Zrcadlovka, kompakt, či ultrazoom?

Při výběru fotoaparátu se setkáte s množstvím různých parametrů, je to doslova džungle čísel. Existuje však jeden parametr, který v propagačních materiálech většinou nenajdete a přitom je klíčový.

Jedná se o velikost snímacího čipu, od té se odvíjí podstatné vlastnosti foťáku – kvalita fotek a schopnost kvalitně fotit i za horšího světla, velikost objektivu, schopnost rozostřit pozadí. Tyto vlastnosti jsou klíčové vzhledem k tomu, co chcete fotit.

Každá velikost snímacího čipu má své označení (např. 1/1,7" nebo APS-C), na následujícím obrázku můžete vidět, jak velké jsou rozdíly ve velikosti těchto jednotlivých typů čipů:

Velikosti senzorů

• 1/2,3": malé kompakty a ultrazoomy – např. Panasonic TZ20, Nikon P500, Canon SX130 IS, BENQ DC S1420, atd.
• 1/1,8": kompakty a kupodivu i Nokia N8
• 1/1,6" a 1/1,7": tzv. „profi“ kompakty a supersvětelné kompakty – Canon G12, Nikon P7000, Canon S100, Panasonic LX5, Samsung EX1, Olympus XZ1
• Nikon CX: nový systém bezzrcadlovek od Nikonu – Nikon J1 a V1
• 4/3": Bezzrcadlovky Olympus PEN, Panasonic GF3, G3, GX1
• APS-C Canon: zrcadlovky od Canonu – Canon EOS 1100D, 600D, 60D, 7D, ..
• APS-C Sony, Nikon DX: zrcadlovky a SLT od Sony, bezzrcadlovky Sony NEX, zrcadlovky od Nikonu a Pentaxu (Sony vyrábí čipy pro Nikon a Pentax).
• Fullframe: profesionální zrcadlovky s čipem o velikosti kinofilmového políčka – Canon EOS 1Ds Mk III, Canon EOS 5D, Nikon D3S, Nikon D700, Sony
• Středoformát: není zachycen na obrázku, je plošně ještě dvakrát větší než fullframe

V velikosti snímacího čipu vyplývají ty nejpodstatnější vlastnosti fotoaparátu:

Kvalita obrazu

S malým zjednodušením se dá říct, čím větší snímací čip, tím lepší kvalita obrazu. Je to proto, že větší čip dokáže zachytit více světla a lépe se tak vypořádat s obrazovým šumem. Právě obrazový šum je problém při focení za horších světelných podmínek.

Snímací čip přeměňuje světlo v elektronický signál a pokud je světla málo, je elektronický signál slabý a musí být zesílen. Se signálem se však zesílí i elektronický šum. Velikost tohoto zesílení reprezentuje hodnota ISO, na čím větší ISO fotíte, tím větší je na fotce šum. Větší snímače zachytí víc světla, má tak silnější signál a šum se neprojeví v takové míře. Na následujících ukázkách z Dpreview.com, můžete názorně vidět, jak se šum projeví na různě velkých čipech při ISO 400 (výřezy fotek jsou 1:1).

Rozdíl v kvalitě obrazu v závislosti na různé velikosti čipu, zdroj: Dpreview.com

Je vidět, že největší problém se šumem mají ultrazoomy a levné kompakty s 1/2,3" čipem, nejlépe jsou na tom fullframe zrcadlovky. Rozdíly mezi čipy také záleží na počtu megapixelů (čím víc Mpx, tím víc šumu) a taky na použité technologii, novější čipy zpravidla šumí míň.

Nejnovějším výkřikem techniky je tzv. Back-illuminated čip (BSI), který díky obrácené konstrukci dokáže efektivněji využít dopadající světlo a 1/2,3" BSI čip se tak obrazovou kvalitou blíží běžnému 1/1,6" čipu. BSI čip má např. nový Panasonic FZ150, je to jeden z mála použitelných ultrazoomů.

Výrobci se snaží se šumem bojovat nejen pomocí novějších technologií, ale taky softwarovým odšumováním, které je velmi dobře patrné v JPEG formátu – se šumem nenávratně mizí i detaily, lokální barevnost a kontrast. Pokud chcete kvalitní fotografie, tak je především potřeba foťák, co umí fotit do RAWu. Při focení některým z pokročilých kompaktů (1/1,6" a 1/1,7" čip) do RAWu a vyvolání v počítači, často získáte lepší obrazovou kvalitu, než když budete fotit zrcadlovkou do JPEGu.

RAW dále umožnuje dostat z fotky vyšší dynamický rozsah (např. nevěsta nebude mít místo šatů přepálený bílý flek) a je možné u něj pěkně prosvětlovat stíny (populární HDR efekt). V JPEGu jsou kvůli odšumu detaily ve stínech slité do tmavých fleků a jejich prosvětlení vypadá dost ošklivě.

Podívejte se na srovnání RAWu přímo z foťáku, jak ho dokáže odšumět Camera RAW z Photoshopu CS5 a co s fotkou udělá foťák při focení do JPEGu:

Srovnání kvality obrazu mezi RAW formátem z fotoaparátu, Photoshopu a snímek pořízený do JPEGu

Potřebnou kvalitu obrazu je nutné posuzovat hlavně z hlediska použití fotografie. Na fotky na Facebook stačí kvalitou i mobilní telefon, když si ale zobrazíte fotku na celou obrazovku monitoru, vytisknete jako obraz či kalendář, tak už je nižší kvalita vidět.

Menší velikost snímacího čipu může být kompenzována vysoce světelným objektivem. Ukázkovým příkladem jsou tzv. supersvětelné kompakty – Panasonic LX5, Samsung EX1, Olympus XZ1 a Fuji X10. Díky tomu že jejich objektiv dokáže zásobovat snímací čip zhruba 4× větším množstvím světla než je obvyklé u běžných kompaktů, lze fotit na 4× nižší ISO a fotka je tak podstatně méně zašumněná.

Díky schopnosti fotit na 4× nižší ISO se supersvětelné kompakty kvalitou fotek vyrovnají zrcadlovkám s nasazeným běžným setovým objektivem.

Podívejte se, jak rozdílná může být kvalita u foťáků ve stejné cenové relaci (kolem sedmi a půl tisíce).

Rozdíl v kvalitě ve stejné cenové relaci

Protože kompakt Samsung EX1 má 4× světelnější objektiv, tak fotí na 4× nižší ISO. U Nikonu P500 byla obrazová kvalita obětována za extrémní 36× zoom.

Kombinace malého čipu a extrémně velkého zoomu je podobně nesmyslná jako namontovat na malé osobní auto požární žebřík. Focení s ultrazoomem vyžaduje hodně světla (resp. krátký expoziční čas) a i za slunečného počasí je problém udržet extrémní zoom tak, aby nedošlo k roztřepání obrazu. Slunce ovšem zahřívá vzduch a ten se vlní. Při zazoomování na několik set metrů vzdálený objekt, je už vidět deformace obrazu vlivem vlnění vzduchu.

Proto se na velké vzdálenosti fotí ráno či večer (typicky divoká zvířata), kdy je vzduch chladný a zvířata nejsou zalezlá ve stínu. Ráno či večer je ovšem zase málo světla a malý čip ultrazoomu vyprodukuje rozmazaný obraz, tentokrát z důvodu odšumování při vysoké citlivosti (ISO). Úžasné parametry ultrazoomů tak fungují jen v marketingových materiálech, v praxi ultrazoom tvrdě narazí a největší zoom je často v podstatě nepoužitelný.