Alfred Stieglitz se déle věnoval výstavní činnosti než vlastnímu fotografování. Fotografii se snažil osvobodit od její závislosti na malířství.
Význam amerického umělce Alfreda Stieglitze (1. ledna 1864 až 13. července 1946) dost možná spíš než ve fotografiích samotných leží v propagační činnosti. Kromě vlastních děl publikoval množství článků o fotografii, byl postupně redaktorem několika fotografických časopisů a výrazně se podílel na organizaci fotografického života ve Spojených státech.
Alfred Stieglitz v roce 1902 (foto: Gertrude Käsebier)
Stieglitz ve svých galeriích v New Yorku vystavoval díla slavných i začínajících amerických i evropských umělců; nejen fotografů. Díky této činnosti získal ve světě soudobé fotografie značný vliv, protože jako redaktor nebo galerista ovlivňoval – dost autoritativně – výběr autorů a děl.
Výstavní činnosti se věnoval déle než vlastnímu fotografování. Vůdčí myšlenkou mu byla prezentace fotografie jako samostatného uměleckého odvětví a její osvobození od závislosti na malířství. V roce 1901 ostatně organizoval první výhradně fotografickou soutěžní výstavu. Tvrdé střety s oponenty a vysoké pracovní nasazení se podepsaly na jeho zdraví.
Autoportrét Alfreda Stieglitze a jeho první ženy Emmeline, přibližně z roku 1915. Přestože se snímek přisuzuje Stieglitzovi, jeho autorem může být Edward Steicher nebo Frank Eugene. Fotografie je vytvořena technikou Autochrome
Jako fotograf Stieglitz nejprve napodoboval tvorbu malířů, jak bylo tehdy obvyklé. Brzy ale začal směřovat k zachycení reality, k naturalistické fotografii, která využila schopnosti fotoaparátu zachytit krátký okamžik. Používal už přístroje umožňující fotografování z ruky. V tom je obvykle spatřován jeho velký přínos vývoji fotografie – oproštění se od vazby na malířství a prosté zachycení reality bez větších úprav nebo manipulace pomocí nejrůznějších technik.
Fotil ale i portréty a volné kompozice či abstraktní cykly fotografií mraků. Poměrně slavná je i jeho dlouholetá série fotografií malířky a jeho druhé ženy Georgie O'Keeffeové. Její portréty a akty zachycují vývoj osobnosti.
Výběr nejslavnějších fotografií
Zima na páté avenue (1892)
Konečná (1892)
Mezipalubí (1907)
Další informace