Ráz krajiny, ve které žijeme, se za posledních několik století značně proměnil. A zdá se, že tempo těchto změn roste geometrickou řadou.
Naše prostředí je bohatší o velkoměsta obklopená dálnicemi a obchodními komplexy, s tyčícími se továrními komíny a často bezútěšnou periferií. Vnímavé oko tu dostává příležitost k obrazové výpovědi, která může být neméně silná než zachycení idylické horské či venkovské krajiny.
Žánr městské krajiny může zahrnovat detaily architektury a nejrůznějších prostředí ve městě, ale i vzdálený pohled na metropoli na obzoru. Mezi těmito extrémními pohledy leží nekonečně možností, jak téma uchopit. Někdo si bude libovat v hledání ponuré atmosféry potemnělých továrních komplexů a upozorňovat tak na odvrácenou stranu technického pokroku. Jiný může naopak dokazovat, že citlivé oko najde krásu i tam, kde zdánlivě žádná není. Vděčné je přímé srovnání historické zástavby s novou, zrcadlení důstojných katedrál ve sklech moderních budov.
Akcent života
Často je vhodné do fotografií začlenit lidské postavy. Živoucí prvek se stává bodem, kterého se může oko diváka zachytit, umožní snáze se zamyslet nad souvislostmi a proniknout hlouběji do fotografie. O krajině měst to platí dvojnásob: Kde jinde výstižněji konfrontovat člověka s jeho dílem? I kdyby to tak někdy být nemělo, postava přinejmenším dodá scéně měřítko.
Lidský prvek můžete hledat kdekoli – nabízí se vám ve škále od davů plynoucích hlavní třídou po osamělé milence v parcích. Vyzkoušejte postavy zachytit jako pouhé siluety, naznačte jejich přítomnost vstupujícími stíny, nebo radikálnějším ořezem či volbou kompozice zachovejte například jenom nohy procházejících.
max. velikost
Osobitost především – Skládanka všedních motivů bez jednoznačné spojitosti jako celek skvěle ladí a přináší neotřelou podívanou.
foto: Lubomír Vlk, Pentax ME Super
Filtry ano!
Městská krajina je, podobně jako ostatní odvětví krajinářské fotografie, ideálním polem pro fotografické filtry. Nejenže snímky ozvláštní a zdokonalí, často bez nich technicky kvalitní fotografie ani nevznikne.
K posílení intenzity barev použijte polarizační filtr. Pozor přitom dejte na prodloužení expozice, které je s ním spojeno. Rozhodnete-li se využít zrcadlení výkladních skříní, nezapomeňte otáčením filtru zkontrolovat jeho vliv na barvy a na potlačení odrazu. Při maximálním zesílení sytosti totiž mizí reflexy, a to není v našem případě žádoucí.
Při pohybu městem s drahou technikou na krku se mějte na pozoru před nenechavci. Ideální je vyrazit na fotolov s podobně naladěnými přáteli, nebo alespoň zbytečně neprovokovat. Lowepro SlingShot je nenápadné, praktické úložiště. Kombinuje pohodlí batohu s pohotovostí brašny přes rameno. Pro podobné náměty se zdá ideální právě takový kompromis. Fotografům, kteří mají širší škálu oblíbených námětů, bude ale zřejmě lépe vyhovovat samostatná brašna nebo fotobatoh. S monopodem je lehké pořízení. Hodí se i tam, kde může být zdlouhavá příprava stativu na obtíž a je až překvapivě výkonným zachráncem ostré kresby.   
|
Složitou expoziční situaci pomůže vyrovnat sada neutrálních přechodových filtrů s různou denzitou a strmostí přechodu. Pro širokoúhlé objektivy se hodí jemnější, pomalejší přechod, standardním objektivům lépe sednou strmější změny zbarvení. Bodovým proměřením scény zjistěte expoziční rozdíly mezi popředím a oblohou a podle nich se rozhodněte, jak intenzivní filtr použít. Jako univerzální se mi osvědčil filtr pozvolna ztmavující o dvě expoziční čísla. Tento stupeň ztmavení často optimálně vyrovná rozdíly v jasech scény, mírný přechod přitom využijete zejména u širokoúhlých záběrů. Strmost a umístění přechodu se mění i s hodnotou zaclonění, vyzkoušejte, co nejlépe odpovídá vašim záměrům.
max. velikost | max. velikost
V jednoduchosti je krása Síla snímků tkví v minimalistické kompozici, podpořené brilantní prací se světlem. Nenápadná přítomnost lidí nebo spíše jejich siluet, vytváří zajímavou konfrontaci s jejich výtvory.
foto: Lubomír Mojzes, Nikon D100
Při práci s filtry je nezbytné zajistit stabilní pozici kamery. I za denního světla se díky kombinaci několika filtrů a vyšší clony snímací časy prodlouží na velké zlomky vteřiny. Nejlepší volbou je samozřejmě stativ, který navíc prospěje i uváženější kompozici. V případech, kdy už expoziční čas nelze udržet z ruky, není ale použití stativu jedinou možnou záchranou. V mnoha situacích vystačíte s oporou podstatně mobilnějšího monopodu. Jeho příprava je pohotovější, a často vám prokáže stejnou službu.
