Sony NEX-6 patří k nové generaci bezzrcadlovek Sony, která nabízí hybridní ostření: kromě ostření pomocí detekce kontrastu disponuje i detekcí fáze, pro kterou využívá vyčleněné pixely přímo na obrazovém snímači.
Na nic si nehraje
Fázové ostření je obvyklé u všech zrcadlovek. Až donedávna bývalo podstatně rychlejší než ostření detekcí kontrastu, některým výrobcům bezzrcadlovek se ovšem podařilo i druhý způsob zdokonalit natolik, že se zrcadlovkám přinejmenším vyrovnal, alespoň v režimu jednorázového autofokusu. To ale nebyl případ Sony. NEX-6 je proto fanoušky značky očekáván jako bezzrcadlovka, která bude oproti předchozí generaci podstatně lépe ostřit.
Nejčastěji bude nový model asi srovnáván se starší NEX-7, byť to není úplně správně, protože sedmička by alespoň teoreticky měla být vyšší model – hlavní rozdíl je ale jen v provedení těla, to u NEX-7 je částečně magnéziové, kdežto povrch NEX-6 tvoří plasty. Ovšem rozměry, hmotností i základním uspořádáním jsou oba modely prakticky totožné.
Pro šestku platí tyto údaje:120 × 67 × 43 mm, 345 g. Rozměry jsou to skutečně malé, podařilo se jich dosáhnout i díky tomu, že ač je NEX-6 přístroj s hledáčkem, nesnaží se vypadat jako zrcadlovka, hledáček má schovaný hezky v obdélníkovém těle, nevyčnívá nad něj v připomínce pentagonálního hranolu. Tato koncepce je mi velmi sympatická.
V důsledku je přístroj jen nepatrně větší než konkurenční Panasonic GX-1, který má ale menší snímač a chybí mu hledáček. Dokonce je NEX-6 menší oproti Olympusu E-M5 (pokud by se E-M5 odřízl vyčnívající hledáček, byly by rozměrově totožné; na druhou stranu je E-M5 pokročilejší model s utěsněním proti prachu a vodě).
Opuštěné dědictví
Bezzrcadlovku ale netvoří jen tělo, důležité jsou i rozměry objektivu. Sony k modelu NEX-6 dodává nový setový „powerzoom“ 16 –50 mm F3,5–5,6 PZ OSS s motorovým výsunem do pracovní polohy – ve vypnutém stavu je objektiv zasunutý do sebe, čímž se zkrátí zhruba na polovinu. Celý set se tak ještě pořád vejde do větší kapsy (ne u kalhot, ale u bundy ano). Není proto problém mít přístroj pořád po ruce – ideální stav například pro street photo.
Přístroj je vybaven vzhledem ke svým rozměrům velkým a dobře tvarovaným gripem zajišťujícím pohodlné držení. Lidé s většíma rukama samozřejmě nemohou počítat s tím, že by kolem gripu ovinuli všechny prsty, i tak ale zůstává úchop dostatečně jistý. Dobré je i rozmístění a provedení ovládacích prvků, jen by jich mohlo být více.
V rámci možností malého těla tak pohodlně můžete ovládat spoušť umístěnou v sešikmené horní straně gripu. Kolem spouště je umístěn vypínač. Hned vedle vpravo se nachází tlačítko Fn sloužící pro přístup do zjednodušeného menu. Můžete si do něj navolit šest položek z omezené nabídky funkcí, standardně jsou tři pozice vyčleněny pro ovládání ostření (přepínání AF/MF, přepínání AF-C/AF-S a výběr zaostřovacího bodu), dále vyvážení bílé a výběr způsobu měření expozice. Šestá pozice mi jako jediná přišla málo užitečná, sloužila pro zapínání obrazových efektů. Změnil jsem ji proto na volbu kvality ukládání JPEG/RAW.
Na horní straně těla najdete ještě volič režimů, který samozřejmě obsahuje všechny základní pozice P,A,S,M. Pod voličem režimů je umístěn jeden ze dvou otočných voličů. Příjemnou změnou oproti starším modelům Sony jsou standardní sáňky na blesk, tedy nikoliv ty převzaté od Minolty.
Ovládání s rezervami
Zbývající ovládací prvky jsou na zadní straně. Především je tu druhý otočný volič kombinovaný se čtyřsměrným, jehož pozice slouží jako tlačítka pro přístup k nastavení citlivosti, kompenzace expozice, samospoušti/sériovému snímání, čtvrtá označená DISP mění množství informací zobrazených na displeji a v hledáčku. Otočný volič i jeho čtyři směry jdou tak akorát ztuha, nestávalo se mi, že bych jej pootočil či stiskl nechtěně.
