Wild-life fotografie je velmi oblíbeným žánrem zejména proto, že můžete dosáhnout velmi dobrých výsledků i s nepříliš nákladným vybavením. Ovšem fotoaparát není všechno.
Letní prázdniny jsou společně s jarními a podzimními měsíci ideálním obdobím prakticky pro jakýkoli druh fotografie. Ovšem v případě fotografování divoké přírody, což v praxi znamená zejména fotografování zvěře v divoké přírodě, je zejména léto velmi příhodným obdobím.
A to především z důvodu většího výskytu zvířeny, která je plná života, mláďata již jsou o něco větší a vyšší teploty mají na zvěř podobný vliv, jako na člověka – vše je pomalejší a poklidnější, což dává fotografům mnohem více příležitostí pro ulovení perfektního snímku.
Podobně, jako u krajinné fotografie, i v případě wild-life fotografie se neobejdete bez notné dávky trpělivosti, protože čekání na vhodný záběr může být někdy velmi zdlouhavé. Odměnou vám však budou originální snímky, které rozhodně zaujmou.
Abyste se však k takovým fotografiím dopracovali, je třeba mít zvládnutou nejen techniku fotografování s adekvátním vybavením, ale především je nutné mít alespoň základní povědomí o fungování přírody a vlastnostech a chování konkrétních zvířecích druhů, které chcete fotit. Pojďme na to ale postupně.
Bez kanónu to nepůjde
Ačkoli u většiny fotožánrů razíme heslo, že na fotoaparátu nezáleží, jelikož i s obyčejným kompaktem můžete udělat povedenou fotografii, v případě focení zvířat v divoké přírodě to zcela neplatí. Z pohledu fotovybavení se v tomto případě zkrátka neobejdete bez objektivu s dlouhým ohniskem, díky němuž si můžete scénu přitáhnout a udělat poměrně velký detail, aniž byste zvířata vyplašili svojí přítomností.
Vše se samozřejmě odvíjí od toho, jakou zvěř budete fotografovat a jak blízko jste schopni se dostat. Obecně je však možné doporučit používání objektivů s efektivní ohniskovou vzdáleností od přibližně 400 mm výše. Takové objektivy s pevným ohniskem najdete v nabídce prakticky všech výrobců, ovšem jejich velikost, a především cena není nikterak nízká, jelikož jsou určeny především pro profesionální nasazení.
Levnější a pro fotoamatéry praktičtější alternativou jsou zoomové superteleobjektivy, které nabídnou mnohdy za poloviční cenu větší rozsah ohnisek. Jejich jediným mínusem může být horší světelnost, tu však z pohledu práce s hloubkou ostrosti dožene dlouhé ohnisko, a tak může být problematická v zásadě jen při kombinaci objektivu s telekonvertorem, který snižuje množství světla dopadajícího na snímač – to může způsobit problémy s automatickým ostřením.
Tipy na objektivy pro wild-life
Jestliže zvažujete pořízení některého z nových objektivů, najdete níže naše doporučení na konkrétní kousky. Pro vyzkoušení a nacvičení focení divočiny však dobře poslouží i starší kinofilmové objektivy s ohniskem 70–300 mm apod.
Sigma 150–600 mm F5,0–6,3 DG OS HSM Contemporary – od 28 590 Kč
Ideální teleobjektiv nejen na wildlife a safari nabídne obří rozsah ohnisek určený pro plnoformátový snímač, na menším APS-C formátu tak dosáhnete až na efektivní rozsah 240–960 mm. Varianta Sport má o něco rychlejší ostření.
Nikon 200–500 mm F5,6 E ED VR –
Zoomový objektiv určený pro plnoformátové zrcadlovky nabídne velmi solidní rozsah ohnisek při zachování stálé světelnosti F5,6. Jedná se o ekonomickou variantu obdobného objektivu s rozsahem 200–400 mm F4, za který dáte více než 200 000 Kč. Stabilizace má účinnost až 4,5 EV a objektiv je kompatibilní s 1,4× telekonvertorem.
Tamron SP 150–600 mm F5,0–6,3 Di VC USD –
Přímá konkurence objektivu Sigma nabídne prakticky to stejné z pohledu ohniska, světelnosti, stabilizace i utěsnění vůči horším povětrnostním podmínkám. Objektiv je určen také pro plnoformátové snímače.
Sony FE 200–600 mm F5,6–6,3 G OSS – od 51 990 Kč
Horká novinka od Sony nabízí rozšířený rozsah ohnisek s proměnlivou clonou a slibuje perfektní ostrost v celém rozsahu. Vzhledem k použití bajonetu Sony E, který používají bezzrcadlovky stejného výrobce, bude možné využít duální stabilizace v těle a objektivu.
Panasonic Lumix G VARIO 100–300 mm F4,0–5,6 II Power O.I.S. –
Ekonomická varianta teleobjektivu pro formát micro 4/3 nabídne efektivní rozsah ohnisek 200–600 mm což rozhodně není málo. Stabilizace v objektivu spolupracuje i se stabilizací v tělech aparátů Panasonic a Olympus, takže můžete používat i delší expoziční časy.
