Brumer Illusion je v posledních letech skutečným fenoménem, jehož fantastickou auru podporuje skutečnost, že sehnat tento software je stále takřka nemožné.
Uživatelé Adobe Photoshopu, lačnící po bájemi opředených funkcích tohoto zajímavého plug-inu, dennodenně vytěžují Google, Rapidshare i torrentové servery ve snaze najít alespoň některou ze starších verzí Brumeru. Šikovný distribuční model, který jeho autor zvolil, však z této aplikace činí „VIP“ záležitost dostupnou pouze pro privilegované.
Poté, co nám tvůrce Brumeru poskytl pro redakční test betaverzi nejnovější – již osmé – verze, můžeme s čistým svědomím prohlásit, že tento program skutečně existuje a není jen pouhou iluzí, za niž jej začíná považovat nejeden zvědavec, snažící se „vygooglit“ jeho crack a instalační soubory.
Je to také vůbec poprvé, co se mnozí z vás s Brumerem doopravdy setkají, byť pouze prostřednictvím screenshotu. Ano, toto je Brumer. Nic víc neumí, nic víc nenabízí. Jedná se skutečně jen o jednoduchý doplněk, rozšiřující možnosti Adobe Photoshopu v postprodukci digitálních snímků se zaměřením na oblasti portrétu, aktu a módní fotografie.
Navzdory své vizuální prostosti dokáže Brumer Illusion
s fotkami mnohdy malé zázraky.
Instalace programu je velmi jednoduchá. Zhruba dvoumegabajtový ZIP archiv, ve kterém je distribuován, stačí rozbalit a vzniklou složku (Brumer) přesunout do podsložky Plug-ins pod kmenovým adresářem Program Files/Adobe Photoshop …/. Po restartování Photoshopu, jenž musí být ve verzi CS2 nebo vyšší, již naleznete položku ke spuštění Brumeru v nabídce Filtry.
Plug-in pracuje obdobně jako mnohé jiné doplňky k Photoshopu – tím, že dle určitého přednastavení kombinuje jeho vlastní nástroje a funkce, pomáhá uživateli významně urychlit postprodukční proces nezbytný pro dosažení požadovaného výsledku. Namísto, abyste museli svoji fotografii zdlouhavě doostřovat, podrobovat překrytí horní propustí, míchat barvy v křížovém zpracování, ladit křivky, jas, kontrast a další parametry, stačí v Brumeru zvolit metodu úprav a hotovi jste během dvou tří sekund.
Postprodukční proces, který byste konvenčními postupy zdolávali
dlouhé minuty, zvládnete s Brumerem na tři kliknutí myši.
Osmá verze, jež by měla být ve finální podobě k dispozici do konce letošního června, přidává nad rámec schopností své předchůdkyně dvě velmi zajímavé novinky. Tou první je nový režim postprodukce – Brumer Nudes – ušitý na míru fotografiím aktu, jež jsou specifické velkými plochami odhalené pokožky. Na rozdíl od retuší portrétů, v nichž může pleť také zabírat dominantní plochu obrazu, skript Brumer Nudes kreativněji pracuje s odstíny lidské kůže (například v oblasti bradavek) a v závislosti na „míře brumerizace“ dokáže smysluplně zvýraznit specifické oblasti holého těla.
Nový režim úprav Brumer Nudes najde uplatnění zejména
v kompozicích s většími plochami odhalené kůže.
Potěší laiky, profesionály i feministky
Druhou novinkou je takzvaná „genderová optimalizace“. Jak již její název napovídá, je funkce určena pro doladění výsledku postprodukce v závislosti na pohlaví, ba dokonce i živočišného druhu zachyceného objektu. Nástroj chytře využívá odlišných typových charakteristik mužské a ženské pleti. Zatímco při focení mužských a ženských portrétů je již dávno zažitou praxí volit odlišný styl nasvícení pro zdůraznění charakteru daného pohlaví, Brumer Illusion 8 je podle všeho vůbec první program na světě, který tuto problematiku ošetřuje také po stránce softwarové.
Dlužno podotknout, že uživatel samozřejmě může využívat režimy genderové optimalizace libovolně a navzdory původnímu určení dosahovat mnohdy velmi překvapivých a zajímavých efektů kombinací protikladných nastavení (použitím volby „žena“ na mužský portrét nebo naopak, případně obdobnou aplikací volby „zvíře“, která je obzvláště vhodná pro zvýraznění srsti nebo aktové tvorby v duchu let dávno minulých, kdy tělesná depilace nebyla zdaleka standardem jako v současnosti).
Zdánlivě nesmyslná křížová aplikace genderové optimalizace na opačné pohlaví
modelovi nebo modelce obvykle vetkne zvláštně unisexový výraz.