max. velikost
Experimentu se meze nekladou. Neotřelá kompozice se zajímavými ořezy a barevné zpracování podtrhují netradiční pohled na běžné dění.
foto: Tomáš Procházka, Canon EOS 100, Fujifilm Sensia, cross proces
Zeširoka
Městská krajina převyšuje jiné žánry množstvím konkrétních prvků, které se kupí v záběru. Chcete-li je obsáhnout a zdůraznit všechny, zkuste použít širokoúhlý objektiv. Nejenže vám umožní ve stísněných podmínkách zachytit rozměrnou scénu, ale v deformaci perspektivy dostáváte další výrazový prostředek. Vhod přijde i velká hloubka ostrosti. Při zkrácení ohniskové vzdálenosti pod dvacet milimetrů se začne neúprosně projevovat zkreslení. Má-li však autor dostatek citu, na působivosti to neubere, naopak. Je třeba zvolit vhodný výřez a vyhrát si s kompozicí, razantně se měnící se sebemenším náklonem fotoaparátu.
max. velikost
Protisvětlo dodá při správné expozici snímkům patřičnou jiskru. Po citlivém ořezu může snímek navíc odkrýt souvislosti, které nemusely být v originálním poměru stran na první pohled zřejmé. Také odstranění ploch bez děje fotografiím prospěje.
foto: Tomáš Hliva, Nikon FM3A, Nikkor 24 mm, Fujifilm Neopan 100
Pokud rovina čipu či filmu není dokonale kolmá k zemi, dochází ke zborcení svislic. Částečnou rekonstrukci lze provést v grafickém editoru, ten ale není všemocný. Dbejte na to, aby nosným tématem snímku nebyl pouze líbivý efekt širokého skla, a používejte tento mocný nástroj obezřetně a uvážlivě.
Perspektiva širokoúhlého objektivu vyžaduje zajímavé popředí, umístěné ne dál než několik desítek centimetrů od objektivu. Vše ostatní je odsouzeno hrát na fotografii roli druhých houslí, daní za obrovské zobrazovací úhly je titěrná velikost vzdálenějších objektů. Někdy je naopak výhodné perspektivu „zahustit“ a sáhnout po teleobjektivu. Ten umožní provázat souvislostmi navzájem vzdálené objekty v pohledové ose autora.
max. velikost
foto: Jiří Pařízek, Horizon 202
Digitální panoramatický fotoaparát zatím není dostupný, a tak jedinou cestou stále zůstává spojení více snímků v počítači pomocí specializovaného softwaru. Při černobílém zpracování prospěje i oranžový nebo červený filtr ztmavující oblohu a zvyšující kontrast.  
|
Světlu vstříc
Nebojte se namířit objektiv přímo do slunečního kotouče. Pro zachycení slunečních paprsků je třeba dostatečně zaclonit, alespoň na F16. Při větším otevření clony vznikne místo efektní hvězdice nevzhledná skvrna bez kresby. Automatické expozici, kterou jasný světelný zdroj oklame, pomozte mírnou korekcí. Určení správné expozice je u digitálů snadné, zkontrolujte histogram a případnou chybu hned napravte.
max. velikost
Snímky byly pořízeny panoramatickým kinofilmovým přístrojem. Ten umožňuje záznam téměř přes dvě políčka negativu. Výhoda práce s takovým fotoaparátem spočívá v usnadnění kompozice: zobrazení v hledáčku totiž odpovídá výslednému širokoúhlému výstupu.
foto: Petr Lindner, Hasselblad Xpan, Fujifilm Neopan 400
Další příležitost k využití protisvětla nastává po dešti. Město je najednou plné reflexů, lesknou se chodníky i střechy a v každé kaluži se podle úhlu pohledu zrcadlí lidé, okna, domy i celé ulice. Tyto odlesky vznikají právě odrazem protisvětla. Podíváte-li se na tutéž situaci po světle, odrazy téměř zmizí a přestanou být zajímavé. Snímkům s pouličním zrcadlením může slušet spíše syrové zobrazení, oproštěné od filtrů i barev.
Modrá je dobrá
Fotografovat krajinu v noci není zřejmě nejlepší nápad. Ta městská si o to ale přímo říká: celá se rozzáří a s tou sluncem osvícenou si nijak nezadá. Tady je ovšem pevný stativ už nezbytný. Nejvhodnější dobou pro práci není ale černočerná noc, nýbrž čas přezdívaný poeticky modrá hodinka. Nastává za jasných dní pár minut po západu slunce. Tou dobou jsou již rozsvícená první okna i pouliční lampy a nebe má temnou, sytě modrou barvu. Noční město je velice kontrastní scéna, použijte plusovou korekci a při kompozici si všímejte rozložení světel, která na sebe budou strhávat velkou pozornost. Optimální podmínky netrvají dlouho, buďte včas na místě, kde jste si předem vytipovali zajímavý pohled, vše si připravte a už jen čekejte na ideální světlo.
Původní článek byl otištěn v DIGIfotu 2/2007. Chybějí-li vám starší čísla časopisu DIGIfoto, kontaktujte oddělení distribuce e-mailem: predplatne@cpress.cz nebo telefonicky na bezplatné lince 800 11 55 88.
