Myslet zeleně a neztratit hlavu. Nebo ji nechat vzlétnout k oblakům? Dnes vybraný snímek podněcuje k úvaze nad třemi druhy ekologie.
Dnešní fotografie týdne je pěkným příkladem toho, jak lze jeden obraz různě vyložit. Když jsem si snímek prohlížel, říkal jsem si, že napíši něco o snech, fantazii, ideálech a o tom, že je potřeba neztratit hlavu. Ale odpovídalo by to záměru autora? Název Vegetarian je zvolen zřejmě velmi pečlivě, neboť možná chce posunout diskusi nad snímkem směrem zcela jiným.
Co vlastně znamená být ekolog? Myslím, že jsou tři roviny významu tohoto slova, ale ani jedno ho nevystihuje dosti přesně. Prvním je přírodozpytec, který studuje vztahy mezi ekosystémy. Ale můžeme si jen povzdechnout nad tím, kolik z nich zůstane vědecky neutrálních a metodicky abstraktních, kolik jich jde cestou čisté empírie a kolik naopak vykročí směrem k subjektivním domněnkám, jenž jsou vydávány za názor odborníků. Příkladem za všechny je globální oteplování – je to natolik složitý problém, zasahující vědy od chemie, fyziky až po meteorologii, klimatologii a matematiku. Je to děj, který neumíme prokázat, nevíme zda je nebo není a úplně ani nevíme jak ho vlastně měřit (o to v přírodních vědách tak nějak jde – nebo už ne?).
Druhým významem slova ekolog je aktivista, který se přivazuje ke kolejím a elektrárnám a bojuje proti jaderné energii. Tito lidé pojem zprofanovali natolik, že je často téměř synonymem pro nadávku. Poslední význam je poněkud přehlížen – ekolog je člověk, který chce žít v dobrém prostředí, mít hezkou přírodu a je pro to ochoten něco osobně udělat. Tito jezdí do práce MHD či na kole, nepořádají blokády dálnic ani nepíší (téměř nikdy) dlouhé statě o tom, co je potřeba dělat. Oni svůj „zelený“ program žijí osobně.
Myslím, že pán na obrázku je kombinací všech tří – dost možná snílek a intelektuál, jehož myšlenky odcházejí do světa fantazií, ale mající ideál, nezlomný bojovník sám ze sebou a osobně poctivý člověk. Možná je to poeta, možná nikoli. Ale je pravdou, že stojí nohama na zemi a hlavu má v oblacích.
Gratuluji uživateli Cako_SK ke krásnému uměleckému dílu a zisku fotografie týdne za snímek Vegetarian. A nyní ještě několik dalších fotografií, které stojí za zhlédnutí.
Vegetarian; foto Peter Čákovský
Psychologové říkají, že je čas od času nutné dát průchod svým emocím, aby člověk zůstal normální. Někdy je potřeba si zakřičet jen tak pro radost, zažít pocit štěstí, uvolnění a radosti. A prostě si ho užít. Myslím, že v tomto se máme od dětí čemu učit, jak ukazuje snímek Vodní živel... od Zdeňka Dvořáka.
Vodní živel...; foto Zdeněk Dvořák
Na nedávném mistrovství světa v hokeji, jsme mohli obdivovat zapálení, maximální snahu a bojovnost hráče s číslem 68. Běžec na fotografii … od Petra Jandory ukazuje, že výkonnost sice možná nemá takovou, ale vůle a bojovnost nechybí.
…; foto Petr Jandora
Snímek V kostele 2 od Daniela Vlka je zdařilou ukázkou toho, jak při fotografování architektury opustit zaběhlá klišé a pokusit se zaexperimentovat se světlem a křivkami. Takové snímky nemohou skončit špatně, protože nepředávají jen informaci, ale také pocit.
V kostele 2; foto Daniel Vlk
Samotu si každý představuje jinak – mnoho lidí může žít uprostřed ruchu města, známých, v davu lidí a přesto bude prožívat hlubokou samotu, která je bude trápit a hluboce zraňovat. Jiní budou žít v radostném životě bez lidí a přesto nebudou sami. Ona samota od nás samých by jistě nebyla čas od času k zahození. Pro meditaci nad tím, jak osamělý je každý z nás může posloužit povedený snímek Na samotě... , jehož autorem je fotrhol.
Na samotě...; foto Fotrhol