První digitály měly malé rozlišení a jejich elektronická a softwarová výbava postačovala akorát na to, aby zachytila obraz na snímač, provedla bayerovu interpolaci a výsledná data převedla na formát JPEG. Další úpravy nepřipadaly v úvahu, protože by je elektronika stejně nezvládla.
Doba pokročila a dnešní kompakty mají dostatek výpočetní kapacity, aby snímky nejen zachytily, ale také očistily od šumu, přikontrastnily, dobarvily, zkrátka vylepšily tak, aby jejich fotografie vypadaly lépe než od konkurence a to pokud možno s minimálními požadavky na fotografické znalosti obsluhy.
O tom, že „hardwarový“ vývoj klasických kompaktů stagnuje, svědčí fakt, že se za poslední rok na poli novinek objevují pouze softwarová vylepšení nebo takové funkce, které přímo nesouvisejí s procesem pořízení fotografie.
Parametry a vlastnosti, které nejdou popsat čísly
V předchozím článku s názvem Rady pro nákup: Vybíráme kompakt jste se dozvěděli, které základní parametry fotoaparátů (jako je světelnost objektivu a podobně) jsou důležité a na co máte dávat pozor. Dnes se podíváme na různá dodatečná vylepšení, které se často skrývají za marketingovými zkratkami a hesly. Funkcemi, které jsou integrovány pouze do několika fotoaparátů, se zde zabývat nebudeme. Článek by mohl pomoci s výběrem kompaktů těm, kteří se v této oblasti příliš nevyznají. Fotografickým „profesorům“ opět nic nového neřekne.
Rozhodnutí, zda konkrétní zmiňovaná technologie je opravdu užitečná nebo spíše na okrasu, nechávám na laskavých čtenářích. Máte-li vybraný nějaký konkrétní model kompaktu a chcete-li se o jeho funkcích dozvědět více, zapátrejte v recenzích zde na DIGIaréně nebo se poraďte s vševědoucím Googlem.
Kompenzace expozice, sloupkování a živý histogram
Ačkoli nejde o žádné hi-tech vymoženosti poslední doby, jedná se o velice užitečné nástroje pro pořízení správně exponované fotografie. Pravda – předpokládají, že obsluha kompaktu je obeznámena se základy expozice nebo že si je metodou pokus-omyl osvojí. Bude-li snímek příliš světlý nebo tmavý, což nám ukáže živý histogram nebo aspoň napoví obraz na displeji, provedeme korekci pomocí kompenzace expozice.
Sloupkování neboli bracketing provede několik snímků za sebou; zpravidla bývají tři: jeden s přesnou expozicí, jeden s pod a druhý s přeexpozicí. Pokud máme dostatek místa na kartě, není problém uložit větší množství snímků a pak v pohodě domova u monitoru počítače vybrat ty s nejlepší expozicí.
Inteligentní rozpoznání scény
Plnoautomatický režim je již překonaný a nastupují režimy s inteligencí, hlásají tiskové zprávy. V čem ta nečekaná chytrost spočívá? Fotoaparát po nátisku spouště sleduje, co se děje před objektivem. Scénu analyzuje podle rozsahu jasů, složení barev nebo pohybu předmětů a porovnává s zjednodušenými modelovými situacemi, které má uloženy v paměti. Po té navolí optimální expoziční režim a parametry.
Rozpozná-li tvář, nastaví režim portrét, když detekuje rychlý pohyb, aktivuje režim sport. V případě velice blízkého předmětu zvolí makro fotografování. Jsou-li objekty vzdálené a nahoře je modrá, jde nepochybně o krajinu a tak podobně pro další.
Inteligentní auto režim lze navolit snadno a rychle
Každá značka si zavedla svoje označení pro inteligentní rozpoznání scény: Canon – iSAPS; FujiFilm – Scene Recognition Auto; Nikon – Scene Recognition Systém; Olympus – Inteligentní Auto; Panasonic – iA; Samsung – Smart Auto.
