Je jako neotřelá, interpretující a přitom výstižná ilustrace známé písně od Jasné Páky. Nechybí jí hravost, jednoduchost ani barevnost, jež jsou vlastní stejnojmenému hudebnímu dílu.
Pokud se podíváme na text písně, nalezneme v něm například tato slova: „Barva barva modrá modrá modrá a žlutá... jsou barvy ryby Badys já z chlastu mám barvy Badys.“ Badys je tedy určitou představou, která komunikuje s člověkem v jeho alkoholovém opojení. Je jeho vnitřním hlasem, reflexí, svědomím. Je výčitkou i přítelem, blízkým druhem i nemilosrdným mučitelem. Barevností pak vyjadřuje vnitřní dispozice člověka, který pod obrazem opilosti naznačuje svojí vlastní představu o sobě samém.
Říká se, že každý člověk má tři tváře – první, kterou chce, aby viděli druzí, druhou, kterou si myslí, že sám má a třetí, která je jeho skutečná. Myslím, že pohled právě na tu třetí může být pro mnoho lidí nepříjemným zážitkem, kterého se bojí, neboť nevědí, co by při něm uzřeli. Možná by pod nánosem úspěšného a spokojeného člověka, který dosáhl všeho a nic mu nechybí, nalezli jen vyhořelou trosku, která svému bytí nedává žádný obsah – zůstala již jen forma a místo žití je pouhým aktérem v divadle světa.
Ryba Badys je absurdní konstrukce plná barev a tvarů, která nemá žádnou konkrétní formu a stojí tak v protikladu k umělým obrazům o sobě samém. Vychází z nás a právě obraz opilosti je vyjádřením toho, že nemá smysl si na nic hrát. Alespoň ne před ní. Ono osobní setkání s touto rybou tak může být na jednu stranu velmi nepříjemné a tvrdé, ale na druhou stranu pravdivé. Pokud člověk opravdu nalezne až samotnou dřeň své existence, možná bude schopný řadu věcí hodnotit jinak a bude možná volit zcela jiný žebříček hodnot.
Ryba Badys (foto: Eva Skaláková)
Vytvořit snímek ryby, která je naším svědomím a respektovat přitom originalitu stylu písně od Jasné Páky vyžadovalo jistě dobrý nápad, odvahu a především schopnost vnitřně splynout s textem i hudbou, aby bylo možné dosáhnout toho, že bude Ryba Badys skutečně ilustrovat hudební doprovod, což se myslím podařilo velmi dobře. I proto si jistě Eva Skaláková titul fotografie týdne rozhodně zaslouží.
Touha vyrůst je vlastní každému živému organismu. Jak ale docílit toho, aby tento proces byl rychlejší a efektivnější? Na to se snaží najít odpověď ve svém snímku Project MRU1 Growth Accelerator Peter Cakovský. Fotografii nechybí dokonalé technické zpracování, fantazie, ani smysl pro humor a inovaci.
Project MRU1 Growth Accelerator (foto: Peter Cakovský)
Jiří Švejk nabízí krásný detail na přistání krále mezi ptáky. Snímek plný dynamiky, rychlosti i krásné přírody nese název Orel mořský a jistě potěší oko nejen ornitologa či sokolníka, ale každého kdo má rád fotografie zvířat či ptactvo jako takové.
Orel mořský (foto: Jiří Švejk)
Diskuse o slunečních elektrárnách patří k českému politickému koloritu – všichni víme, že jsou panelová pole neekologická, neestetická a že představují model Jánošíka na mínus prvou; vytáhnou jen peníze z kapes těch, kteří neměli dost drzosti či peněz na stavbu vlastního solárního projektu. A snad na toto téma vznikl obrázek Potkaly se energie, jehož autorem je uživatel Žemla.
Potkaly se energie (foto: Žemla)
A na závěr ještě pohled na precizně vytvořený HDR snímek s názvem Kontrasty architektury, který vytvořil RTeo.
Kontrasty architektury (foto: RTeo)