Dobře je vyřešena i videospoušť – je úplně vpravo, téměř na boční straně fotoaparátu, zůstává v dosahu palce, současně ji ale nemůžete stisknout omylem. Nahoře a dole vpravo vedle displeje se nacházejí dvě nepopsaná tlačítka, jejich funkce se zobrazuje na displeji. Horní slouží pro přístup do menu, funkci dolního lze uživatelsky zvolit z omezené nabídky – z užitečných možností vybírám zapínání režimu autofokusu se sledováním pohybu nebo kompenzaci blesku. Přeprogramovat lze i tlačítko AEL – přiřadil jsem mu funkci přepínání mezi automatickým a ručním výběrem zaostřovacího bodu.
Nikde jsem bohužel nenašel možnost, jak vypnout stabilizaci obrazu jinak než hledáním správné položky v menu. A ještě jednu výtku k ovládání mám – funkcí, které bych si přál mít po ruce, je více než tlačítek a pozic ve zjednodušeném menu. Možná by stačilo některé funkce spojit, třeba přepínání MF/AF a AF-C/AF-S bývá obvykle pod jedním tlačítkem.
Pokračování 2 / 3
Funkce a vybavení
Podstatnou část zadní strany zabírá třípalcový výklopný displej s rozlišením 921 000 obrazových bodů. Vyklápět jej můžete o 45° dolů a o 90° nahoru. Škoda, že není dotykový, zejména výběr zaostřovacího bodu by to velmi zrychlilo.
Svět viděný hledáčkem
Důležitější než displej by ale pro pokročilejší fotografy měl být hledáček. Jeho okulár najdete v levém horním rohu, pohled do něj je velmi příjemný. Hledáček je veliký, typu OLED, má rozlišení 2 359 000 obrazových bodů. Obraz v něm je dostatečně čitelný i v šeru. Naopak na přímém slunci obraz zešedne, stane se málo zřetelným. Součástí balení je ovšem i očnice, která by měla tento nedostatek zmírnit, alespoň pokud fotografujete bez brýlí. Expoziční údaje se zobrazují přehledně v černých pruzích při horním a dolním okraji hledáčku, v samotné scéně si pak můžete nechat zobrazit třeba virtuální horizont nebo histogram.
V praxi jsem si fotografování se Sony NEX-6 až nepochopitelně užíval, i přes mé drobné výhrady k ovládání a ke spíše nedobrým zkušenostem s předchozími generacemi fotoaparátů této značky. Nedokážu racionálně zdůvodnit, v čem to je, ale dojem z práce s tímto přístrojem je velmi příjemný, což potvrzují i další lidé, kteří jej chvíli zkoušeli. Svou roli asi sehrávají malé rozměry v kombinaci s dobrým držením a snadným použitím jak s displejem, tak hledáčkem – přepínání mezi nimi je automatické při přiblížení či oddálení oka od okuláru.
Fotoaparát netrpí ani neduhem mnoha bezzrcadlovek – zmrazením obrazu v hledáčku po expozici. Vypnete-li si v menu automatické zobrazení náhledu exponovaného snímku, vidíte živý obraz scény prakticky ihned po expozici. To platí dokonce i při sériovém snímání, které je možné frekvencí až deset snímků za sekundu, do bufferu se pak vejde 12 snímků v JPEGu nebo 10 v RAWu. I při této frekvenci je NEX-6 údajně schopen zaostřovat. Slovo „údajně“ jsem použil kvůli tomu, že kontinuální ostření je u tohoto přístroje velmi pomalé a nejisté.
Revoluce nebude
Podstatně lépe je na tom NEX-6 s ostřením v režimu AF-S. Na širších ohniscích pak ostří snesitelně rychle, i když tempa průměrných zrcadlovek ani bezzrcadlové konkurence nedosahuje. Ostří i ve špatném světle. Rychlosti autofokusu prospívá, že je v činnosti pořád, namáčknutí spouště pak jen dokončí ostření a zablokuje nastavenou vzdálenost.
Kvůli tomu je ovšem prakticky nemožné objektivně měřením porovnat rychlost s konkurencí – NEX-6 má výhodu předostření. I tak ale nevycházejí excelentní časy, kolísají kolem hodnoty 0,35 s (při přeostření ze 4 m na 1 metr). K minusům patří i to, že přístroj někdy špatně vyhodnotí zaostření a exponuje nesprávně zaostřený objekt – naštěstí se to nestává příliš často. Oproti předchůdcům tak pravděpodobně nedošlo k žádnému výraznému zlepšení.
Přes to všechno jsem v praxi neměl příliš často dojem, že by ostření bylo pomalé. Pocitu rychlosti prospívá dobře fungující rozpoznávání obličejů, pro většinu snímků se tak nemusíte trápit ručním výběrem zaostřovacího bodu či zaostřením a překomponováním. Pokud pro některé snímky ruční volbu bodu potřebujete, vyplatí se přiřadit funkci přepínání mezi automatickým a ručním výběrem jednomu z uživatelsky nastavitelných tlačítek. Posun bodu je pak možný stiskem jednoho tlačítka a přidržením správného směru na čtyřsměrném ovladači. Je to docela rychlé, ale dotykový displej by byl mnohem pohotovější. Kombinace delších ohnisek a špatného osvětlení už nedělá autofokusu vůbec dobře, ostření je velmi nejisté.
