Dnešní fotografií týdne je snímek o cestě a také o otázkách, jako resonance Rudolfa Koppitze. Pojďte s námi zjistit kam se nakonec dostaneme.
Fotografie v první polovině dvacátého století měla své kouzlo nejen pro krásné přístroje, kterými se fotilo, ale také pro nejrůznější varianty vyvolávání snímků z desek či filmů.Nešlo jen o optimalizaci chemického procesu.
Často se jednalo o celé výtvarné záměry, které musely být plánovány již při pořizování snímků a později prováděny v temných komorách. Rudolf Koppitz (1884-1936) byl jedním z fotografů, kteří právě takový výtvarný styl (především v počátcích tvorby) zastávali. Fotografie tak nebyla jen zachycením okamžiku či avantgardní modifikací skutečnosti, ale spíše snahou přesvědčit matérii, aby ze sebe vydala obraz, který by maximálně resonoval s přáním duše umělcove.
Snímek s názvem Kam?? od Soty81 vypadá, jako by se dílem Česko – rakouského fotografa inspiroval. Výtvarný proces s deskami a složité ateliérové postupy byly časem nahrazeny digitálními filtry a člověk se může ptát, kde dnes leží těžiště práce skutečného fotografa umělce – zda v pohotovém prstu a bystrém oku, úvahách, či stále bohatší postprodukci.
Kam??, foto: Soty81
Fotografie zachycuje cestu, která je lemována alejí (snad) ovocných stromů v zimě či předjaří. Jakoby stromy měly být symbolem odpovědi na otázku, skrývající v sobě mízu, naději jara, cíl cesty. Kam nemusí chtít znát jen směr, ale také cestu, proces, který k onomu poslednímu zastavení vede. Autor důmyslně pracuje s atmosférou a prostor pro tuto naději propuknutí v život nedával. Snad také to poskytuje celé kompozici zajímavý a netradiční obsah.
Gratuluji autorovi k podařenému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.
Fotografovat stíny je svým způsobem paradoxní, ale často krásné, hravé a zábavné. To ostatně ukazuje také Ani kapička... s rozvernou postavou u studny, která pumpuje vodu. Vše v precizním provedení, otvírající dostatečný prostor pro fantazii diváka. Autorem je No21.
Ani kapička..., foto: No21
Schodiště je pěkným příkladem funkčního prostoru – od reprezentativních sídel, kde schodiště hraje roli určitého klenotu domu, přes funkcionalistické památky po požární kovová venkovní schodiště v USA. Všude interagují s lidmi, jsou nesmírně výrazná, ale současně důležitá a potřebná. Jedno takové setkání či jeho fragment zachycuje snímek Žlutá od Ivanna.
Žlutá, foto: Ivanna
Gabriel Mego se vrací ke sněhu a stínům. Tentokráte zachycuje síť, která se líbivě vine svahem, nesouc na sobě různé stopy opotřebování či trhliny. To vše v krásné atmosféře ticha, kterou podtrhuje „třítečkový“ název fotografie.
A na závěr ještě pohled na ranní hladinu vody, do mlhy a šumění lesů, které narušuje jen pravidelné zaboření vesla do vody. Hladké plynutí kánoe zachytil pan Adamec na snímku sportovec.
Sportovec, foto: adamec