Jak na výtvarnou stylizaci fotografie

Životní cyklus digitálních fotografií v drtivé většině případů končí jejich stažením do počítače, případně několika základními úpravami, vystavením na web či výjimečně vytištěním. Napadlo vás ale, že fotografii můžete použít nikoli jako finální produkt, nýbrž jako vstupní surovinu, s níž budete dále pracovat?

Měřítkem kvality fotografií obvykle bývá správná, tedy pro lidské oko přirozená expozice. Kromě vykreslení všech detailů od dobrého snímku také očekáváme vhodnou kompozici objektů ve scéně, korektní zaostření obrazotvorných prvků a absenci rušivého zkreslení. Např. dokumentární nebo reportážní fotografie by měla být co nejvěrnějším zachycením okolního světa.

Fotografie ale nemusí být pouze popisná a informativní: snímanou scénu může také zachycovat abstraktněji, s důrazem na subjektivitu fotografova vnímání. Například při manipulaci s hloubkou ostrosti se fotograf snaží upoutat pozornost na zaostřený objekt tím, že umístí pozadí mimo zaostřenou oblast a tímto rozostřením dosáhne omezení detailu při zachování celistvosti scény.

Když ještě více popustíme uzdu kreativitě, můžeme hovořit o tzv. výtvarné fotografii, která upřednostňuje grafické pojetí tvůrčích vizí autora před objektivním zachycením reality. Zde je estetické hledisko hlavním hodnoticím kritériem, fotografie (ať se jedná o výrazně stylizované zachycení reality anebo čistě abstraktní snímek) často připomíná obraz či grafiku.

Pryč s fotorealismem

Ve výše zmiňovaných případech je výtvarný potenciál přisouzen fotografii okamžikem zachycení na film či snímač. Ne vždy je ale snímek „hotovým“ estetickým objektem, často je zpracováván i dále, po svém zachycení, vyvolání či vytisknutí (připomeňme např. fotografickou koláž nebo výtvarnou retuš).

My se nyní budeme zabývat tzv. fotografikou, což je výtvarná technika, která fotografii stylizuje zvýrazněním významově důležité struktury obrazu a abstrakcí či potlačením méně podstatných objektů. Pro fotografiku je charakteristické vykreslování přibližných tvarů objektů při omezené paletě barev. V obraze jsou značně až úplně potlačeny textury; fotografika bývá často doplněna o obrysovou kresbu hlavních linií – nejčastěji obrazotvorných hran a ostrých tonálních přechodů.

Ve výtvarném umění můžeme podobné tendence odhalit např. u zakladatele moderního plakátu Henriho de Toulouse-Lautreca. Podobných výsledků lze docílit stylizováním fotografií pomocí softwarových nástrojů. Dva z těchto způsobů probereme podrobněji. Nejedná se pochopitelně o jedinou možnost výtvarných úprav snímků ve stylu fotografiky. Postupů abstraktní stylizace fotografií je celá řada; zmiňované nástroje tvůrčí proces do značné míry usnadňují a automatizují.

Z rastru na vektory

Jednoduchou fotografiku lze vytvořit pomocí filtrů ve známých grafických editorech – např. uměleckým filtrem Vystřižení v Adobe Photoshopu. Takové filtry ale vesměs postrádají potenciál esteticky „plnohodnotného“ obrazu a výsledky jejich použití bývají pro náročného diváka málokdy uspokojivé. Výtvarně přesvědčivý výstup totiž nelze obvykle vygenerovat „na jedno či dvě kliknutí“ a podobné filtry toho málokdy nabízejí více.

Pro tvorbu fotografiky je vhodným nástrojem Corel PowerTRACE – kdysi samostatný program z balíku Corel Graphics Suite, dnes součást vektorového editoru CorelDRAW. (Osobně jsem si na verzi integrovanou do verze X4 ale nikdy zcela nezvyknul a raději používám aplikaci Corel TRACE ve starší verzi 12.)

