Emoce jsou kořením, které odlišuje člověka od chladných, racionálních robotů, které představují autoři sci-fi. A právě city jsou mimo jiné tím, co dělá z každého člověka jedinečnou osobnost, odlišnou od všech ostatních.
Jestliže se zeptáme sportovního fanouška, proč sleduje zápas svého oblíbeného týmu, s velkou pravděpodobností neodpoví, že proto, že chce znát výsledek. To by stačilo si přečíst noviny, které vyjdou den po zápase.
Tím důvodem jsou emoce, které hra rozdává, možnost je společně prožívat s dalšími diváky, se kterými jej pojí určitý pocit provázanosti.
Autoři sci-fi popisují obvykle roboty jako stroje, které se rozhodují podle deterministických pravidel, nastavených tak, aby co možná nejvěrněji kopírovaly představu o racionálním chování. Takovém, které z faktů vyvozuje nejpravděpodobnější nebo jinak optimální závěry. Jestliže pak někdo neprojevuje své emoce, je velice obtížné s ním jednat
Kdo si někdy vyzkoušel lanové aktivity, ví že jde o činnost, která je spojena s dvěma základními prožitky. Tím prvním je překonávání strachu, tedy boj se sebou samým. To že člověk skočí, přejde vysokou lávku nebo splní jiný úkol je obvykle dáno tím, zda je schopen překročit svůj vlastní stín. Druhý silný emoční rozměr je spojen s důvěrou. S přesvědčením, že ten který je dole člověka skutečně jistí, že dává pozor a nenechá jej upadnout. Následky by byly fatální.
Snímek Povznesené zachycuje radost dvou dívek, které samy sebe překonaly, něco dokázaly a teď se mohou společně radovat, neboť právě sdílení emocí patří mezi jejich silné multiplikátory. Nejsou ale na snímku samy – nechybí člověk, kterého je možné označit za haškovského Čecha.
Povznesené, foto: jege
Muž ve středních letech, s břichem, pivem a mírně nadřazeným postojem, jakoby říkal, že mu přece nemusí nikdo nic vykládat, že on ví své. Je tak ve své malosti a uzavřenosti pravým opakem mladých dívek, které dokázaly opustit bezpečný a přízemní prostor.
Gratuluji autorovi podařeného snímku, kterým je jege a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých obrázků uplynulého týdne.
Fotograf Czech158 nabízí snímek surrealistického střihu, který by se hodil na vernisáž do Paříže či Barcelony. V hlavní roli jsou kočky a řada nesouvisejících předmětů, se kterými zvířata překvapivě interagují. Snímek V souladu s tradicí... je jednoznačně inspirován Salvátorem Dalím a nabízí výborné technické zpracování.
V souladu s tradicí, foto: czech158
Pro všechny milovníky procházek a prvorepublikové atmosféry je určena fotografie psa a běžícího muže, který jakoby do moderních kulis převyprávěl atmosféru některé z humorných příhod Poláčkových knih. Autorem je tchmes a dílo nese název 100 jarních...
100 jarních..., foto: tchmes
Tak už se ohlédni... je pěknou ukázkou fotografie na pomezí portrétu a momentky, zachycující slečnu s náušnicemi z pavích per na výstavě. Autorem je sysho.
Tak už se ohlédni, foto: sysho
A na závěr ještě jedna procházková fotografie s názvem od ničeho k ničemu, kterou pořídil shimmell. Je na ní dívka s nordic walking holemi procházející se krajinou.
Od ničeho k ničemu, foto: shimmell