V našem seriálu o fotografických školách se podíváme do Ústí nad Labem. Na místní Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně funguje Fakulta umění a designu, která zastupuje fotografii v širokém spektru.
Historie Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP) sahá až do roku 1959. Zprvu škola vychovávala pouze budoucí pedagogy, dnes si lze vybírat ze sedmi různorodých oborů.
foto: Jakub Cabalka, Jakub Červenka, z cyklu Meze obrazu
Vedle Fakulty umění a designu je to Fakulta filozofická, Přírodovědecká fakulta, Fakulta sociálně ekonomická, Fakulta pedagogická, Fakulta životního prostředí a Fakulta výrobních technologií a managementu.
Na katedře fotografie vládne rodinná atmosféra
Fakulta umění a designu (FUD) existuje na univerzitě od roku 2000, nicméně fotografie se na škole vyučovala již mnohem dříve – v roce 1994 vznikl pod vedením prof. Pavla Baňky ateliér Fotografie. Vedle toho otevřela univerzita v roce 2006 ateliér Aplikované a reklamní fotografie, kterého se ujal prof. Miroslav Vojtěchovský a v akademickém roce 2007/2008 magisterské studium pro zahraniční studenty, který vede PhDr. Zdena Kolečková.
Na Katedře fotografie studuje v těchto třech ateliérech zhruba sto studentů, přesto tu vládne rodinná atmosféra. Výsledkem toho je, že studenti tráví ve škole dobrovolně více času než je nutné. Osnovy jsou ve všech ateliérech flexibilní, studenti se tu sdružují se, studují, diskutují a také samozřejmě tvoří.
foto: Jiří Dvořák, z cyklu iSluchatka.cz
Ateliér Fotografie pod prof. Pavla Baňky patří k nejstarším. Za těch téměř dvacet let, co pan Baňka katedru vede, se fotografie posunula obrovským krokem vpřed. Fotografie se stává přístupnější široké veřejnosti a upozornit na sebe coby fotograf je také stále těžší. Vyhrávají většinou osobité a kreativní snímky. Proto Pavel Baňka dává svým studentům maximální volnost pro jejich kreaci, což se projevuje i v zadávání úkolů. Vede studenty tak, aby se nebáli překročit hranici fotografie a pokusili se najít novou cestu v rámci konceptuálního umění. Zároveň klade důraz na zvládnutí fotografického řemesla, které je v dnešní době stále důležité.
BcA. Jakub Cabalka (absolvent bakalářského studia ateliéru Aplikované a reklamní fotografie v roce 2012): „Studium na FUDu mi poskytlo především volnost v tvorbě. Určitě jednou z největších výhod této školy je její přátelská, až rodinná atmosféra. Pokud tam člověk tráví více času, cítí se tam jako doma. Důkazem toho je časté grilování na terase, nebo večerní sledování filmů v jednom z ateliérů. Technické zázemí fakulty je na dobré úrovni. Konzultace sice probíhají pouze jednou týdně a bývají dost hektické, někteří studenti jsou ale zvyklí konzultovat své projekty vzájemně mezi sebou. Proto si i myslím, že studenti jsou, více než profesory, ovlivňováni ostatními studenty.“
foto: Jakub Cabalka, Jakub Červenka, z cyklu Meze obrazu
Nenechte se oklamat názvem
Ateliér Aplikované a reklamní fotografie se taktéž snaží podporovat osobní talent studentů, avšak prof. Miroslav Vojtěchovský si uvědomuje, že v této branži vzniká fotografie již na základě objednávky druhé strany. Reklamní fotografové mají těžší roli v tom, že jejich tvorba zasahuje mnohem více lidí a ovlivňuje jejich životní styl. Tomu je výuka i přizpůsobena. Pan Vojtěchovský vede studium formou modelových úkolů a od studentů žádá, aby toto zadání byli schopni převést do své volné tvorby. Jinými slovy chce přimět studenty k tomu, aby si uvědomili moc, které se jím dostává, a dokázali ji obrátit k pozitivnímu ovlivňování kultury.
foto: vedoucí ateliéru AARF FUD UJEP Miroslav Vojtěchovský a odborný asistent Marian Beneš, Škoda Muzeum
„Aplikovaná a reklamní fotografie. Není to děsivý název? Nejspíše ano. Kam se podělo umění? Kde zůstala poezie? Ani bychom se nedivili, kdyby pojmenování ateliéru stačilo samo o sobě zájemce o studium fotografie na vysoké škole zcela odradit. Nebo naopak, takový název možná vysílá signál, že se jedná o celkem pohodlný odrazový můstek do universa reklamního byznysu s jeho pozlátkově falešným světem a zdánlivě pohádkovými příjmy,“ zamýšlí se nad oborem, který na univerzitě vede, Miroslav Vojtěchovský a záhy odpovídá: „Ani jedno, ani druhé.“ V ateliéru se učí studenti především fotit, a to jak na digitální přístroj, tak třeba i na vlastnoručně vyrobenou dírkovou komoru.
