8
Fotogalerie

Víte jak pracují expoziční režimy?

Začínající a méně zkušení fotografové se většinou spokojí s automatickým nastavením expozice. Mají vlastně expoziční režimy nějakou výhodu?



Automatika (A nebo Auto)

Všechny fotoaparáty, i ty nejobyčejnější, mají minimálně jeden expoziční režim, a to automatický. Pokud budete fotografovat v tomto režimu, fotoaparát si nastaví všechny expoziční parametry sám podle světelných podmínek. Přístroj ve většině případů určí expozici správně, předpokladem ovšem je, že snímaná scéna bude rovnoměrně nasvícená a nebudou na ní složité světelné podmínky jako je přemíra kontrastních objektů. Na vás pak už je jenom správně zarámovat expozici a stisknout spoušť.

automatika_1.jpg
Automatický režim nastavil expoziční hodnoty a mírně navýšil citlivost kvůli nízké hladině osvětlení

Velice blízko k automatice mají motivové programy (někdy také pojmenované jako scénické režimy). Už ze samotného označení je jasné, že mají co dočinění s určitou scénou nebo ústředním motivem na snímku. Oproti automatice však mají tu výhodu, že umožňují kreativnější práci s výsledným obrazem. Fotoaparát nastaví expoziční hodnoty v závislosti na zvoleném režimu, který bývá nějak specifikován. Při volbě makro se například aktivuje makrofokus a mírné zaclonění, při volbě krajina bude naopak clona mnohem vyšší a při nočních snímcích fotoaparát navýší citlivost a prodlouží expoziční čas.

automatika_2.jpg
Při slunečném počasí pracuje automatika poměrně spolehlivě

Motivové programy najdete prakticky ve všech třídách digitálních fotoaparátů s výjimkou profesionálních zrcadlovek. Programy jsou většinou označeny jednoduchými piktogramy, mezi nejčastější nastavení patří makro, sport, portrét, krajina, noční snímek. Některé fotoaparáty mají těchto režimů přes dvacet, najdete mezi nimi například fotografování na pláži, pod vodou, na sněhu, panoramata nebo fotografování ohňostrojů.

Programová automatika (P)

Tento expoziční režim má velice blízko automatice, fotoaparát nastavuje clonu a čas, uživatel však může ovlivnit většinu ostatních nastavení jako je citlivost, vyvážení bílé, režim blesku či korekci expozice – počet parametrů je různý v závislosti na typu fotoaparátu. Programová automatika je ideální pro ty, kteří již vědí něco o málo o expozici a chtějí mít alespoň minimální kontrolu například nad šumem na výsledném snímku, a proto nastaví nejnižší citlivost.

program_2.jpg
Programová automatika nastavila optimální expozici, ručně byla zvolena nízká citlivost

U některých kompaktů vyšší třídy, na ultrazoomech a na zrcadlovkách je programová automatika vylepšena možností posunu expozičních hodnot. V praxi to znamená, že fotoaparát vám nabídne optimální kombinaci clony a času. Vy však můžete změnit nastavení na téměř libovolnou kombinaci, otáčením kolečka nastavujete například delší čas a fotoaparát analogicky zvyšuje clonu a naopak – výsledkem je stále stejné množství dopadajícího světla. Na rozdíl od dalších režimů (priorita clony a času) je však množství kombinací omezené. Tento režim je jedním z nejpoužívanějších, nevyhýbají se mu ani profesionálové, obzvláště v situacích, kdy se často mění světelné podmínky.

Priorita času (S, Tv)

Priorita času je poloautomatický režim, který najdete u všech typů digitálních zrcadlovek, u kompaktů vyšší třídy a stále častěji se objevuje i u kompaktů střední třídy. Kouzlo tohoto režimu spočívá v tom, že si nastavíte pevný čas expozice a fotoaparát dopočítá clonu pro optimální expozici. Pokud byste vybrali čas takový, že by i při největším (nejmenším) zaclonění došlo k přeexpozici (podexpozici), fotoaparát vás na to upozorní – nejčastěji varovnou kontrolkou nebo blikáním expozičních hodnot. V takovém případě je potřeba změnit čas, aktivovat blesk nebo nastavit jinou citlivost snímače.

čas_1.jpg
Díky dlouhému času je vidět i struktura mraků na noční obloze

Časovou prioritu využijete zejména při fotografování rychlých akcí a dějů – sport, reportáž, děti, zvířata. Ve všech těchto případech je potřeba zachytit ostře kus děje, a to je možné pouze krátkým expozičním časem. Pokud budete chtít vyfotografovat jedoucí automobil tak, aby byl snímek ostrý, je potřeba zvolit krátký čas, řádově setiny sekundy, pokud budete foto časem delší , desetiny sekundy bude snímek v důsledku pohybu objektu neostrý. Prakticky opačné využití najde priorita času při nočním fotografování, nebo při fotografování vody, když chcete vytvořit působivé snímky.