První snímek lze pořídit 1,8 s po zapnutí přístroje, další snímek pak asi za 0,5 s. Při expozici vydává NEX-6 zvuk, který jsem nejprve chtěl označit za tichý, pak jsem ale zjistil, že je prakticky stejný jako u zrcadlovky Canon EOS 40D. Takže se opravuji a uvedu raději, že zvuk je příjemný a příliš neruší.
Na jedno nabití akumulátoru můžete reálně pořídit necelých 300 snímků. To není špatné. Problémem ale je nabíjení – k přístroji se dodává jen zdroj s výstupem do USB portu, přiloženým kabelem tak propojíte zdroj s fotoaparátem a akumulátor nabíjíte uvnitř těla. Plné nabití trvá zhruba tři hodiny, po tuto dobu nelze s přístrojem pracovat. Náročnější fotografové tak musí počítat s investicí do náhradního akumulátoru i plnohodnotné nabíječky, což v případě originálního příslušenství vyjde skoro na 2 000 Kč. Někdo ale samozřejmě naopak ocení výhodu tohoto konceptu – akumulátor se dobíjí při každém propojení fotoaparátu s počítačem.
Šum
O zachycení obrazu se v NEX-6 stará firemní šestnácimegapixelový snímač velikosti APS-C. Čipy Sony jsou v posledních letech vyhlášeny svou kvalitou, současně se ale nemohu zbavit dojmu, že v jiných značkách fotoaparátů dávají lepší výsledky než v přístrojích z domácí stáje. Totéž platí i pro NEX-6. Z hlediska šumu nevyčnívá nad bezzrcadlovkovou konkurenci s menšími snímači. Ostatně, posuďte sami – na následujících snímcích najdete tutéž scénu nasnímanou postupně od ISO 100 po ISO 12 800 – vlevo je originální JPEG, vpravo pak vyvolaný z RAWu.
Postupně všechny citlivosti
Objektiv
Powerzoom s výsuvnou konstrukcí NEXu rozhodně sluší víc než dlouhá trubka obdobného objektivu klasické koncepce. I po mechanické stránce vypadá dobře. Na boční straně tubusu najdete zoomovací kolébku, ale zoomovat se dá také otočným kroužkem u přední příruby – tento způsob mi přijde mnohem pohodlnější a rychlejší. V režimu manuálního ostření se ovšem funkce kroužku změní na zaostřování, pro zoom je pak nutné využít onu kolébku.
Jak jste si už asi všimli na ukázkových snímcích vyvolaných z RAWu, objektiv má na širokém ohnisku skutečně velké sférické zkreslení i silnou vinětaci. Sony tu zcela spoléhá na softwarové potlačení při ukládání do JPEGu nebo dodatečně při vyvolávání RAWu.
Pokračování 3 / 3
Hodnocení a demosnímky
První pocity při používání Sony NEX-6 byly skvělé. Přístroj je malý, dobře se drží, snadno se s ním fotografuje z každého úhlu, obraz na displeji i v hledáčku je výborný. Ovládání je koncipováno spíše pro začátečníky, ale na omezení se dá docela dobře zvyknout.
Za větší minus pak považuji až nedostatky autofokusu. Ve většině situací sice zafunguje dostatečně rychle a přesně, ale nepříjemné je to malé, ovšem nezanedbatelné procento situací, kdy je někdy příliš pomalý, jindy nepřesný.
V obrazové kvalitě představuje tento fotoaparát dobrý průměr, ani nevyniká, ani nezaostává za konkurencí. NEX-6 je skvělým přístrojem pro méně náročné uživatele, nebo jako doplněk k zrcadlovce – ale pro obě tato využití se mi zdá být trochu drahý. Možná by ovšem mohl zaujmout i zájemce o nenápadnou reportáž či street photo.
Pokud preferujete malý, nerušící fotoaparát, asi mu budete schopni nedokonalost autofokusu odpustit. Přeci jen jej potom můžete vytáhnout i v situacích, kdy by velká zrcadlovka s mohutným objektivem působila neomaleně.
Cena: 24 490 Kč vč. DPH
Technické specifikace
- Snímač: APS-C, CMOS 16,1 MPx
- Maximální rozlišení: 4912×3264 px
- Bajonet: Sony E
- Rychlost závěrky: 1/4000-30 s
- Rozsah citlivosti: ISO 100-25600
- Video: až 1920×1080 px při 60 a 24 sn./s.
- Displej: výklopný 3,0“ s rozlišením 921 tis. Bodů
- Hledáček: elektronický OLED s rozlišením 2 359 000 bodů
- Kompatibilita s paměťovými kartami: SD/SDHC/SDXC/ Memory Stick Pro Duo/ Pro-HG Duo
- Rozměry: 120×67×43 mm
- Hmotnost včetně baterie a paměťové karty: 345 g
Demosnímky
Vlevo je vždy originální JPEG, vpravo potom vyvolaný z RAWu
