Objektiv se řadí do „eLkové“ řady profesionálních objektivů. Mechanické zpracování je na vysoké úrovni a i když k opláštění použil výrobce na některých místech plast, vnitřní konstrukce je bytelná, o čemž se můžete přesvědčit v článku webu LensRentals. Testovaný kousek jsme v redakci raději nerozebírali. Kvůli bytelné konstrukci je objektiv daleko těžší než starší 17–40 mm (615 g váží novinka, starší kousek jen 475 g).

Na délku objektiv měří 113 mm, což je stejně jako nedávno testovaný vynikající základní zoom 24-70 mm F2,8 L II. Velikost skla při práci nijak neomezuje a stejně jako u výše zmíněných objektivů je zoomovací prstenec umístěn u bajonetu. Fotograf tak objektiv drží blízko těžiště sestavy fotoaparát-objektiv. Zoomování je plynulé v celém rozsahu a jde příjemně ztuha. Zoomování je interní, ale přední člen se uvnitř objektivu pohybuje dopředu/dozadu tak, jako je tomu u ostatních širokoúhlých zoomech Canonu.

Ostřící prstenec je dostatečně široký a dovoluje manuálně zasáhnout do chodu autofokusu, když se zaostření nechce chytit. Po dobu testování však objektiv ostřil rychle a spolehlivě. Dokonce zvládal i náročné disciplíny jako ostření přes okno s reflexy nebo ostření za velmi špatných světelných podmínek.

Ostření zajišťuje kruhový ultrasonický motorek, který nabízí téměř všichni výrobci objektivů v profi reportážních objektivech. Tento motorek ostří rychle, spolehlivě a tiše. Přeostření bez namáčknutí spouště zvládl z 10 m na 1 m do 0,2 s při všech ohniskových vzdálenostech, což je velmi dobrý výsledek. Na tom má svoji zásluhu i krátká ostřící dráha. Ostření je pochopitelně interní a při přeostření se neotáčí přední člen.

Přeostření z 10 m na 1 m:

• 16 mm: 0,16 s
• 24 mm: 0,19 s
• 35 mm: 0,18 s

Objektiv je odolný vůči prachu a vlhkosti, což dokazují nejen vnitřní těsnění, ale i gumová manžeta okolo bajonetu objektivu. Aby byl objektiv skutečně voděodolný, je zapotřebí našroubovat na přední přírubu filtr. Přední člen se totiž při zoomování pohybuje uvnitř objektivu a není utěsněn. Bytelná a utěsněná konstrukce dovoluje fotografovi fotit bez obav i za silného deště. Mějme ale na paměti, že výrobce nijak (vodě)odolnost nedefinuje a reklamovat tento objektiv kvůli zatékání nebo mechanickému poškození bych nedoporučoval.

V dešti jsem fotil i bez nasazeného filtru, protože přední člen dostatečně chránila nová sluneční clona. Ta je součástí balení a skutečně se povedla. Starší širokáče Canonu měly sluneční clonu velmi širokou, takže i při reverzním nasazení zabírala v brašně zbytečně hodně místa.

Nová clona je praktická a velmi pevná. Je vybavena pojistkou s pružinou, která drží clonu na místě jako přibitou. Pro uvolnění je nutné pojistku stisknout, použití hrubé síly zde nepomůže. Krytka také prodělala upgrade. Nově je s vnitřními úchyty (konečně), díky kterým se snadno nasazuje i snímá s nasazenou sluneční clonou.

Stabilizace

Dle prohlášení výrobce je objektiv vybaven poslední generací optické stabilizace s účinností 4 EV. Pokud tedy při ohnisku 16 mm udržíte 1/15 s, tak se stabilizací by se Vám mělo podařit udržet plnou vteřinu. Na internetu je množství komentářů, které toto tvrzení podporují, a chápu, že v ideálních podmínkách (fotoaparát opřen o futra dveří, fotograf ani nedýchá a exponuje několik pokusů) toho lze dosáhnout.

 
Vlevo zapnutá a vpravo vypnutá stabilizace obrazu

Musíme si ale uvědomit, že během dlouhého expozičního času se fotograf může notně vychýlit ze své původní pozice, a na to je už každá stabilizace krátká. Výsledky u takto dlouhých časů se mohou diametrálně lišit také podle toho, jaký fotograf bude fotit. Musím přiznat, že příliš pevnou ruku nemám a bez stabilizace se mi i s časem 1/15 s podařilo množství neostrých fotografií. Se zapnutou stabilizací jsem bez obav mohl nastavit i čtvrtinu sekundy, ale jak říkám, záleží na tom, kdo fotoaparát drží. Nesporné výhody pak přináší stabilizace kameramanům.