Běžná rodinná fotografie neklade příliš velké nároky na fotografické vybavení ani na rozsáhlé úpravy. Jedinou výjimkou je pleťová barva.
Vaše babička si nejspíš nevšimne, že se na fotografii „kácí“ kostel, ale určitě zaznamená, že vypadá jako „růžovka“.
max. velikost | max. velikost
Při focení ve stínu za jasného dne automatika nesprávně vyhodnotila pleťovou barvu a zabarvila tvář domodra. Výhodou je, že obličej není příliš kontrastní, takže nejsou třeba výraznější zásahy – vystačíte si s globálními barevnými úpravami. Vpravo snímek s korektní barevností.
Olympus E-20p, 1/25 s, F2,5, ISO 80
Automatika dnešních digitálních fotoaparátů je téměř bezchybná a zpravidla platí, že čím novější přístroj, tím kvalitnější fotografie. Ale jsou i výjimky, scény, se kterými si ani moderní automatika neporadí. Často se jedná o záběry, u kterých se přístroj nemá čeho „chytit“, tedy nenajde ani neutrální šedou, ani se mu k fotografované scéně nehodí žádný z nabízených programů. Také se může stát, že automatika sice vše potřebné najde, ale přesto výsledek vyhodnotí mylně. Anebo omylem nastavíte špatný program, se kterým nafotíte celou sérii snímků. Pak nezbývá, než věnovat nějaký čas úpravám, po kterých už původní nedostatky nikdo nemusí odhalit.
Úprava pleťové barvy ve skutečnosti není jednoduchá záležitost. Nelze totiž snadno říct, že správná pleťovka je tvořena určitou konkrétní kombinací hodnot RGB. Hodně záleží na použitém osvětlení, které automatika foťáku většinou nějak kompenzuje. Různí lidé mají samozřejmě různé barvy pleti, navíc je ale dobré vědět, že i u jednoho člověka se odstín pleti v průběhu roku mění.
Jak vtipně napsal jeden návštěvník webových fór: „Přátelé, mně se barva pleťovky za rok několikrát změní – posuďte sami. Na jaře 255/216/205, to je v pohodě. S prvním sluníčkem se dostávám na 239/172/150 a nedejbože až na 253/154/143, to už je nepříjemné. Jak přichází léto, získávám zase pohodových 208/129/100. Vezmeme-li v úvahu, že ta změna probíhá postupně, napsat jednu číselnou hodnotu je zkrátka nemožné.“
Pokud přesto hledáte „správnou“ hodnotu, otevřete si fotografie, které se vám líbí, a nasnímejte si z nich pár vzorků barev. Při retušování se vám budou hodit. Jako vodítko vám můžeme nabídnout třeba hodnoty 196/150/134 – nejvíc červené, méně zelené, nejméně modré. Přidáním modré získá obličej modravý nádech, jejím ubráním se naopak posune dožluta, podobně je to s ostatními barvami.
1. Pomocná ruka
Než začnete s úpravami, vložte do obrázku několik měřicích bodů, podle kterých lze odečítat změny barevnosti. Klepněte myší na nástroj Kapátko a chvíli na něm myš podržte. Ze zobrazené paletky vyberte hned druhý nástroj Vzorkování barev. Několikrát jím klepněte do obrázku na místa, kde chcete sledovat složení. Barvy se zobrazí v paletě Informace. Můžete umístit nejvýše čtyři body.
2. Rovnou do úrovní
Otevřete si Úrovně (CTRL + L) a zkuste vyladit barevnost snímku. Nejprve se v roletce Kanál přepněte na B-modrá a snižujte hodnotu gama (střední posuvník). Pokud jste sledované body chytře umístili od nejsvětlejších po nejtmavší pleťové tóny, vidíte, jak se úpravy na snímku projevují. Snažte se, aby modrá byla přibližně v poměru k ostatním dvěma barvám.
Extratip Profesionálové běžně pracují ve vrstvách. Zdrojovou fotografii nechají nezměněnou v dolní vrstvě a všechny úpravy provádějí ve vrstvách a vrstvách úprav nad původní. Tuto techniku můžete použít i pro jednoduchou úpravu barevnosti. |
3. Zčervená, když jí hladím ramena
Obrázek se tónuje dožluta a podle informací v něm chybí červená. Přepněte proto do červeného kanálu a zvyšte hodnotu gama. Opět sledujte číselné hodnoty na paletce Informace, ale hlavní by měl být vizuální vjem. Pro doladění můžete přepnout na modrý nebo zelený kanál a doladit jejich gama-hodnoty.
4. Další krok k dokonalosti
Nakonec přepněte do hlavního kanálu RGB, kde doladíte celkový jas. Stiskněte klávesu Alt a uchopte myší pravý jezdec pod histogramem. Budete upravovat nejsvětlejší bod a stiskem klávesy Alt si zajistíte náhled přepálených míst. Posunujte jezdcem doleva, dokud se nezačnou objevovat přepálená místa. Potom se kousek vraťte a pusťte tlačítko myši i klávesu Alt. Prostředním jezdcem můžete poupravit celkovou hodnotu gama neboli „kontrast“.
Extratip V další vrstvě (například vrstvě úprav) můžete upravit barevnost rtů, vybělit zuby nebo provést další estetické zásahy. Jednejte ovšem s citem – tak, aby vám dotyční mohli poděkovat. |
5. Pryč s pihami a vráskami
Nástroji Razítko a Retušovací štětec proveďte drobné vyčištění pleti. Retušovací štětec se lépe hodí na pihy, které s výrazným jasem vystupují z obličeje na plných plochách. Pokud potřebujete vyretušovat objekty na hranách nebo v jejich blízkosti, přijde ke slovu klonovací razítko. Budete-li ho používat s nižším krytím a problémové místo přejedete několikrát, můžete lépe kontrolovat výsledek.
6. Pleť hladká jako po krému
V posledním kroku můžete lehce vyhladit pleť. Zkopírujte obraz do nové vrstvy a aplikujte Filtr | Šum | Medián, abyste pleť vyhladili. Nyní zvolte Vrstva | Maska vrstvy | Skrýt vše, čímž vyhlazení dočasně skryjete. Teď vezměte štětec s prolnutým okrajem a kreslete po obličeji v místech, kde jej chcete vyhladit. Na závěr snižte krytí vrstvy asi na 40 %.
Původní článek byl otištěn v DIGIfotu 3/2007. Chybějí-li vám starší čísla časopisu DIGIfoto, kontaktujte oddělení distribuce e-mailem: predplatne@cpress.cz nebo telefonicky na bezplatné lince 800 11 55 88.