Sílu stylizace fotografie určuje nastavení již zmíněného posuvníku „Míra brumerizace“ v rozpětí od 1 do 60. Tato funkce by dle našich testů chtěla ještě dopilovat, jelikož od hodnoty vyšší než 10 poskytuje již velmi abstraktní výsledky zlehka připomínající ranou tvorbu Edvarda Muncha. Při udržení rozumné míry úprav je však možné dosáhnout opravdu působivých výstupů se zajímavým kontrastem a barevným posuvem, připomínajícím často lomografii nebo polaroid.
Typický výsledek středně stylizované modifikace obrazu v režimu Brumer Classic.
Vpravo pro srovnání vidíte zdrojový snímek.
Autorem programu je česko-slovenský fotograf Ján Hronský, jehož tvorbu můžete znát například z magazínů X-Man nebo Playboy. Důvody, které ho vedly k sestavení tohoto plug-inu nám popsal následovně: „Brumer jsem sestrojil po několika letech práce s obrázky v různých softwarech jako reakci na mou neustálou nespokojenost s dosaženými výsledky, zejména co se týče barevnosti a odstínů. Trávil jsem hodiny nad laděním, taháním za křivky a kanály a jako člověk velice netrpělivý jsem u toho často klel, a to hodně zle. Vytvářel jsem si potom postupy a akce, které se nakonec ukázaly být vodítkem k sestavení první verze programu. Ten jsem pojmenoval Brumer Illusion na počest Henryho a Harryho z mé oblíbené povídky od Johna Lennona. Tihle chlapíci, otec a syn, pracovali oba ve fabrice na napínání brumerů, což je pojem známý ve filmařině 20. a 30. let. Program tedy vznikal postupně na základě zkušeností a sofistikovaných postupů.“
Opět Brumer Classic, tentokrát jeden z vůbec prvních produktů tohoto plug-inu,
vytvořený v roce 2008 v teprve rozpracované verzi 0.8.
První verze Brumeru Illusion spatřila světlo Hronského LCD obrazovky před necelými třemi lety a od té chvíle se program překotně vyvíjí. Do širšího povědomí se dostal zhruba před rokem, kdy jej do své výbavy zařadil mezinárodně uznávaný módní fotograf Lukáš Dvořák, který jeho možnostem zcela propadl a svoje nadšení zveřejnil na internetovém fóru. Rozpoutal tím doslova poptávkovou lavinu zmiňovanou v úvodu článku, která trvá do dneška. Statistiky Google Trends napovídají, že nejžádanější je tento software vedle Česka v Jihoafrické republice a ve Venezuele.
Brumer má svou „sociální síť“
Jestliže vás naše recenze nalákala a sami v jejím důsledku zavítáte na některý ze serverů pro sdílení souborů s cílem obstarat si Brumer Illusion neoficiální cestou, musíme vás varovat před zcela reálným rizikem nakažení vašeho počítače virem nebo jiným škodlivým kódem. Drtivá většina souborů šířených bez svolení autora programu po internetu, se za Brumer pouze vydává. Zásadně vám tedy nedoporučujeme taková data stahovat, rozbalovat nebo instalovat.
Jak již bylo zmíněno v úvodu, pověst Brumeru Illusion do značné míry vychází právě z jeho nedostupnosti, a ta zase z distribučního modelu, který si Ján Hronský nastavil velmi chytře. Inspiroval se přitom praktikami společnosti Google, která před několika lety obdobným způsobem uváděla do provozu svoji službu Gmail.
Pokud se rozhodnete pro režim Brumer Polaroid, přidá program ke snímku natvrdo „polaroidový“ rámeček. Počítejte také s tím, že je tento styl určen pouze pro snímky čtvercového formátu.
Brumer Illusion můžete získat zcela zdarma, ovšem musí vás k tomu privilegovat některý z jeho stávajících oprávněných uživatelů, který byl k užívání stejným způsobem oprávněn od někoho jiného. Hronský tímto způsobem buduje velmi loajální uživatelskou komunitu, která je za Brumer Illusion vděčná a přistupuje k němu velmi diskrétně, čímž tomuto programu kolektivně vytváří jistou exkluzivní hodnotu.
Autor článku je jedním z těch, kdo měl tu čest a byl již dříve obdařen možností Brumer Illusion využívat. Cesta k exkluzivnímu zveřejnění podrobností o tomto softwaru na DIGIareně skrze moji osobu se tedy nabízela a rád bych na tomto místě Janu Hronskému poděkoval za ochotu odhalit veřejnosti alespoň kousek tajemství z jeho příjemného produktu. Možná se časem dočkáme i verze široce dostupné běžným způsobem. Pakliže se tak stane, bude náš web tím prvním, kde se o ní dočtete – a nemusí to být vůbec 1. dubna.
Autorem všech fotografií v článku je Ján Hronský (www.janhronsky.net).