Jak zachytit atmosféru města? Má se fotit za volantem? To jsou jen dvě z mnoha otázek, které řeší dnešní fotografie týdne. Jestliže sledujeme fotografie měst, často jde autorům o tom, aby v nich zachytili atmosféru místa, vystihli určitý genius loci
Takto pojatý přístup k focení je na jedné straně možné hodnotit jako objektivistický, ale vede často k určitým snímkovým prefabrikátům, opakujícím se tématům a úpadku kreativity.
Snímek Brno city k problému přistupuje jinak. Sází na bezprostřední kontakt, zaujetí, subjektivismus. Divákovi není představen některý z architektonických skvostů či významné prostranství, ale (téměř) běžný výjev ze života města. Snímek je organický, nepřipravovaný, proto také tak autentický.
Jistě si vypomáhá historickým vozem, který jako jeden z mnoha před nedávnem brázdil město, ale jde jen o prostředek, jak zapojit divákovy emoce. Ti dříve narození budou hned vzpomínat, jaké bylo město za jejich mládí a porovnat své vzpomínky se současným stavem.
To všechno jsou faktory, které Zzed bere do úvahy při zachycení celkové kompozice. A otevírá ještě jednu, možná kontroverzní otázku, zda fotografovat za jízdy. Fotoaparát stihneme nachystat jen výjimečně dostatečně dobře, fotí se často přes špinavé sklo a v neposlední řadě je zde bezpečnostní rozměr. Jestliže máme hodnotit jen podle výsledku, je odpovědí samozřejmé ano, ovšem s vědomím, že teleologická etika rozhodně není neproblematická.
Brno city, foto: Zzed
Gratuluji autorovi k podařenému snímku čtvercového formátu, který integrálně propojuje staré a nové. Od věžičky na brněnské okružní třídě, po moderní zástavbu, od starého vozu až po aktuální ceny pohonných hmot. Černobílé provedení má snímku dodat určitý nádech starých časů či nostalgie, což se určitě daří.
Dovoluji si také pozvat na prohlídku dalších zajímavých snímků uplynulého týdne, které se objevily v naší galerii.
No21 se snaží zachytit také stavbu v kontaktu s člověkem a to na snímku Schody... Říká se, že architektura je dnes nejdůležitější formou umění, protože nás všude obklopuje, determinuje naše chování, pohyb, rozhledy i myšlení. Autor jako by pohybem lidí na zajímavě řešeném složitém schodišti tuto skutečnost reflektoval.
Schody, foto: No21
Pohled tentokráte dovnitř, přímo do života lidí nikoli obklopených stavbami, ale žijících v nich nabízí na snímku kuchyňské šolichání Navyy. Moderní přístup k bytové architektuře je často minimalistický, aby dala prostor složitému postmodernímu člověku, se bez omezení vyjádřit a svobodně nelimitovaně žít. Je tomu ale tak vždy? Je striktní minimalismus dobrou cestou?
kuchyňské šolichání, foto: navyy
Snímek Absence světla je zajímavý hned z několika důvodů. Ukazuje život člověka, který se architektuře vzepřel, vystoupil zřejmě mimo hlavní proud společnosti, žije na okraji. Je také ale kontradikční, vždyť jak může fotograf pracovat s nedostatkem světla. Je autentická, ale možná manipulativní. Ukazuje odraz života, ale nedává příběh. Tak nějak by se dala stručně charakterizovat práce Oldy Poldy.
A na závěr ještě jeden snímek, který má světla naopak dostatek, takže si s ním může hrát či malovat. Nese název Vězeňské hrátky... a autorem je sysho.
Vězeňské hrátky, foto: sysho