Panasonic Lumix DMC-G80: Pro fotografy i filmaře

Pokračování 2 / 6

Konstrukce a ovládání

Panasonic Lumix G80 je podobně jako jeho předchůdce Lumix G7 robustní přístroj vzhledem a ovládacími prvky připomínající digitální zrcadlovku. Přední stěně vévodí bytelný grip umožňující, v kombinaci s opěrnou plochou pro palec na zadní stěně, bezpečný a komfortní úchop jednou rukou.

Součástí horní plochy gripu je ideálně umístěná spoušť obkroužená kruhovým ovladačem, který slouží v prioritních režimech a v manuálním módu k nastavení expozičních hodnot. K tomuto účelu je určen též roller částečně zapuštěný v horním rohu fotoaparátu a přečnívající do zadní stěny. Funkčnost obou kruhových ovladačů lze přepínat prostřednictvím tlačítka na zadním rolleru – v defaultním nastavení lze po jednom zmáčknutí místo clony a času nastavovat vyvážení bílé a citlivost ISO.

Fotoaparát se uvádí do provozu páčkou u voliče fotorežimů, z jehož ikonek je patrné, že k dispozici máme jak automatické a scénické režimy, tak poloautomatické a prioritní módy, včetně manuálního (i pro video); bonusem jsou dva uživatelské režimy. Po levici výklopného blesku, pod nímž se ukrývá hledáček a nad nímž trůní systémová patice, nalezneme roller s nabídkou režimů snímání, což je velmi šikovné, chceme-li rychle přepnout mezi jedním snímkem, sekvencemi, 4K Fotografií či samospouští – své místo si tu našla i funkce Post Focus.

Na zadní stěně je dle vzoru zrcadlovek k dispozici „trojpolohová“ páčka pro rychlé přepnutí mezi typy automatického ostření – jednorázové, kontinuální, ruční – a tlačítko aretace expozice/ostření. Čtyřsměrový volič vedle displeje má poněkud netradiční obsazení: ISO a WB je jaksi samozřejmostí, zaujme však tlačítko určené volbě režimu automatického ostření – to, co se pod ním skrývá, totiž už nikde jinde nenajdete (ani v menu), je to jediné místo, odkud lze volit, zda budete pracovat v režimu Sledování objektu, Detekce tváře, zónového či bodového ostření.

Panasonic Lumix G80, podobně jako „gésedmička“ nabízí široké možnosti uživatelského nastavení jednotlivých ovládacích prvků. Kromě výše zmíněných kruhových ovladačů najdeme na těle přístroje hned pětici „fyzických“ funkčních tlačítek, která jsou doplněna pěticí „dotykových“ na displeji. Všechny můžete naprogramovat na jednu z více než 50 funkcí. Výborné pro pokročilé uživatele, poněkud nebezpečné pro začátečníky… nicméně vždy je možné fotoaparát vrátit do původního, továrního nastavení.

Přes dotykový displej, který lze díky kloubovému uchycení libovolně natáčet do stran, můžete provádět řadu operací, tak jak jste zvyklí z mobilů či tabletů – polohovat a zvětšovat/zmenšovat zaostřovací bod, listovat v menu a mezi obrázky atd. Pokud nesnášíte upatlané monitory, můžete pozici a velikost ostřícího bodu upravovat pomocí 4směrných tlačítek vedle displeje a rolleru.

Na displeji si lze zobrazit řadu informací o nastavení fotoaparátu a expozice a také užitečné pomůcky, jako je živý histogram, vodováha, mřížky. K přepínání mezi režimy zobrazení je určeno tlačítko DISP. vedle monitoru.

Na bocích přístroje se nachází slot pro SD/SDHC paměťové karty (vpravo) a vstupy pro mikrofon, dálkové ovládání, USB a HDMI. Pokud byste hledali zdířku pro akumulátor, vězte, že se nachází na spodní stěně fotoaparátu. A hned vedle něj je uveleben konektor pro připojení externího gripu.

Pokračování 3 / 6

Expoziční automatika a autofokus

Panasonic Lumix G80 jakožto fotoaparát pro pokročilé uživatele nabízí všechny tradiční fotografické režimy. Potenciální majitel tohoto modelu pravděpodobně nejvíce využije módů, které jsou automatizované jen z části – priorita clony či závěrky, nebo vůbec – manuální režim.

