Digitální fotoaparáty ukládají společně s obrazovými daty i metadata, tzv. EXIF. Co všechno z nich můžeme zjistit? Na to se dnes podíváme.
EXIF metadata obsahují poměrně velké množství parametrů, některé důležité, jiné méně. Pravděpodobně nejčastěji vyhledávaná informace v EXIF datech jsou expoziční údaje. Při troše fantazie je možné přirovnat EXIF metadata k funkci tisku expozičních údajů mezi jednotlivá políčka kinofilmu.
EXIF je zkratkou z anglického označení Exchangeable image file format, což je standard pro formát metadat vkládaných do obrazových souborů digitálním fotoaparátem. EXIF data najdete u souborů typu JPEG, TIFF nebo RAW. Formáty JPEG 200 a PNG nejsou podporovány.
V současné době se používá formát EXIF ve verzi 2.2, který je pět let starý. V roce 1998 navrhla první verzi EXIFu japonská průmyslová asociace JEIDA. Nyní standard nikdo nespravuje, a proto není nadále vyvíjen.
Jak již bylo řečeno EXIF data slouří především ke zjištění expozičních údajů o snímku, mimo to však ukládají i mnoho dalších informací jako je značka fotoaparátu, model fotoaparátu, datum pořízení snímku, velikost snímku v pixelech, použitý expoziční režim, režim blesku apod. Každý fotoaparát ukládá obvykle jiné doplňující parametry, základní sadu dat (typ digitálu, expoziční údaje...) však najdete u všech přístrojů.
EXIF data umí zobrazit prakticky každý editor fotografií, jednoduchou editaci a zobrazení zvládnete i přímo v operačním systému Windows díky doplňku Microsoft Photo Info, o kterém jsme již psali. Druhou možností je zobrazit EXIF data prostřednictvím dialogového okna Vlastnosti | Souhrn | upřesnit, které vyvoláte pravým tlačítkem myši, při kliknutí na snímek. Ne každý program však dokáže zobrazit všechny informace v EXIFu uložené, pro ilustraci několik ukázek.
Postupně jsou zobrazena dialogová okna z Corelu Paint Shop Pro Photo, Photoshop Elements, Microsoft Photo Info, záložka Vlastnosti ve Windows a Zoner Photo Studio 9
Informace jsme zjišťovali u následující fotografie, zkuste si je ověřit ve vlastním editoru.
V některých programech můžete z EXIF dat zjistit i informace o GPS souřadnicích, v jiných zase můžete EXIF data editovat. ve většině případů však postačí pouhé přečtení EXIF dat, díky tomu totiž můžete zjistit nastavený čas a clonu při expozici snímku. Stejně tak i model digitálu či nastavenou citlivost.
Při testování digitálních fotoaparátů jsou EXIF data neocenitelnou pomůckou, zeména když zjistíme, že obrazový procesor podává rozdílné výsledky při různém nastavení blesku, pokud by nebyla EXIF data k dispozici museli bychom si všechny nastavení fotoaparátu poznačit ručně. Ne vžda však najdete v metadatech všechny informace, například údaje o zapnutém/vypnutém stabilizátoru obrazu ukládá pouze hrstka digitálních fotoaparátů.
Proto vás v recenzích odkazujeme na EXIF data u nekomentovaných demosnímků, snadno zjistíte na jakou citlivost a s jakým časem a clonou byl snímek pořízen. Ve fotogalerii se základní EXIF data (pokud je autor snímku nesmazal) zobrazují přímo pod vloženou fotografií ve zvláštní tabulce. Snadno si tak můžete ověřit nejen pravdivost uváděných údajů, ale především začátečníci mohou studováním EXIF dat fotografie zjistit jak pracuje kombinace času a clony.
Velice oblíbeným nástrojem pro zobrazení EXIF dat je nenáročný a jednoduchý program EXIF Reader od japonského autora Ryuuji Yoshimota, poslední verze EXIF Readeru 3.00 je ke stažení na jeho webových stránkách.
Program se neinstaluje, po jeho stažení jej pouze rozbalte do zvoleného umístění a případně si na ploše vytvořte zástupce. Program sice není možné integrovat do kontextové nabídky, kterou vyvoláte pravou myší, pokud ale přetáhnete obrázek na ikonu programu, EXIF Reader se automaticky spustí a zobrazí všechna data.
Pracovní okno EXIF Readeru je přehledné a nabízí informace v několika blocích, které jsou odděleny modrýh pruhem s označením typu parametru.
V menu programu si můžete zvolit, jaké informace se mají zobrazovat, případně, zda chcete zobrazovat i položky, u kterých není známá hodnota.
Praktická je možnost prohlížení více snímků bez nutnosti každý zvlášť otvírat. Pokud otevřete v EXIF Readeru jeden snímek ze složky s více fotografiemi, můžete jednoduše postupovat po snímcích celou složkou pomocí šipek v levém horním rohu okna. První číslo označuje pozici aktuálního snímku, druhé číslo pak celkový počet snímků ve složce.
Ačkoliv se může zdát přítomnost EXIF dat samozřejmostí, pro mnoho začínajících fotoamatérů jsou někdy španělskou vesnicí a neví k čemu slouží. Jednou z možností je například řazení snímků podle nastavené citlivosti snímače a následné dávkové zpracování při odstraňování barevného šumu. Nocenitelná jsou EXIF data pokud jste vytvořili při experimentování dobrý záběr a nemůžete si vzpomenout, jaké že to bylo nastavení clony a času. Zkrátka, možnosti tu jsou...