Medvěď s lidskou tváří
Ano, řeč je o face-detection neboli rozpoznání obličeje nebo chcete-li tváře. Kompakt vyhledává a detekuje charakteristické prvky obličeje: oči, nos, ústa a také barvu pleti. Na rozpoznanou konstalaci pak zaostří. Rozpozná-li více tváří, snaží se zaostřit tak, aby co nejvíce osob bylo ostrých. O tom, že elektronická inteligence má své hranice, jsem se přesvědčil, když kompakt rozpoznal i obličej plyšového medvěda.
Některé kompakty dokáží zapamatovat si určité tváře resp. osoby a fotograf k nim může přidělit jména. Pomocí programu pro správu fotografií, který je zpravidla ke kompaktu přiložen, není pak problém vyhledat všechny fotografie například s babičkou.
Na rozpoznání obličeje navazuje detekce úsměvu a indikace mrknutí. V prvním případě kompakt čeká až se změní tvar rtů, případně se objeví zuby, v druhém případě vás kompakt upozorní, že na snímku, který jste právě pořídili, portrétovaná osoba mrkla.
Úsměv prosím
Rozpoznání obličeje využívá také při fotografování autoportétů. Kompakt čeká, až je fotografovaná osoba (v tomto případě sám fotograf) před objektivem.
Boj se stíny
Dynamický rozsah snímačů je v porovnání s citlivostí lidského zraku malý. Většina fotografovaných scén je velmi kontrastních, a tak se určité partie fotografie mohou utápět v černi nebo naopak zářit bílou barvou bez kresby. Surový digitální snímek má tu vlastnost, že pomocí softwarových úprav lze zesvětlit i velmi tmavé partie a získat z nich použitelný obraz.
Některé kompakty nabízení velmi užitečné projasnění stínů neboli digitální přisvícení. Pod názvem i-Contrast jej najdeme u Canonu, název D-Lighting a active D-Lighting používá Nikon, Olympus má Shadow Adjustment Technology, Panasonic zavedl název Intelligent Contrast resp. High Dynamic Mode, Samsung pojmenoval Auto Contrast Balance a Sony jej nazvalo D-R a D-R Plus.
max. velikost | max. velikost
Účinky iConstrastu na reálných fotografiích; vlevo vypnut; vpravo zapnut
Jiný prostředkem, jak dosáhnout větší dynamiky snímku, je tzv. HDR (high dynamic range). Kompakt pořídí v těsném sledu minimálně dva snímky a z každého si vezme jen správně exponovanou část. Z této mozaiky pak složí v jednu HDR fotografii.
Ricoh CX1: HDR v kompaktu
Vždy připraven a zaostřen
K časové prodlevě mezi stisknutím spouště a samotným pořízením fotografie velkou mírou přispívá nutnost mechanicky posunout ostřící čočku v objektivu do polohy „zaostřeno“. Výrobci se snaží tuhle dobu eliminovat přesnější elektronikou i mechanikou, ale i to má své meze. Proto je možné u některých kompaktů aktivovat režim kontinuálního ostření. Jednoduše řečeno – kompakt má zaostřeno ještě dříve než zmáčknete spoušť. Tuto funkci ocení především fotografové s malými dětmi nebo příznivci sportovní fotografie.
Nepropásnout ten správný okamžik
Doba zpracování fotografie a její uložení na kartu, tedy připravenost k dalšímu záběru, bývá v některých situacích neskutečně dlouhá. Pro její zkrácení a prořízení několika fotografií v rychlém sledu slouží sekvenční neboli sériové snímání.
Kompakty při sériovém snímání obvykle nenabízejí velkou „kadenci“ a počet snímků v jedné sérii je zpravidla omezen. Vyšší počet snímků je možný jen za cenu nižšího rozlišení. Jak tedy zachytit okamžiky s velkým „O“, například sfouknutí svíček na dortu nebo vstřelení branky? Řešení nabízí kompakty s časosběrným snímáním – po stisku spouště začnou exponovat jeden snímek za druhým až do chvíle, kdy je spoušť uvolněna. Na kartu se uloží jen několik posledních záběrů.
