Minulý týden byli vyhlášeni vítězové 61. ročníku prestižní soutěže World Press Photo. Porota vybírala ze 73 044 snímků od 4 548 fotografů ze 125 zemí. Z jednotlivých, celkově devíti, kategorií jsme vybrali ty nejzajímavější fotografie.
Fotografií roku se stal snímek Ronalda Schemidta (Ven.) Venezuela Crisis. Fotograf na něm zachytil muže, kterého pohltil oheň během násilných střetů s policií při demonstracích proti venezuelskému prezidentovi Nicolásovi Madurovi.
Snímek získal zároveň první místo v kategorii Aktuality/jednotliviny. Zajímavostí je fakt, že ve stejném okamžiku se na tomtéž místě nacházel i další oceněný fotograf. Juan Barreto (Ven.) v sérii Demonstrator Catches Fire zachytil celý příběh zapáleného demonstranta. A jeden ze snímků se velice podobá fotografii roku, která nejspíš lépe naplňuje formální (dynamika, barevné podání) a kompoziční požadavky na zdařilý snímek. Za povšimnutí stojí i drobný detail na zdi, který dodává fotce další významovou vrstvu – zbraň s nápisem „paz“ (mír) mířící ve směru mužova běhu. Ostatně, posuďte sami.
Kategorie Současné problémy jako obvykle pokrývá celé spektrum otázek dnešního světa. Mezi vítěznými snímky tak najdeme řadu témat – od transgenderových operací, přes šedivou totalitu Severní Koreje po střet bohatství západního světa a africké chudoby. Za pozornost jistě stojí série Feeding China od Georgea Steinmetze (USA) mapující problematiku přebujelého potravinového průmyslu v Číně způsobeného prudkým ekonomickým růstem a vytrvalým stěhováním obyvatelstva z vesnických oblastí do měst.
Zajímavou sondou do života bělochů v USA žijících na okraji společnosti, kteří ze svých problémů viní společenský systém a uchylují se ke krajně pravicovým názorům je série Espena Rasmussena (Nor.) nazvaná White Rage. Fotografie mají temný, až hororový nádech, a nejednomu se při jejich prohlížení vybaví film Texaský masakr motorovou pilou.
Kategorii Životní prostředí vévodí téma znečišťování a jeho dopadů na existenci tvorů, kteří se na ničení přírody nikterak nepodílí. Z depresivní přehlídky negativních důsledků lidské činnosti vyčnívá série Hunger Solution od Luca Locatelliho (It.), která v tom všem marastu křeše alespoň jiskřičku naděje. Věnuje se řešení potravinového nedostatku v Holandsku pomocí inovativních zemědělských technologií, díky nimž je Holandsko druhým největším vývozcem potravin
Zprávy ovládla uprchlická krize v Barmě, z níž do sousedního Bangladéše před násilím ze strany barmské armády prchají statisíce členů muslimské menšiny Rohingů. Patrick Brown (Aust.) na svém snímku Rohingya Crisis zachytil těla utonulých uprchlíků, jejichž loď se potopila nedaleko bangladéšského pobřeží.
V kategorii Dlouhodobé projekty zabodovaly tři rozdílné série a všechny určitě stojí za zhlédnutí, ať už se jedná o sadu zachycující vraždy v Latinské Americe od Javiera Arcenillase (Šp.), odkazující k explicitním fotografiím Weegeeho, či o sociální sondu do dramaticky se proměňující oblasti řeky Omo v Etiopii. Mě osobně však nejvíce zaujal nejvýše oceněný, až idylický, projekt Ich Bin Waldviertel, který vznikl v Rakousku nedaleko českých hranic. Carla Kogelmanová (Niz.) v něm s řádnou dávkou poezie zachycuje prázdniny skupiny dětí žijících v bioenergetické vesnici Merkenbrechts. Kdo z nás starších a pokročilých by si nevzpomněl na vlastní dětství a refrén písničky od Pink Floydů: The grass was greener / the light was brighter / with friends surrounded / the nights of wonder…?
Kategorii Příroda letos, řečeno s nadsázkou, ovládli okřídlenci. První místo vybojovala fotografie Coreyho Arnolda (USA) Dumpster Diver zachycujícího orla hodujícího na odpadcích v popelnici u supermarketu na Aljašce. Na druhém oceněném snímků se v HDR scéně promenují tučňáci a třetí cenu v jednotlivostech získal snímek Michaela P. O’Neilla (USA) Flying Fish in Motion. Na snímku je zachycena létající ryba pod hladinou moře u floridského pobřeží. Ryba se dokáže pohybovat rychlostí až 60 km/h, přičemž ocasní ploutví máchne až 70× za sekundu. Mnohé budou jistě zajímat expoziční data: 1/8 s, F16, 60 mm, ISO 500
Kategorie Lidé před několika lety nahradila kategorii Portrét. Prostor tak dostala i šířeji pojatá, méně stylizovaná témata. Mezi takové patří vítězný snímek Magnuse Wennmana (Švéd.) nazvaný Resignation Syndrome. Fotograf na něm zachycuje sestry, které trpí „syndromem rezignace“. RS je dosud neobjasněné onemocnění vyskytující se pouze ve Švédsku – pacienti nejsou schopni pohybu, příjmu potravy ani ovládání vylučovací soustavy a nereagují na vnější podněty. Domnívám se, že tento snímek byl vybrán především pro svou informační hodnotu, nikoli estetickou. Jinak je tomu u třetího oceněného snímku Earth Kiln od Li Huaifenga (Čína) očividně si pohrávajícím s odkazem holandských malířských mistrů šerosvitu i u vítězné série Adama Fergusona (USA) nazvané Boko Haram Strapped Suicide Bom… s velmi výtvarně (hra se světlem, barevnými kontrasty) pojatými portréty nigerijských dívek, které byly uneseny vojáky Boko Haram a následně se měly stát bombovými atentátnicemi.
V kategorii Sport se na prvním místě v jednotlivinách umístila „sportovně-nesportovní“ fotografie Olivera Scarffa (VB) Royal Shrovetide Football z historického klání v anglickém Ashbourne. Zajímavá jsou pravidla této hry: účastní se jí stovky hráčů rozdělených na dva týmy – „dolňáky“ a „horňáky“ podle místa narození. Hra probíhá po dva dny v osmihodinových periodách. Hráč skóruje trojitým poklepáním míčem na jeden ze tří pilířů, které jsou umístěny v 3kilometrových rozestupech. Jedinými omezeními jsou: nesmíte zabít soupeře a míč musíte dopravit k pilíři v rukou a po svých nohou.