Voda je látkou, se kterou je nejčastěji spojován život, je místem odkud živočichové vyšli na souš, ale také obrazem zkázy a trestu. Jen velice obtížně bychom mohli hledat tak silný a zároveň vrstevnatý archetyp.
Voda byla pro obyvatele Blízkého východu symbolem života. Když zapršelo, místo, které bylo na první pohled pouští (tou kamenitou, nikoli písčitou) se často velice rychle proměnilo v kvetoucí koberce.
Voda znamenala nápoj pro člověka, zvířata i zemědělství, nebylo myslitelné, aby bez ní kdo přežil. To je něco, co ve středoevropských podmínkách člověk nezažívá zdaleka tak silně, jako ve Středomoří.
Voda nebyla jen pozitivním symbolem, ale také obrazem smrti, trestu či zkázy. Křesťanský křest je vykládán tak, že člověk sestupuje do vody, zde umírá a rodí se znovu. Jak Židé, tak také Sumerové či Babyloňané, ale také řada dalších národů měla ve své mytologii obraz potopy, jako zničující trestající události ve chvíli, kdy se lidé odvrátili od příkazů a úcty k božstvům či Bohu.
Toto symbolické obtížně pochopitelné napětí se pak objevuje také v literární tvorbě, kdy máme v pohádkách živou a mrtvou vodu. V obou případech, kdy voda vystupuje jako zdroj života i smrti, je přitom zřejmá také aktuální lidská vědecká i osobní zkušenost.
Je tu ještě jeden zajímavý rozměr – voda je jedinou sloučeninou na Zemi, která se v přirozených podmínkách vyskytuje ve třech skupenstvích – jako plynná pára, kapalina i tuhý led. A co více, jestliže se objevuje oheň, tak spektrální čáry vodních par jsou přítomné i v něm. Voda je tak symbolem smrti i života, je čímsi všudypřítomným, něčím co tvoří většinu naší hmotnosti a její plynutí v korytu řeky symbolizuje neúprosnost času, který se nikdy nezastaví.
Gratuluji autorovi snímku Vodní abstrakt..., jímž je Vlastimil Pibil, k podařenému snímku, který právě tyto aspekty vody chce zachytit. Obrácení fotografie, prolínání různých toků a forem to vše dává syntetizující obraz vody, jako něčeho základního, ale také zcela neuchopitelného. Jako snadno čitelného symbolu, který zná každý, ale současně hluboké interpretační mnohovrstevné pole, kterým není téměř možné proniknout.
Pan Adamec nabízí klasický pohled na park, který svou podzimní atmosférou zve k procházce, ztišení, meditaci. Fotografie Podzimní je ideální pozvánkou k procházce a jemné melancholii spojené s padajícím listím a romantickou mlhou.
Podzimní, foto: adamec
Václav Bond si ve svém snímku Podzimní romance pohrál s expozicí a výsledkem není romantický pohled, ale spíše hororově mrazivý vhled do ticha a tmy parku, vtažení do pocitů ženy, která jím jde a trochu se bojí.
Podzimní romance, foto: Václav Bond
V rytmu samby... je hravým pohledem na architekturu, kterou roztančí zborcené křivky a vrstva reality mezi námi a jí. Autorem je No21.
V rytmu samby..., foto: No21
A na závěr ještě pohled na děti v pěkném starém vlaku. Autor snímku si navíc pohrál se světly a stíny a vše oděl do retro barevného provedení. Fotografie nese název Návrat z výletu a autorem je Orim222.
Návrat z výletu, foto: orim222