Každá fotografie potřebuje příběh, který z ní udělá něco více, než jen strnulé zachycení okamžiku.
Pokud bychom chtěli najít v didaktice, marketingu či designu nějaké společné moderní slovo, pak by to byl příběh. Příběhy táhnou, jsou zajímavé a lidé je mají rádi. Vyprávět příběhy je zábavné, prodává to obsah a umožňuje pracovat s emocemi.
Také fotografie potřebuje příběh, něco, o čem může člověk přemýšlet, přehrávat si ve fantazii. Čím se může kochat i bavit. Fotografie je tak více než objektem ke kochání, jakýmsi odrazovým můstkem pro mysl, která začíná pracovat s obrazy a pojmy, které již dobře zná. Jednou z věcí, které oddělují dobrého a průměrného fotografa, je právě schopnost dát snímkům příběh a nápad.
Fotografie s názvem bez lidí .. může posloužit jako vzorová ukázka toho, jak příběh vzniká. Na základě autorovy reflexe viděné scény, které dominuje zborcená chalupa, vzniká emoce – pocit samoty a opuštění, který se potřebuje opřít o nějaký symbol. Tím je nepošlapaný sníh, který nevytváří souvislou vrstvu, ale svoji strukturou vydává jasné svědectví – nikdo tudy nešel. Už dlouho.
Pak již jen stačí rozmyslet, jakou expozici zvolit a zaměřit se na formát. Hravý či umělecky laděný čtverec by se nehodil, stejně jako klasický obdélník 4:3 nedává dostatečnou vypovídající sílu celému sdělení. Zvolený protažený rámeček vede oči diváka zcela přirozeným způsobem – od chalupy dolů. Tak může dobře pracovat s jeho emocemi. A kdyby náhodou nevěděl, může se opřít o dobrý název snímku.
Gratuluji autorovi, kterým je Miroslav Koudelka k vydařenému, na jeho poměry netradičně komponovanému, zcela realistickému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých snímků uplynulých dní.
Snímek Diane letící od eyedance je jedním z krásných příkladů, jak se má dělat série fotografií, které jsou každá jiná, ale přesto propojené do jednoho těsného, integrálního celku. Tentokráte v provedení, které je mimořádně dynamické, vzdušné a s výhledem na věže kostela. Jako by ona sama nad nimi létala.
Diane letící, foto: eyedance
Co se vám honí hlavou? Jak vypadá myšlení a jaké jsou starosti? To jsou otázky, které trápí filosofii, psychologii a ostatně také myšlení každého z nás. O jistou interpretaci se pokouší vhumanik na svém snímku myšlenky, který je plný tlakoměrů, kontrolek a potrubí.
Je podvečer a po silnici pomalu kráčí starší muž. Opírá se o hůl a na cestu mu svítí jen několik lamp. Tak nějak by mohl začínat příběh, který je ilustrován fotografií Last Season od Zahorko.
Last Season, foto: Zahorko
A na závěr ještě jeden snímek v HDR s industriálním tématem, který vytvořil Zbycho. Nese zcela vypovídající název Kotelna.
Kotelna, foto: Zbycho