Proč ne rastr?

Program slouží primárně k převodu rastrové grafiky na vektorovou (tzv. trasování). Čím se od sebe rastry a vektory liší? Rastrový obraz je tvořen konečným počtem barevných bodů – pixelů umístěných do pravidelné mřížky. Čím vyšší je rozlišení snímače fotoaparátu, tím více detailů dokážeme větším počtem pixelů na fotografii zachytit. Pixely nenesou žádnou „speciální“ informaci o tvaru či charakteru objektů, jejichž jsou součástí, pouze o jejich umístění a barevné tonalitě. Při zvětšování rastrového obrazu se tedy nutně jeho rozlišení zmenšuje.

Naproti tomu vektorový obraz je složen z geometrických objektů, které znázorňují jednotlivé objekty v obraze přítomné. Takový obraz lze zmenšovat a zvětšovat bez ztráty kvality, a navíc můžeme s každým objektem vektorové grafiky pracovat samostatně. Těchto vlastností lze pro náš účel dobře využít.

Výtvarný potenciál autora

Výstupem programu Corel (Power)TRACE je tedy „geometrický popis“ fotografie pomocí křivek a barevných výplní. Tento popis neznázorňuje snímek dokonale včetně všech detailů, ale k dané fotografii se tvarově přibližuje (v závislosti na složitosti použitého matematického aparátu). Takový obraz může být esteticky velmi působivý – zejména když nad parametry jeho vektorizace a nad následným zpracováním uvažujeme tvůrčím způsobem.

Podstatnou výhodou výtvarné vektorizace fotografie je skutečnost, že z obrazu s malým rozlišením nebo nízkou kvalitou (typicky: fotky ze starších digitálních fotoaparátů nebo z mobilních telefonů) dokážeme vhodným postupem vytvořit fotografiku libovolné velikosti. Vektorový popis obrazu je totiž nezávislý na měřítku, z malého či nekvalitního snímku tak lze vytvořit grafický výstup velikosti plakátu či billboardu. Vektorový obraz lze samozřejmě v příslušném editoru (CorelDRAW, Adobe Illustrator, Inkscape…) změnit na rastrový, např.kvůli dalšímu retušování nebo umístění fotografiky na web; fotografiku stačí exportovat v zadaném rozlišení třeba do formátu JPG nebo PNG.

Ruční práce s vektory

Jak tedy na vektorovou stylizaci fotografií? Trasovací aplikaci musíme nejprve spustit: Corel TRACE (ve verzi 12) je samostatně spustitelný program; Corel PowerTRACE je součástí editoru CorelDRAW (Rastry | Obrysové trasování). Popisovaný postup je pro verzi CorelTRACE 12.

Po načtení fotografie (Soubor | Otevřít) se program nachází v režimu Obrys, který umožňuje měnit pouze přesnost vektorového výstupu a nic víc, a proto je k tvůrčí práci nedostačující. Režim trasování je tedy nutné změnit (v levé vertikální liště) na Obrys (upřesnit). V tomto režimu již lze ovládat charakter výstupu celou řadou parametrů; co jednotlivá nastavení ovlivňují, vysvětluje rámeček vpravo.

Režim Obrys (upřesnit) nabízí několik přednastavených hodnot parametrů (Klipart, Silueta, Přesné apod.), ty však nejsou pro účely abstraktní stylizace příliš vhodné. Pro tvorbu fotografiky se osvědčil následující postup.

Protože některé hodnoty parametrů vektorizace jsou závislé na velikosti vstupu, doporučujeme k dosažení uspokojivých výsledků převzorkovat upravované fotografie na velikost 1 200 × 800 pixelů (či podobnou, při zachování poměru stran původního snímku). Zmenšenou fotografii musíme do Corelu TRACE nejprve načíst a poté ji zpracovat čtyřmi průchody, takže na výstup postupně dostaneme čtyři vektorové vrstvy s různou mírou detailů. Tyto vrstvy uložíme do vhodného formátu (CMX pro zpracování v programu CorelDRAW, AI pro Adobe Illustrator anebo do obecného formátu Windows Metafile WMF) a dále je budeme upravovat v příslušném vektorovém editoru. Následující čtyři nastavení vám doporučujeme (pro opakované použití) uložit mezi přednastavené filtry.