čas_2.jpg
Klasický noční snímek, dlouhý čas umožnil zachytit stopy světel jedoucíxh automobilů

Expoziční čas se tradičně udává ve zlomcích vteřiny, nejčastější hodnoty jsou: 1, 1/2, 1/4, 1/8, 1/15, 1/30 až do 1/2 000, každá hodnota v řadě propouštáí o polovinu méně světla než hodnota předcházející. Kratší čas najdete většinou pouze u zrcadlovek a vyspělých kompaktů, nejkratší časy se pohybují kolem 1/8 000 až 1/16 000. Druhým extrémem jsou dlouhé časy, jejich hodnota bývá kolem jedné až pěti sekund. U automatů je možné dosáhnout nejdelšího času kolem 15 s v režimu nočního fotografování. Digitální zrcadlovka jsou opět výjimkou, nedelší časy se pohybují kolem 30 s.

čas_3.jpg
Díky použití dlouhého času není zmrazen jeden okamžik, ale zachycena tekoucí voda

Druhým specifikem zrcadlovek je trvalé otevření závěrky (Bulb) – při této volbě je závěrka otevřená po celou dobu stisku spouště. U některých modelů je však i tento čas omezen na několik minut. Trvalé otevření závěrky oceníte při fotografování hvězd, blesků či ohňostrojů. Nutností je samozřejmě stativ a kabelová nebo dálková spoušť. Režim bulb je většinou dostupný jeden krok za nejdelším expozičním časem.

Priorita clony (A, Av)

Clonová priorita je dalším poloautomatickým režimem, její princip je podobný jako u priority času. Zvolíte si clonu, se kterou chcete fotografovat a fotoaparát dopočítá expoziční čas. Hodnota clony nás informuje o množství světla, které projde objektivem (detailněji v článku o objektivech). Opět se setkáte s používanou řadou clon F1; F1,4; F2,8; F4; F5,6; F8; F11; F16; F22 a tak dále. Platí zde stejné pravidlo jako u řady expozičních časů, každá další hodnota propouští polovinu světla než ta předchozí – čím větší je clonové číslo, tím méně projde objektivem světla.

clona_1.jpg
Priorita clony – větší clona, zajistí prokreslení detailů a větší hloubku ostrosti

I u tohoto expozičního režimu se může stát, že zvolíte příliš velké nebo naopak příliš malé zaclonění a hrozila by podexpozice nebo přeexpozice, fotoaparát vás opět upozorní na tento fakt blikáním expozičních hodnot nebo varovnou kontrolkou. Prioritu clony najdete většinou na stejných typech fotoaparátů jako prioritu času. I když jsou i výjimky.

Míra zaclonění má přímý vliv na výslednou hloubku ostrosti – úsek, ve kterém bude všechno ostré. Hloubka ostrosti se zvětšuje s narůstajícím zacloněním, při menším zaclonění samozřejmě hloubka ostrosti klesá. K čemu je hloubka ostrosti dobrá? Pokud budete chtít na snímku oddělit hlavní objekt od pozadí, tak zvolíte malou hloubku ostrosti = menší clonu. Nejlépe je tato situace vidět na portrétech a makrofotografiích. Opačný postup, velká hloubka ostrosti a velké zaclonění, se používá k prokreslení detailů například při fotografování krajiny a architektury.

clona_2.jpg
Ukázka použití priority clony, malé clonové číslo zajistilo malou hloubku ostrosti, díky které je pozadí rozostřené

Některé kompaktní fotoaparáty mají i nepravou prioritu clony a času, poznáte ji podle toho, že umožňují nastavit hodnotu pouze několika málo krocích, nejčastěji dvě až tři clonová čísla. V tomto případě bohužel nelze o nějaké kreativitě mluvit, protože je fotograf značně limitován. Stejně tak se můžete setkat i s „podivnými“ hodnotami clony a času, které má většinou na svědomí elektronická závěrka a clona (to je však téma na samostatný článek).

Manuální režim (M)

Jak už název napovídá, v tomto režimu řídíte expozici sami, nastavujete tedy jak čas, tak clonu. Manuální režim se používá většinou v ateliérové fotografii, kde se přizpůsobuje čas podle výkonu blesku při zachování clony a tím i hloubky ostrosti. Pro správné určení expozice je nutné dobře změřit osvětlení scény – proto se ve většině případů používá ruční expozimetr. Jeho funkci však zastane i měření expozice zabudované ve fotoaparátu. V manuálním režimu je možné vytvářet zajímavé snímky, pro akční fotografii a pro snímání v měnících se světelných podmínkách je však naprosto nevhodný.

Jsou expoziční režimy pro mě?

Pokud jste dočetli až sem, tak byste měli bezpečně vědět k čemu jsou pozice P, A, S, M, na vašem digitálu. Jestli však máte pochybnosti o využitelnosti pokročilých expozičních režimů, doporučuji vyzkoušet si v praxi některé z uvedených příkladů. Sami pak poznáte rozdíl mezi automatikou a časovou prioritou a zjistíte jak se projevuje hloubka ostrosti v praxi. Není-li váš fotoaparát expozičními režimy vybaven, nezoufejte a těšte se na svůj další digitál, při jehož koupi už budete vědět, že priorita clony je to pravé pro vás...

Určitě si přečtěte

Články odjinud