Ve všech případech je práce s fotoaparátem intuitivní bez větších zádrhelů, čemuž napomáhá zejména dvojice kruhových ovladačů, jimiž lze podle zvoleného režimu nastavovat clonu či rychlost závěrky. Přesto se pár zádrhelů najde…

V dřívějších testech kompaktů Panasonicu jsme si často stěžovali na podivné chování expozičního trojúhelníku v režimu automatiky a priority clony, kdy fotoaparát často, místo aby adekvátně navýšil citlivost, nelogicky protahoval expoziční časy, což vedlo k neostrosti nejen vlivem pohybu fotografovaného objektu, ale i fotoaparátu při namáčknutí spouště.

U Panasonicu G80 se historie opakuje, i když v podstatě naruby: v obou výše zmíněných režimech čas závěrky neklesne pod 1/60 s, bez ohledu na to, jaké používáte ohnisko. Vzhledem k opravdu výkonné stabilizaci v těle i objektivu a supertiché závěrce je tato hodnota dost „mimo“ (rozuměj příliš krátká) a úměrně navyšující se ISO má samozřejmě neblahý vliv na obrazovou kvalitu. S takovým nastavením se třebas v nynějším kalném podzimním počasí jen stěží dostanete pod ISO 1 000. Ideálním řešením by byla možnost nastavení spodní hranice expozičního času – tak byste si délku expozice mohli přizpůsobit fotografické situaci.

Tato funkce ovšem ve výbavě Panasonicu G80 není, proto se vyplatí přepnout do plného manuálu. A tu narazíme na další zádrhel – v ručním režimu, při zapnutém Auto ISO nelze použít kompenzaci expozice. Samozřejmě to lze vyřešit přenastavením některého z expozičních parametrů, nicméně to může (někoho) v některých „akčnějších“ situacích zdržovat.

Automatické ostření

Po nastavení expozice přichází na řadu ostření. Jak víte z úvodní kapitoly, Panasonicy ostří „pouze“ na základě detekce kontrastu, používají však technologii Depth From Defocus (DFD) simulující ostření na bázi detekce fáze: fotoaparát pomocí detekce kontrastu pořídí dva různě zaostřené snímky (na popředí a pozadí), přičemž bere v úvahu profil použitého objektivu, směr a rychlost pohybujícího se objektu, a poté vypočítá fázový posun. Jak technologie pracuje, vám představí video níže: 

Tato technologie je opravdu spolehlivá a přesná, výborné výsledky podává zejména v režimu Sledování objektu. Zaostření i pohybujícího se objektu je subjektivně velmi rychlé a přesné, nemusíte se tedy bát ani fotografování akčnějších žánrů – neposedných dětí či domácích mazlíčků anebo sportovních výkonů.

K dispozici je i funkce detekce obličeje, a dokonce očí. Tu se však vyplatí použít pouze v případě, že se v záběru nenachází více osob (tváří, dvojic očí) – jinak si AF automaticky vybere, samozřejmě nezávisle na vaší vůli a vašich přáních, jedince v popředí.

Oblast/bod zaostření můžete vybírat dotekem na displeji (i s hledáčkem u oka) nebo čtyřsměrným voličem vedle obrazovky. Pokud budete chtít ostřit ručně, k dispozici je řada pomůcek jako zvětšení náhledu nebo focus peaking (zobrazení kontrastních hran) – v hledáčku i na displeji.

Pokračování 4 / 6

Video a další funkce

Video

Panasonic Lumix G80 je solidně vybaven i pro natáčení videa. Na těle najdeme vstup pro externí monitor i HDMI konektor.

Podporovány jsou obrazové normy PAL i NTSC. Ve Full HD jsou podporovány sekvence se snímkovou frekvencí až 60 sn./s, ve 4K 30 sn./s. Soubory se ukládají ve formátu AVCHD (max. Full HD) a MP4. Natáčet lze v automatickém, poloautomatickém režimu, v prioritním módu i v plném manuálu. Z dalších funkcí jsou dostupné časosběr či fázová animace, vysokorychlostní video v nabídce bohužel není.