• První vrstvou je POZADÍ – filtr šumu: vysoký, složitost: 2, maximální počet barev: 256, redukce uzlů: 50, typ uzlu: hladký, minimální velikost objektů: 40.
• Další vrstvou je CELEK – filtr šumu: vysoký, složitost: 5, maximální počet barev: 256, redukce uzlů: 30, typ uzlu: hladký, minimální velikost objektů: 50.
• Třetí vrstvou je DETAIL – filtr šumu: žádný, složitost: 10, maximální počet barev: 256, redukce uzlů: 40, typ uzlu: hladký, minimální velikost objektů: 10.
• Poslední vrstvou je SUPERDETAIL – filtr šumu: žádný, složitost: 4, maximální počet barev: 256, redukce uzlů: 25, typ uzlu: hladký, minimální velikost objektů: 10.

Tyto vrstvy postupně načteme do vektorového editoru (nabízí se CorelDRAW, v němž popíšeme další postup) a vytvoříme z nich stylizovaný obraz.

Nejprve otevřeme vrstvu POZADÍ a ujistíme se, že všechny její objekty jsou „uzamknuty“ seskupením k sobě (Změnit | Seskupit, CTRL + G), aby byly vzájemně fixovány a obraz se nám nerozpadnul. Poté importujeme podrobnější vrstvu CELEK (Soubor | Importovat, CTRL + I), zarovnáme ji s vrstvou pozadí (Změnit | Zarovnat a rozmístit | Zarovnat středy) a tuto vrstvu naopak odemkneme (Změnit | Zrušit skupinu, CTRL + U). A tady již začíná výtvarná práce: v importované vrstvě ponecháme pouze její obrazotvorné prvky – tedy takové, na něž chceme zaměřit pozornost; rušivé elementy z pozadí naopak odstraníme. Použijeme k tomu nástroj Výběr, s nímž vybereme (kliknutím nebo obdélníkovým výběrem) objekty ke smazání (Úpravy | Odstranit, DELETE); pod nimi ale zůstává abstraktnější vrstva POZADÍ. Po dokončení úprav vrstvy opět všechny její objekty uzamkneme, abychom si výsledek práce nezničili.

Dále pokračujeme importem vrstvy DETAIL a opakujeme výše naznačený postup. Pokud míra detailů obrazotvorných prvků není dostačující, celý proces provedeme ještě jednou s vrstvou SUPERDETAIL. Hotovou fotografiku nakonec uložíme a můžeme ji rovněž exportovat do rastrové podoby (Soubor | Exportovat).

Poloautomatické řešení

Další vhodnou aplikací pro tvorbu fotografiky je grafický editor Elephant. Jedná se o program vyvíjený studenty Ateliéru grafického designu a multimédií Fakulty informatiky MU s cílem vytvořit kolekci netradičních filtrů pro výtvarnou úpravu obrazu. Jedním z filtrů je nástroj Stylize pro tvorbu fotografiky autora Zdeňka Cetkovského. Editor poskytovaný zdarma lze společně s tímto filtrem stáhnout např. z adresy http://theced.webz.cz/stylize.

Editor nabízí podobné možnosti stylizace jako výše zmíněný Corel (Power)TRACE, navíc umožňuje vykreslování obrysových hran. Kreativní proces je v tomto editoru více interakční, uživatel si může fotografiku nechat „předchystat“ komplexními algoritmy počítačové grafiky a následně přímo v obraze definovat požadovanou míru detailů nebo kontury objektů. Na rozdíl od Corelu TRACE ovšem neumožňuje přímo ve svém prostředí převod obrazu do vektorové podoby.

Postup zpracování fotografiky začíná matematickou analýzou obrazu a jeho rozebráním na jednotlivé vizuální složky – na adekvátní počet vrstev s rozdílnou mírou detailů pomocí segmentace obrazu a na obrysové kontury získané pomocí detekce hran. Následuje intuitivní uživatelská definice významných oblastí pomocí lokálních výběrů štětcem a úprava nalezených hran přímo ve zpracovávaném obraze. Ve finále se provede syntéza obrazu – filtrování vrstev, zahrnutí oblastí označených za významné a následné vykreslení a zdůrazněných hran.

Připraven k segmentaci

Po spuštění programu Elephant a načtení fotografie je potřeba zvolit z roletky filtr Stylize a otevřít jeho dialogové okno z menu Filter | Settings (CTRL + J). Zobrazí se panel s náhledem na zpracovávaný obraz a s ovládacími prvky a nástroji.

Horní lišta obsahuje záložky vrstev; panel View navigator pak zobrazí požadovanou vrstvu v náhledu. Filtr pracuje se třemi typy vrstev. Vrstva s označením Original reprezentuje zdrojový obraz a je určena pro porovnávání s výsledky analýzy. Další vrstva, označená Edges, je v liště vždy napravo a je určena pro zobrazení nalezených hran. Třetí typ vrstvy s označením Segm.x, kde x značí číslo vrstvy (1–6), reprezentuje výsledek segmentace obrazu. Vrstvy lze přidávat nebo rušit tlačítky +, – ; vrstva Segm.1 je implicitní (a nelze ji tedy zrušit). Dohromady může být segmentačních vrstev nejvíce šest.

Ovládací prvky pro analýzu obrazu se nacházejí ve spodní části dialogového okna. Panel Segmentation ovládá segmentaci, panel Edge detection řídí detekci hran; panely jsou aktivní podle aktuálně vybrané vrstvy. Segmentaci a hledání hran je nejprve potřeba spustit tlačítkem GO (detailní popis významu číselných parametrů lze nalézt v nápovědě programu). Nástroje pro interakční manipulaci s vrstvami se nacházejí v panelu Segm/Edges edit tools.

Nástroj Ruka je vždy k dispozici a slouží k posouvání a změně měřítka náhledu. Nástroj Zelený štětec slouží k výběru oblastí, které budou z dané vrstvy použity při syntéze (tyto oblasti zakreslujeme přímo do náhledu vrstvy). Červený štětec pak slouží k mazání výběru takových oblastí. Velikost štětce lze měnit posuvníkem Brush size. Funkce Odpadkový koš jednorázově smaže veškerý výběr oblastí (celou masku z aktuální vrstvy). Tlačítko Preview details vygeneruje náhled na vybrané oblasti po ořezání a odstranění neúplných částí obrazu.

Tlačítko Preview edges se aktivuje po nalezení hran a spouští vygenerování tmavých obrysových tahů vykreslovaných na konci syntézy obrazu. Ve vrstvě nalezených hran se rovněž aktivují nástroje pro úpravu mapy hran.

Nástroj Tužka umožňuje dokreslovat hrany, nástroj Červená guma slouží k umazávání bodů hran kruhovým štětcem. Fialová guma pak slouží k umazávání celých hran, kterých se dotkne stopa kruhového štětce. Odpadkový koš jednorázově smaže celou mapu hran.

Máme-li vše připraveno k vytvoření fotografiky, spustíme syntézu obrazu pomocí ovládacích prvků editoru Elephant, menu Filter | Apply (CTRL + F), a můžeme se nechat překvapit výsledkem (zpracování fotografií s vysokým rozlišením a více vrstvami segmentace může být časově dosti náročné).

Megapixel.cz - Doplníme Vaši fotovýbavu i znalosti!
 

Článek byl převzat z časopisu DIGIfoto