Fotografie jako elektronické médium
Dosud byla řeč jenom o fotografii, jak ji známe v tradičním pojetí. Fakulta ale vnímá fotografii ještě z jiného –komplexního hlediska, ve kterém se fotografie prolíná s dalšími médii. Pro tyto účely zřídila také speciální Katedru elektronického obrazu zahrnující další čtyři ateliéry – ateliér Digitální animace, ateliér Interaktivní média, ateliér Performativní média a ateliér Time-Based Media. Studenti této katedry pracují výhradně se svou volnou tvorbou. Škola jim k tomu poskytuje různé moderní prostředky a komunikační technologie. V steliéru je učí s těmito nástroji pracovat, ať už se jedná o hmotné prostředky (počítače) nebo nehmotné (photoshop) a dává jim prostory, kde se umělci mohou sdružovat a diskutovat o své tvorbě. V neposlední řadě je to i výběr děl, vytvoření výstavy a komunikace o svém díle s veřejností a médii, co si dává katedra za cíl studenty naučit.
foto: Juliana Křížová, Jakub Vlček, Transcendence
FUD je zapojen do různých projektů, soutěží v ČR i v zahraničí, kterých se každoročně účastní a spolupracují s jinými uměleckými školami. Studenti taktéž mají možnost v rámci studia vyjet do zahraničí a studovat tam na některé z uměleckých škol. Zároveň je škola otevřená zahraničním studentům, pro které vznikl na katedře Fotografie dokonce samostatný magisterský obor fotografie v angličtině.
Přijímací řízení
Do ateliéru k prof. Pavlu Baňkovi se každoročně hlásí kolem 50 uchazečů, přijato je 5 až 6 z nich. Podobné je to i v ostatních oborech na FUD. Při výběru je kladen důraz na talent a osobitý přístup uchazeče. Přijímací řízení do jednotlivých ateliérůje zadáním a strukturou podobné. Probíhá ve dvou kolech, z čehož v prvním kole odevzdají uchazeči pouze své domácí práce. Z prvního kola postupují úspěšní uchazeči do druhého kola, který obsahuje pohovor, písemný test z dějin umění, fotografování na dané téma, kompozice a úkol z oblasti grafického designu.
Přijímacího řízení magisterských dvouletých oborů se stále častěji účastní studenti jiných uměleckých škol, podmínky jsou ale pro všechny stejné. Uchazeč představí svou bakalářskou práci neboli portfolio, absolvuje pohovor, písemný test a vykoná práci na dané a na zvolené téma. V tomto případě vše proběhne v jednom kole a vybráni jsou nakonec 3–4 uchazeči.
Prof. Pavel Baňka (vedoucí ateliéru Fotografie): „Pro mě je fotografie a její výuka zcela neoddělitelná od současného umění. Toto pojetí je obdobné mému přístupu k časopisu Fotograf, který jsem před deseti lety založil s tehdejšími studenty a několika kolegy z oboru, kteří měli k vybudování podobné platformy na pomezí fotografie a soudobé vizuální kultury podobný přístup.
I když vazba na Fotograf časopis, galerii a festival již není dnes tak bezprostřední, stále je pro mě důležitou součásti mého přístupu k výuce. A stejné je to i s mou vlastní tvorbou. Studenti jsou pro mě partnery k dialogu a poučení nejde pouze ode mě k nim, ale často i opačným směrem.“
foto: vedoucí ateliéru Fotografie Pavel Baňka
FUD je moderní fakultou, která se snaží vychovávat studenty s ohledem na technologicky vyspělou dobu. Připravuje studenty na profesi samostatného fotografa či odborníka v oblasti vizuálních komunikací, rozvíjí jejich autorskou volnou tvorbu a zároveň je učí reagovat na společenskou zakázku. Nediskutovatelnou výhodou fakulty je zázemí, kde studenti rádi tráví svůj čas.
Kontakty
MgA. Petr Bača (absolvent magisterského studia Aplikované a reklamní fotografie v roce 2012): „Způsob výuky je primárně založen na aktivní kooperaci studentů a pedagogů fakulty, z čehož v průběhu studia vyplývá řada možností expandovat se studentskými projekty i mimo půdu školy a prezentovat nadějné studenty širší veřejnosti. Nelze bezvýhradně říci, že je student intenzivně dotován bezpočtem informací, nicméně většina pedagogů je schopna reflektovat připomínky, pokud jsou oprávněné, a v případě, že jsou posluchači schopni přistupovat konstruktivně, nastává řešení. Od toho se většinou odvíjí i kvalita poskytovaných informací.
Osobně jsem na školu vstupoval z pozice fotografujícího amatéra, abych z ní po šesti letech vystoupil jako fotograf zohledňující široké spektrum užitých i volných uměleckých přístupů, aniž bych musel svůj dřívější postoj a cíl zájmu měnit. Komplexnější přístup k samotnému médiu fotografie, daleko rozsáhlejší orientaci v historii umění (a fotografie), stejně jako lepší orientaci v uchopení současného umění, netřeba zmiňovat. A to nepatřím mezi knihomoly a ve výběru výstav jsem hodně konzervativní. Přitom nemyslím, že bych ze strany profesorů cítil násilné ovlivňování, ale spíše tendence optimálně směřovat tok mých myšlenek.“
foto: Petr Bača, z cyklu Genius Loci