Vhodný teleobjektiv najdete na trhu pro zrcadlovky i bezzrcadlovky prakticky všech značek. V závislosti na velikosti snímače, pro který je objektiv určen pak má také různý rozsah ohnisek Nejčastěji je to rozmezí 150–600 mm při světelnosti F5–6,3 nebo profi objektivy s rozsahem cca 200–400 mm a stálou světelností kolem F4, jejich cena se však vyrovná ceně ojetého automobilu vyšší střední třídy.
Pokračování 2 / 5
Na jeleny s kompaktem?
Ano i takto se dá pořídit velmi dobrá fotografie. Vedle kombinace zrcadlovky či bezzrcadlovky s dlouhým teleobjektivem je totiž vhodnou variantou také fotografování ultrazoomem. Tento typ fotoaparátů nabídne velmi podobný rozsah ohnisek, ovšem v kombinaci s mnohem menšími rozměry a nižší cenovkou.
Tato kombinace je důsledkem použití menšího snímače, který je výhodnější pro dosažení dlouhé ohniskové vzdálenosti, ovšem za cenu horší obrazové kvality při vyšších hodnotách citlivosti. Avšak v kombinaci se stativem můžete použít i nižší (bezpečnou) citlivost. Snad jedinou problematickou situací může být fotografování v podvečer, kdy je méně světla.
Tipy na ultrazoomy pro wild-life
Doba, kdy bylo na trhu nepřeberné množství kompaktů už je naštěstí pryč, zúžila se i nabídka ultrazoomů, které nabídnou opravdu velké přiblížení. Vybírat můžete z cca osmi modelů. Následujícíc trojice je na tom asi nejlépe
Nikon Coolpix P950 –
Ultrazoom s efektivním rozsahem ohnisek 24–2000 mm má rozlišení 16 Mpx a snímač velikosti 1/2,3“. Objektiv má samozřejmě stabilizaci, která je poměrně účinná a umožní fotografovat i z ruky. Pokud byste chtěli ohnisko ještě delší, můžete sáhnout po starším modelu Coolpix P1000 s rozsahem 24–3000 mm, cena je však o něco vyšší.
Panasonic Lumix DC-FZ82 –
Zástupce povedené řady Lumix FZ nabídne rozsah ohnisek 20–1200 mm při světelnosti F2,8–5,9. Snímač velikosti 1/2,3“ má rozlišení 18 Mpx. Digitál nabídne i možnost dodatečného výběru roviny zaostření pomocí funkce Post Focus.
Canon PowerShot SX70 HS –
Na stejně velkém snímači, jako Nikon a Panasonic, nabídne Canon celkem 20 Mpx, kterým sekunduje objektiv s rozsahem 21–1365 mm a světelností F3,4–6,5 a nezbytnou optickou stabilizací. Vypíchnout zaslouží sekvence rychlostí až 10 sn./s.
Jestliže se pro tuto cestu rozhodnete, je dobré hledat přístroje s pokud možno co největší plochou snímače a zároveň s účinnou stabilizací obrazu, která vám sice příliš neposlouží při fotografování ze stativu, ovšem ve všech ostatních případech ji oceníte prakticky při jakémkoli fotografování. Bez stabilizace jsou totiž takové ultrazoomy z ruky prakticky nepoužitelné.
Pokračování 3 / 5
Jak fotografovat divočinu?
Při fotografování zvířat ve volné přírodě není příliš mnoho času pro nastavování expozice a většinou byste se měli věnovat spíš kompozici. Dobrou praxí je vyzkoušet si fotografování zvířat v ZOO. Získáte tak představu nejen o vzdálenosti a k ní adekvátním ohnisku objektivu ale také o chování zvířat a poměrně snadno se můžete alespoň částečně připravit na fotografování v terénu.
Z pohledu expozice je obvykle využívána priorita času, abyste mohli eliminovat případnou pohybovou neostrost, která u wild-life není většinou žádoucí anebo priorita clony, abyste mohli pracovat s hloubkou ostrosti anebo tzv. zlatým oknem objektivu, kdy podává nejlepší obraz. Ať tak či tak, vždy mějte na paměti, že je třeba mít pod kontrolu všechny tři hodnoty expozičního trojúhelníku – čas, clonu, citlivost.
Ostření ponechejte na autofokusu, zvolte však možnost kontinuálního ostření, které zajistí ostré fotografie i u pohybujících se zvířat. Od věci není také aktivované sledování objektu a u nejnovějších modelů aparátů je ideální volbou automatické ostření s detekcí a preferencí oka, které je k dispozici i pro zvířata.
Měření expozice ponechejte celoplošné, režim spouště je vhodné volit v kombinaci tiché závěrky a sekvenčního snímání, aby vám zvíře neuteklo. Vyvážení bílé také můžete ponechat na automatice, která je poměrně spolehlivá, v opačném případě raději volte ruční vyvážení bílé pro konkrétní světlo.
Pokračování 4 / 5
Maskování a splynutí s přírodou
Nepočítejte však s tím, že se vám hned napoprvé podaří vynikající fotografie, vše je totiž o praxi nejen z pohledu expozice a s ní spojené kompozice, ale také o tom, kde a jak dobře se budete umět schovat. Zvířata žijící ve volné přírodě jsou totiž plachá a obvykle je vystraší i sebemenší neznámý zvuk nebo pohyb.
