Zajímavé snímky mohou být často otázkou aktivního prožití všednodennosti, objevem krásy ve stereotypu všedního dne.
Ať již chceme nebo nikoli, náš život je do velké míry determinován stereotypy, ve kterých se pohybujeme. Velká část našeho rozhodování a chování tak ani není příliš svobodná či uvědomělá.
Pokud uvidíme, že někomu vypadla z kapsy bankovka, nezvažujeme, zda je dobré mu ji podat či preferovat zisk, ale prostě mu ji vrátíme. Neřešíme, kudy půjdeme do práce či do školy, protože jde o úkon mnohokráte opakovaný.
Myslím, že jedním z nejdůležitějších úkolů umění je vystoupit proti stereotypu a poukázat na to, že by člověk měl nad svým bytím více přemýšlet. Umění v takovém případě hraje jakousi aktivizační roli, když se snaží reflektovat normálnost všedních dní a ukázat na řadu absurdit, které se v nich nacházejí.
Snímek a tak si tak sedím v restauraci.... do této koncepce umění dokonale zapadá. Je pohledem člověka, který sedí v restauraci, což je činnost nanejvýš všední, ale místo tradičních gastronomických rituálů (někdo kouří, někdo si čte noviny, jiný stále dokola studuje jídelní lístek) hledá zajímavé fragmenty reality, krásu, nevšední obyčejnost, paradox, kterým by rozbil povrchnost svých myšlenek.
a tak si tak sedím v restauraci..., foto: navyy
Snímek ukazuje šeď světa kolem nás, ale současně akcentuje existenci světla. Nabízí pohled na zcela obyčejnou hospodu, avšak jedním dechem si v ní všímá krásné staré konvičky na mléko. V nevýraznosti okolí nachází něco, co se pro něj stává stimulem k tvorbě, námětem k přemýšlení, aktuálním prožitkem, který je třeba předat dál.
Gratuluji autorovi, kterým je Navyy k podařenému snímku čtvercového formátu, který svojí obyčejností vede k neobyčejnému pohledu na svět. Dovoluji si také pozvat na prohlídku některých dalších zajímavých snímků uplynulého týdne.
Dohmat ukazuje intimitu člověka zakoušejícího nepřízeň počasí ve formě vytrvalé a nepříjemné – tedy horka. Slečna odpočívající na balkóně zřejmě jen čeká, kdy ji bude lépe, aby se mohla pustit do nějaké smysluplnější činnosti. To vše na snímku …
Spojení krásných žen a strojů je podstatou všech automobilových akcí či závodů. K tématu poněkud jinak přistupuje Mihau, který dívce oblékl šaty spíše snové než vyzývavé a postavil ji vedle masivního kovového potrubí na snímku O snu sběrače kovů.
O snu sběrače kovů, foto: Mihau.
Nedávná bouře v Praze poničila řadu stromů, takže by si návštěvník Petřína mohl myslet, že místo postihla nějaká apokalypsa. Fotografie bouře nad Prahou od fotografa cozdest tuto situaci mistrně ukazuje ve vší její monumentálnosti a hrůze.
bouře nad Prahou, foto: cozdest
Na téma bouře navazuje zcela přirozeně snímek Vladimíra N, nesoucí název bouřkový mrak, který zachycuje sluncem zalitou krajinu s obilím a mrak, který chce do této idyly vstoupit jako nezvaný návštěvník.
bouřkový mrak, foto: vladimír N
A na závěr ještě snímek mlhavé ráno od rol mena. Je ukázkou toho, že i v létě mohou být lesy zajímavým a krásným útočištěm před nesnesitelnými horky těchto dní.
mlhavé ráno, foto: rol men