Princip sériového snímání (Nikon P90)
Manuál ve foťáku
Menu přístrojů jsou obsáhlá a složitá, výčet scénických režimů často čítá přes dvacet položek. Uživatel často zůstane u jednoho nastavení a vše fotografuje na „zelené políčko“. Proto je u některých kompaktů k dispozici i ořezaná verze menu s nejčastěji nastavovanými parametry a nejoblíbenějšími scénami.
Papírové návody připomínají tlustospisy a málokdo je přečte celé nebo přeskočí důležité informace. Výrobci jsou si toho vědomi a proto ty nejdůležitější informace zobrazují přímo na displeji. Například když zvolíte scénický režim večerní portrét, kompakt vám doporučí použít stativ, protože expoziční čas bude příliš dlouhý na fotografování z ruky.
Sahání na displej povoleno
Dotykové ovládání kompaktu může být nejen efektivní, ale pro některé uživatele i užitečnou alternativou mačkání tlačítek a otáčení rollery. V produktových řadách jednotlivých výrobců se obvykle nachází minimálně jeden model, který se inspiroval iPhonem a jeho téměř celou zadní stěnu vyplňuje velký dotykový displej. Základní volby je možné nastavovat tlačítky, pokročilé funkce a prohlížení fotografií se ovládají pohybem prstu po displeji. Například nastavení zaostření na fotografovaný objekt se provede dotykem na jeho obraz.
Ovládání dotykem prstu | Někdy je součástí balení i plastový stylus (Panasonic FX550)
Klapka a jedem
Možnost pořízení krátké videosekvence není žádnou novinkou. V poslední době se výrobci věnují i této problematice a s většinou pokročilých kompaktů můžeme pořídit ozvučený minifilm ve vysokém rozlišení a přes rozhraní HDMI připojit k patřičně vybavenému televizoru. Některé kompakty umožňují během natáčení zoomovat. Ty lepší opravdu mění ohniskovou vzdálenost objektivu, ostatní to řeší pouze elektronicky.
Některé kompakty mají speciální tlačítko pro záznam videa (Panasonic TZ7)
Kreativní filtry
Ne každý má doma počítač nebo čas pro úpravy fotografie. Proto v kompaktech naleznete kreativní filtry, které snímky upraví za vás. Nabídka se liší podle výrobce, nicméně téměř u každého naleznete úpravy, které fotografii přidají efekt dírkové komory, zrnitost černobílých filmů nebo přesycené barvy ve stylu popart.
Královský formát RAW
Elektronické „vyvolání“ digitální fotografie provádí obrazový procesor. Výsledkem je snímek uložený na paměťové kartě, obvykle ve ztrátovém formátu JPEG. Softwarová výbava obrazového procesoru a jeho výpočetní výkon nemůže dosahovat kvalit zpracování snímku v počítači ve specializovaném programu na úpravu fotografií. Proto některé, zpravidla pokročilé kompakty, umožňují ukládání fotografií ve formátu RAW, což jsou surová data ze snímače.
Samsumg WB1000; jeden z mála kompaktů s formátem RAW
Zpracovávání „rawů“ je časově náročné a předpokládá individuální přístup ke každému snímku. Je to tedy záležitost pro opravdové nadšence fotografie.
Vybírejte s rozumem
Nabídka kompaktů je velmi rozmanitá. Každý výrobce se snaží přijít s něčím novým a efektním. A tak by se mohlo o softwarové výbavě kompaktů vydat několik obsáhlých knih.
Při výběru kompaktu mějte na paměti, že základem dobrého kompaktu vždy bude kvalitně navržený komplet objektiv – snímač – obrazový procesor, kterému sekunduje přesné měření expozice a dobrý autofocus.