Velmi podstatná je při wild-life fotografii příprava, a to hned dvojího charakteru. Nejprve je třeba nastudovat si pokud možno co nejvíce detailních informací o zvířatech, která se chystáte fotografovat – jaký je jejich denní rytmus, kolik jich najdete ve skupině, kde nejčastěji sídlí, jaké mají přirození nepřátele, jakou potravu vyhledávají, jak se chovají když jsou lovena neb když loví, u dravců je velmi důležité znát způsob lovu, abyste věděli, jak se budou chovat apod. Díky těmto informacím se můžete dostatečně připravit a budete mít alespoň nějakou představu o tom, jak by mohlo fotografování probíhat.
Praktické příslušenství pro wild-life fotografii
Postupem času nasbírá fotograf nejen dostatečné zkušenosti, ale také celou řadu praktických doplňků, které mu fotografování usnadní. Počínaje kvalitní čelovkou až po nepromokavé zavazadlo pro transport techniky. Některé kousky však oceníte už v začátcích.
Maskovací sítě a stany – při fotografování v přírodě je cílem být nenápadný, ovšem s vatším množstvím techniky to není tak prosté. A právě proto jsou na trhu nejrůznější maskovací sítě nebo stany, které jsou určeny právě pro fotografy. Jejich funkčnost je prakticky stejná, jako v případě vojenského maskování. Určitě můžeme doporučit jednu síť na tělo a jednu na ukrytí digitálu. Malý stan bude vhodný pro snímání poblíž hnízdiště ptáků.
Kolimátor – Při fotografování s dlouhými ohnisky se můžete velmi snadno „ztratit“ ve scéně před sebou, což v nejhorším případě znamená, že zkrátka fotku letícího dravce nepořídíte. Vhodným doplňkem je v takovém případě speciální laserový zaměřovač – kolimátor – který upevníte do sáněk blesku a následně tak budete sledovat pohybující se objekt pomocí záměrného kříže, nikoli pouze v hledáčku aparátu.
Stabilizační pytlík – předpokladem pro úspěšné fotografování v divočině je stabilní fotoaparát, a tudíž použití stativu. Ovšem, pokud se budete maskovat například za padlým kmenem stromu, pak bude obtížné aparát opřít tak, aby byl stabilní. A právě v takové situaci využijete stabilizační pytlík, který vám vytvoří jakési lože pro objektiv a perfektně ho „podrží“ na místě. Pytlík je obvykle vyroben z odolné látky a můžete jej plnit čímkoli sypkým – písek, rýže, fazole, ptačí zob apod.
Druhá část přípravy spočívá především v maskování fotografa. Samozřejmostí by pro vás mělo být nenápadné oblečení, ve kterém doslova splynete s krajinou. To platí také o fotoaparátu, jehož barva může být příliš kontrastní – ideálním krytím je neoprenový návlek, maskovací síť krycí plachta apod – v každém případě však volte materiály, které při zmáčknutí a manipulaci nevydávají zvuky – igelitový pytel je tedy zcela nevhodný.
Určitě nezapomeňte přibalit sluneční clonu objektivu, nejen že zamezí vniknutí paprsku do objektivu, ale zároveň snižuje riziko odlesku vstupní čočky objektivu, který by mohl zvíře vyplašit. Pach člověka je také nezanedbatelný, proto vždy fotografujte proti větru, nikoli po větru, kdy vás zvíře vycítí a uteče.
Pokračování 5 / 5
Kde začít?
Vedle zoologické zahrady, která poslouží spíše k potrénování nastavení, postřehu a rychlé kompozice, je nejlepší lokalitou pro fotografování vaše blízké okolí. Fotografovat wild-life je již samo osobě poměrně zdlouhavé, proto by byla škoda ztrácet čas delším cestováním. Ideálním objektem pro začátek je ptactvo. Ptáci jsou aktivní přes den, kdy je dostatek světla a se středně dlouhým objektivem zvládnete i velmi pěkné detaily.
Za královskou disciplínou je v rámci wild-life považováno fotografování savců, zejména pak těch větších, jako jsou jeleni, medvědi apod. Tato zvířata jsou nejvíce aktivní při rozbřesku a při západu slunce, takže vás čeká velmi brzké ranní vstávání. Ovšem snímek laňky uprostřed louky, za níž se z lesa valí hustá mlha vám jistě bude dostatečnou odměnou.
Pokud nemáte fotoaparát se zvýšenou odolností vůči vlhkosti, nezapomeňte na dodatečnou ochranu zejména při fotografování u vody.
Nezapomeňte také na postprodukci, která je v těchto případech velmi důležitá. Pravděpodobně bude potřeba udělat vhodný ořez a pohrát si s kontrastem snímku, který bývá v případě použitá dlouhých ohnisek objektivů o něco horší. Také s barvami si můžete pohrát, aby byl snímek líbivější a šťavnatější, zejména u pestrobarevného ptactva.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně