Nejúčinnějším prostředkem k vyjádření hloubky jako třetího rozměru na fotografii je perspektiva. Její zdůraznění nebo potlačení může být výrazným tvůrčím nástrojem vašeho vizuálního sdělení. Perspektivou na fotografii jsou vzájemné prostorové vztahy zobrazených objektů, které vyjadřuje jejich relativní velikost na obraze.
Velikosti obrazů objektů na fotografii je:
- přímo úměrná ohniskové vzdálenosti objektivu
- nepřímo úměrná vzdálenosti jednotlivých objektů od objektivu
Z toho plyne, že:
- změnou ohniska objektivu docílíte rovnoměrného zmenšení nebo zvětšení všech obrazů objektů na fotografii. Vzájemný poměr jejich velikostí zůstane stejný
- změnou pozice fotoaparátu (objektivu) změníte poměry velikostí obrazů objektů a jejich částí na fotografii, protože poměr původních a změněných vzdáleností je jiný
Z výše uvedeného je patrné, že vzájemné prostorové vztahy objektů, tedy perspektivu na fotografii změníte tehdy, pokud se s přístrojem přiblížíte k fotografované scéně nebo se od ní vzdálíte.
- situace A: vzdálenost prvního objektu d, vzdálenost druhého objektu 2d, ohnisková vzdálenost objektivu F
- situace B: vzdálenost prvního objektu d, vzdálenost druhého objektu 2d, ohnisková vzdálenost objektivu 1/2 F
- situace C: vzdálenost prvního objektu 2d, vzdálenost druhého objektu 3d, ohnisková vzdálenost objektivu F
- AxB: změna ohniska způsobí, že všechny objekty se zmenší v poměru ohniskových vzdáleností. Relativní velikost objektů na snímku zůstává 2:1. Snímek B bude obsahovat zmenšený snímek A
- AxC: změna pozice přístroje způsobí změnu zobrazení perspektivy. Zobrazení nakreslených objektů bude v případě „C“ 3:2, perspektiva je zploštělejší než při 2:1. Čím je tento podíl větší, tím víc zdůrazníte perspektivu
- BxC: popisuje situaci použití dvojnásobného ohniska při dvojnásobném odstupu. Hlavní objekt v popředí je stejně velký, zobrazení perspektivy je odlišné (jako v předešlém případě, ale širší záběr 2:1)
- Situace „A“ předpokládejme, že obraz objektu blíže k fotoaparátu je 40 jednotek, pak obraz druhého je 20 jednotek
- Situace „B“ 20 jednotek, 10 jednotek podle nákresu
- Situace „C“ 20 jednotek, 13,3 jednotek podle nákresu
Tyto propočty neplatí úplně přesně, protože neuvažuji na jakou vzdálenost je zaostřeno. Podstatu tématu to však neovlivní.
Ohnisková vzdálenost objektivu a perspektiva
U zoomových objektivů máte možnost nastavit libovolnou ohniskovou vzdálenost v rámci jeho konstrukčního rozsahu. Zrcadlovkám můžete vyměnit objektiv z pevným ohniskem za jiný s rozdílnou ohniskovou vzdáleností. Nejlevnější fotoaparáty s pevným ohniskem bez možnosti výměny objektivu neumožňují změnu ohniskové vzdálenosti.
Názor, že ohnisková vzdálenost ovlivňuje zobrazení perspektivy dané části fotografované scény, je mylný. Všechny objektivy zobrazují perspektivu stejně, při snímání ze stejného místa a zanedbání vad objektivů. Změnou ohniskové vzdálenosti změníte úhel snímání, tedy výřez scény a hloubku ostrosti. Každý obraz zaznamenané scény delším ohniskem je obsažen v obrazu zaznamenaném ze stejného místa kratším ohniskem, ovšem zmenšený.
Jeho zvětšením bude ztráta kvality obvykle značná. Možná, až budou disponovat snímače fotoaparátů obrovským rozlišením a objektivy budou dokonalé, bude stačit jeden širokoúhlý objektiv a delší ohniska budou simulována ořezem a zvětšením. Protože tyto technické parametry jsou nyní nereálné, používáme dlouhá ohniska k přiblížení části scény, jako dalekohledem. Širokoúhlé objektivy zdánlivě zdůrazňují perspektivu a teleobjektivy ji potlačují u snímků ze stejného místa v kontextu celé zaznamenané scény. V rámci stejné části scény je zaznamenaná perspektiva zcela totožná.
Volba ohniskové vzdálenosti objektivu by měla být výsledkem vašeho tvůrčího záměru, nikoli řešením snímání scény z místa, kde právě stojíte. Při volbě ohniska objektivu je rozhodující úvaha o vztahu mezi objekty ve smyslu zobrazení perspektivy a poté výběr místa na fotografování s přihlédnutím k technické možnosti jeho výběru.
Ohnisková vzdálenost 45 mm, fotografováno ze stativu. Všechny snímky byly zhotoveny zrcadlovkou s čipem o velikosti APS-C. Ohniskové vzdálenosti odpovídající kinofilmu dostanete vynásobením uvedených hodnot crop faktorem 1,5×
Ohnisková vzdálenost 23 mm stejný odstup. Snímek zobrazuje perspektivu stejně jako předchozí fotografie, ale díky širšímu úhlu záběru objektivu se zdá být perspektiva výraznější
Jako předchozí snímek, ohnisková vzdálenost 23 mm. Fotografii jsem zvětšil na 200 % a použil 50% středu zvětšené fotografie. Výsledek odpovídá první fotografii v horší kvalitě způsobené zvětšením. Adekvátní kreslenému obrázku AxB. Změna ohniska při stejném odstupu nemění zobrazení perspektivy, pouze výřez scény
Fotografoval jsem ze stejného místa s použitím stativu. Ohniskové vzdálenosti použitých objektivů 148 mm, 110, 83, 40, 18 mm. Objekty na každém snímku mají stejný poměr velikostí navzájem. Nemění se prostorové vztahy, mění se pouze výřez a měřítko fotografované scény
Vzdálenost od objektivu a perspektiva
Zobrazení perspektivy je závislé pouze na snímací vzdálenosti. Velikost fotografovaných objektů zaznamenáváme na základě úhlové velikosti. To znamená, že čím je fotoaparát blíže u objektu v popředí, tím se tento objekt jeví větší vůči pozadí. Právě tato změna relativní velikosti mění vnímání perspektivy.
Výhodou dnes rozšířených zoomových objektivů s širokým rozsahem ohnisek není pohodlí fotografujícího. Širokoúhlým objektivem zblízka nebo teleobjektivem z dálky? To je zásadní otázka. Chozením z místa na místo a hledáním vhodného stanoviště rozhodnete, zda snímek bude zajímavý, neobvyklý.
Přiblížením, respektive vzdálením se hlavnímu předmětu objektivem s neměnným ohniskem, docílíte požadované velikosti předmětu. Výřez scény a prostorové vztahy budou zcela jiné než při použití jiného ohniska a jiné snímací vzdálenosti při stejné velikosti sledovaného předmětu. Někteří zastánci objektivů s pevnou ohniskovou vzdáleností používají termín „zoomování nohama“, což svědčí o nepochopení problematiky.
max. velikost
Ohnisková vzdálenost 45 mm, dvojnásobný odstup od sochy z předchozího snímku. Změnou odstupu se změnilo zobrazení perspektivy
max. velikost
Jako předchozí snímek. Fotografii jsem zvětšil na 200 % a použil 50% středu zvětšené fotografie. Odpovídá kreslenému obrázku AxC. Socha je stejně velká jako na prvním snímku, zobrazení perspektivy nikoliv. Perspektiva je potlačena, prostor okolo sochy je jinak zobrazen
Vzdálenost, ohnisko a perspektiva
Změnou ohniskové vzdálenosti objektivu změníte celkové měřítko zobrazení (výřez). Přiblížením se k objektu nebo vzdálením se od objektu změníte vzájemné prostorové vztahy mezi objekty na snímku, jejich relativní velikosti. Změníte perspektivu. Změnou pozice a zároveň změnou ohniska můžete docílit stejné velikosti jednoho objektu na snímku, ale opět snímek bude úplně jiný, protože sledovaný objekt bude jinak veliký vůči svému okolí.