Bonusové funkce

Bonusové funkce, o nichž budeme hovořit – 4K Foto, Post Focus a Focus Stacking – jsou dostupné na kruhovém voliči režimů snímání. Všechny zmíněné funkcionality jsou založeny na pořízení sekvencí snímků ve 4K rozlišení.

Funkce 4K Foto a Post Focus najdeme na voliči režimu snímání nalevo od hledáčku

4K Fotografie slouží k zachycení velmi rychlých akcí v sekvencích 30 8Mpx (3 328 × 2 496 px) snímků za vteřinu. Rychlosti pohybu v záběru je třeba přizpůsobit expoziční čas – nastavit co nejkratší, proto je dobré pracovat v režimu priority času (S). K dispozici jsou tři módy: 4K Burst – záznam probíhá po celou dobu namáčknutí spouště, 4K Burst (S/S) – záznam začíná a končí zmáčknutím spouště a 4K Pre-Burst – zaznamenána bude jedna vteřina před a po namáčknutí spouště. Z pořízeného záznamu lze posléze přímo ve fotoaparátu vybrat jednotlivé snímky a uložit je ve formátu JPEG.

Se 4K Fotografií si lze pohrát, třeba vyzkoušet panning s dlouhými expozičními časy s efektem rozmazaného pozadí na výsledné fotografii (pod videem), zde: 1/30 s:

Fotografie vyjmutá z vteřinového 4K záznamu, aktivováno průběžné ostření (bez sledování objektu): FOTO 694 – ISO 200, 1/30 s F5,6, 12 mm

Post Focus (Dodatečné zaostření) a Focus Stacking jsou sloučené funkcionality. Fotoaparát po namáčknutí spouště pořídí sadu snímků ve 4K s různým zaostřením (popředí až pozadí). Z tohoto záznamu můžete kliknutím na bod/oblast v záběru vybrat a uložit snímek s požadovanou oblastí zaostření – to je ono Dodatečné zaostření.

Nově lze též sloučit více snímků v jeden (po zmáčknutí tlačítka Fn1 a výběru bodů na displeji) a dosáhnout tak větší hloubky ostrosti (Focus Stacking), což se hodí např. u produktové fotografie – pro tento účel je ovšem nezbytné využití stativu. Téhož efektu je možné dosáhnout též pomocí bracketingu ostření s tou ne/výhodou, že ke sloučení snímků nedojde automaticky ve fotoaparátu, tento krok budete muset provést v některém editačním programu.

WiFi

Fotoaparát je vybaven WiFi modulem pro bezdrátové propojení s chytrým zařízením. Spojení je naprosto bezproblémové. Prostřednictvím Image App lze přenášet pořízené snímky a zároveň fotoaparát dálkově ovládat. Panasonic má jednu z nejlépe koncipovaných aplikací, v níž lze detailně nastavovat obrazové a expoziční parametry a také oblast zaostření nebo přidávat GPS souřadnice. Více viz test Lumixu LX100.

Pokračování 5 / 6

Obrazová kvalita

Panasonic G80 je prodáván v kitu se setovým objektivem Panasonic Lumix G Vario 12–60 mm F3,5–5,6 ASPH, po vynásobení crop faktorem dostaneme ohniska 24–120 mm. Chromatická aberace je u tohoto zoomu velmi dobře korigovaná, v minimální míře se objevuje jen na okrajích snímků na kontrastních hranách. Stejně tak se nesetkáte se sférickým zkreslením – soudkovitostí ani poduškovitostí.

Co se týče ostrosti a detailnosti kresby, v komprimovaném formátu je ve výchozím nastavení patrné poměrně mohutné doostřovaní a odšumování – ve fotoaparátu lze stáhnout. Rozdíl mezi JPEGem přímo z fotoaparátu a RAWem vyvolaným s nastavenou nulovou hodnotou doostření si můžete prohlédnout níže. Otázkou je, zda z RAWu dostanete lepší výsledky.