Ohnisko dvojnásobné 45 mm, dvojnásobný odstup od sochy z předchozího snímku. Co se týká zobrazení perspektivy, není možné kompenzovat odstup změnou ohniska a naopak. Jak je patrné, jedná se o dvě rozdílné fotografie a to i porovnáním odpovídajících výřezů scény. Velikost sochy je stejná. Odpovídá kresbě BxC
Měnil jsem vzdálenost od sochy a ohniska tak, aby socha na snímku v popředí byla pokud možno stejně velká. Ohniska postupně 20 mm, 33, 70, 90 mm. Hlavní objekt je stejně velký, ale prostorové vztahy objektů navzájem jsou na každém snímku jiné. Perspektiva je u prvního snímku nejvíce zdůrazněna. U posledního snímku je perspektiva nejvíce vizuálně zploštěna. Porovnejte vzdálenost mezi sochou a první lampou za ní na snímcích. Socha je trojrozměrná.
Poměr velikostí částí sochy je jiný na každém snímku. Jiné jsou i úhly záběru jednotlivých ohnisek. Kratší vzdálenost od objektu a kratší ohnisko zdůrazňuje podhled. Všimněte si, jak u první fotografie nepěkně „roste strom“ se sochy. Při zachování její velikosti změnou vzdálenosti a ohniska je u druhého snímku problém vyřešen a ještě se vešla do záběru celá tabulka vpravo dole
Opomíjeným prvkem je tvůrčí využití změny zobrazení perspektivy na snímku změnou velikostí objektů vůči sobě navzájem v souvislosti s ohniskovou vzdáleností objektivu a vzdáleností fotografa od objektu. Při komponování svých snímků používejte tento fenomén, zvýšíte své tvůrčí možnosti.
Ohnisková vzdálenost objektivu 10 mm. Špička nosu byla asi o 50 mm blíž k objektivu než oči a to způsobilo při minimálním odstupu perspektivní zkreslení obličeje. U této „srandafotky“ je to přípustné. Proto, aby portréty nevykazovaly patrné perspektivní zkreslení, používají se tzv. portrétní objektivy s ohniskovou vzdáleností v přepočtu na kinofilm okolo 100 mm, které donutí fotografujícího odstoupit od portrétované osoby 2 až 3 metry při správném vyplnění obrazového pole. Právě tato vzdálenost zobrazí ideálně perspektivu lidské tváře, protože je to naše běžná pozorovací vzdálenost
Objektiv 18 mm jsem otočil nahoru. Díky perspektivnímu zkreslení je na snímku zobrazena relativně velká větev v popředí a poněkud zeštíhlené věže známé barcelonské katedrály v pozadí, kterou téměř nelze vyfotografovat bez všude přítomných stavebních jeřábů. Ohnisko 18 mm způsobilo, že větve se zdají být dál od katedrály než byla skutečnost a úhel záběru je takový, aby stavební jeřáby byly mimo záběr
Vzdálenost mezi kolejemi, které ubíhají do dáli se zobrazí na snímku menší, čím jsou koleje od přístroje dále. Toto perspektivní zkreslení náš mozek interpretuje jako prostorovou hloubku. Koleje vedou neomylně oči pozorovatele až k malé postavě, která je na snímku zásadní. Úporná myšlenka, kam postava směřuje, je až hororová a vzbuzuje emoce. Stává se hlavním výrazovým prostředkem. Další zajímavé prvky jsou: linie, struktura, rytmus a vzor
Polní cesta lemovaná stromy. Klasický, poněkud fádní námět. V podání Henri Cartier-Bressona geniální záběr. Zmenšování objektů s rostoucí vzdáleností podporuje dojem hloubky. Víme, že stromy v aleji jsou stejně velké. První je na snímku obrovský, z čehož odvodíme větší vzdálenost od malých v pozadí než je ve skutečnosti. Kontrast v mohutnosti prvního a ostatních stromů je tak velký proto, že první strom jsou vlastně dva stromy a další v zákrytu. Bohatost perspektivy podtrhuje kus cesty, navíc v popředí širší i v reálu.