Vlevo JPEG ve výchozím nastavení, vpravo vyvolaný RAW s nastavenými nulovými hodnotami doostření i redukce šumu:

ISO 200, 1/400 s, F8, 22 mm (povšimněte si také moiré na žaluziích, důsledku odstranění low-pass filtru)

ISO 500, 1/80 s, F3,5, 12 mm

Objektivu sekunduje 16Mpx CMOS snímač formátu 4/3 bez low-pass filtru. Se šumem, jasovým i barevným, se poměrně slušně vypořádává až do citlivosti ISO 3 200, kdy se v RAWu začínají objevovat ve větší míře barevné artefakty a v JPEGu se v důsledku odšumování ztrácejí drobné detaily. To ostatně můžete posoudit sami níže. Vlevo výřezy z JPEGů při 100% přiblížení, vpravo vyvolané RAWy s nulovou hodnotou doostření i odšumování.

ISO 200

ISO 400

ISO 800

ISO 1 600

ISO 3 200

ISO 6 400

ISO 12 800

ISO 25 600

Pokračování 6 / 6

Hodnocení a demosnímky

Panasonic Lumix G80 je přímým následníkem loňského modelu s označením G7. Během roku vývojáři zapracovali na konstrukci fotoaparátu, který je nyní utěsněn proti vlhkosti a prachu.

Rozměry a váha tohoto přístroje se vyrovnají APS-C zrcadlovkám, což může být v kategorii bezzrcadlovek nežádoucí, ovšem díky této robustnosti se může Panasonic Lumix G80 pyšnit výbornou ergonomií a taktéž širokou nabídkou externích ovládacích prvků, z nichž mnohé si můžete sami naprogramovat – všechna důležitá nastavení jsou okamžitě po ruce a můžete si k nim přidat i nějaké své osobní libůstky.

Proměnou prošel též obrazový snímač – stále se jedná o 16Mpx CMOS čip formátu 4/3, nově byl odstraněn low-pass filtr za účelem dosažení detailnějšího obrazu. Senzor ve spolupráci se setovým objektivem podává dobré obrazové výsledky až do ISO 3 200. Nelze než pochválit duální stabilizaci, která v kombinaci s přepracovanou, nyní takřka neslyšnou mechanickou závěrkou, umožňuje bez obav fotografovat s delšími expozičními časy.

Top modely fotoaparátů posledních generací jsou většinou vybaveny hybridním autofokusem s detekcí fáze na senzoru, tu u Panasonicu (obecně) nenajdete. Panasonic využívá k automatickému ostření detekci kontrastu, kterou však doplňuje technologií Depth From Defocus, díky níž v leckterých disciplínách, zejména při sledování objektu, předčí řadu svých konkurentů.

Panasonic G80 je dobře vybaven i pro natáčení videa. Vedle Full HD jsou podporovány i 4K videosekvence, přičemž pracovat můžete jak v plně automatickém režimu, tak veškeré parametry nastavovat ručně. A nebyl by to pořádný Panasonic, aby svým majitelům nenabídl řadu bonusových funkcí – 4K FOTO, Post Focus&Focus Stacking, různé druhy bracketingu, fázovou animaci, časosběrné snímání – a pomůcek v podobě živého histogramu, vodováhy, zvětšení zaostřované oblasti, zvýraznění obrysů…

Sečteno a podtrženo: Panasonic Lumix G80 bezpochyby patří ve své cenové hladině k nejlépe vybaveným systémovým kompaktům.

Klady:

• Solidní obrazová kvalita do ISO 3 200
• Spolehlivé a rychlé automatické ostření s DFD technologií, s nadprůměrnými výsledky v režimu sledování objektu
• Výkonná stabilizace a tichá mechanická závěrka – možnost použití i delších expozičních časů, aniž by došlo k rozmazání snímku
• Široká nabídka funkcí: 4K FOTO, Post Focus & Focus Stacking, mnoho variant bracketingu
• Robustní odolná konstrukce těla s propracovanou ergonomií a nabídkou externích ovládacích prvků, z nichž řadu lze uživatelsky přizpůsobit
• Velký a detailní elektronický hledáček a dotykový displej na kloubovém uchycení

Zápory:

• Nižší rozlišení snímače – 16 Mpx může být pro některé účely málo
• Agresivní výchozí odšumování a doostření snímků ve formátu JPEG
• Nelze nastavit dolní limit expozičního času – v poloautomatickém režimu a v módu priority clony
• Výdrž baterie nemusí být dostačující při natáčení videa

Demosnímky: