Nový Ricoh jako obvykle vzbuzuje vášně. Jedni jej zatracují, druzí vynášejí do nebes. Jaké jsou tedy závěry z testování?
Ricoh si v kompaktních aparátech vybudoval jméno velmi kvalitním kinofilmovým přístrojem GR1. V digitální éře se na ně snaží navázat, zatím se mu to však zcela nepodařilo. Caplia rozhodně nejsou tuctové fotoaparáty, často se u nich setkáte s velmi zajímavou konstrukcí, neobvyklými prvky. Bohužel však stejně často narazíte na menší i větší nedostatky. Ani nejnovější model GX100 není bezchybnou výjimkou.
Základní technické parametry fotoaparátu:
- snímací prvek: 1/1,75" CCD, 10 Mpx (efektivně)
- optický stabilizátor: ano
- max. výst. rozlišení: 3 648 × 2 736 bodů
- záznamový formát: JPEG, RAW (DNG)
- paměťové médium: SD, SDHC/ MMC, interní paměť 26 MB
- objektiv: 24–72 mm, F2,5–4,4
- LCD displej: úhlopříčka 2,5", 230 000 obrazových bodů
- možnosti napájení: Li-Ion akumulátor, AAA baterie
- video: 640 × 480 px, 30 sn./s, ozvučené, limitované kapacitou pam. karty
- rozměry: 111,6 × 58 × 25 mm, 220 gramů
- cena: 15 698 Kč vč. DPH
Kompletní technické parametry najdete v katalogu digitálů.
Ricoh Caplio GX100 vypadá jako aparát ze starých filmových časů.
Designem navazuje GX100 na své předchůdce – digitální GR Digital a filmový GR1. Působí tedy velmi konzervativním dojmem, určitě zaujme příznivce staré techniky. Já osobně považuji takový vzhled za „sympaticky škaredý“. Tělo je opláštěno černě eloxovaným hliníkem, působí velmi solidním dojmem. Široký grip s příjemnou povrchovou úpravou zajišťuje spolehlivé držení.
Ovládací prvky mají přiměřeně tuhý chod bez zbytečné vůle. Jedinou výjimkou je objektiv – zkusíte-li s ním ve vysunuté poloze pohnout, zjistíte překvapivě velké výchylky. Jak se ale dočtete v dalších kapitolách, na optické vlastnosti to nemá negativní vliv. Objektiv patří k přednostem přístroje i díky nezvykle širokému počátečnímu ohnisku 24 mm.
Ovládání má GX100 trochu nezvyklé, po čase ale zjistíte, že je vcelku pohotové – i když s výhradami. Každá z poloh čtyřsměrného ovladače má přiřazenu funkci, v programovém režimu ale přímo využijete jen spodní tlačítko pro makrorežim. Pravá poloha slouží jako přepínač režimů vyskakovacího blesku, funguje však jen tehdy, pokud blesk nejdříve vysunete dalším tlačítkem na vrchní straně přístroje. Teprve potom můžete přepínat mezi režimy (vždy vypnuto, vždy zapnuto, redukce červených očí, synchronizace s dlouhými časy, Soft Flash).
Na křížovém ovladači bohužel nenajdete nejčastěji používané funkce, tedy nastavení citlivosti a korekci expozice. Naštěstí máte k dispozici ještě výkyvný ovladač ADJ. Tomu můžete v nabídce přístroje přiřadit čtyři funkce, standardně slouží právě pro nastavení citlivosti a korekci expozice, dále pak pro vyvážení bílé a funkci „Img Set“ dovolující například změnu barevného režimu.
Chcete-li tedy změnit citlivost, pak stisknete ADJ., na displeji se zobrazí čtyři dostupné funkce. Kýváním doleva či doprava se posunete na ISO a pomocí čtyřsměrného ovladače vyberete správnou hodnotu. Nastavení dokončíte dalším stiskem ADJ.
Ovladači ADJ. můžete v nabídce přiřadit čtyři z celé řady funkcí
Na horní straně vlevo pod ovladačem blesku je nenápadné programovatelné tlačítko Fn. I k němu můžete přiřadit tentokrát jednu z celé řady funkcí. Standardně je použijete pro přepínání mezi autofokusem a manuálním zaostřováním.
Displej s úhlopříčkou 2,5" nabízí v dnešní době běžné rozlišení 230 000 obrazových bodů, obraz je rozeznatelný i na přímém slunci. Kromě něj můžete pro komponování využít také přídavný elektronický hledáček, který se nasazuje do sáněk pro blesk. Patří k volitelnému příslušenství – můžete jej dokoupit samostatně za 3 876 Kč, výhodnější je ale rovnou pořídit takzvaný VF kit fotoaparátu i s hledáčkem, za ten zaplatíte 17 136 Kč – tedy o 1 438 Kč více než za GX100 bez hledáčku.
Samozřejmou výhodou hledáčku je jistější držení fotoaparátu (s přístrojem v natažených rukou dlouhé časy neudržíte), jinak je ale přínos sporný. Rozlišení výrobce neudává, odhaduji, že bude podobné jako u displeje. Obraz v hledáčku je však poměrně malý, tmavý a s mírným zeleným barevným nádechem. Lidem bez brýlí by snad mohl posloužit za jasného počasí, s brýlemi ovšem neuvidíte zřetelnější obraz než na displeji.
Dalším volitelným příslušenstvím je komplet redukčního tubusu se sluneční clonou. Oficiální cena je 1 260 Kč
Redukční tubus využijete i pro nasazení širokoúhlé předsádky. S její pomocí získáte velmi široké počáteční ohnisko 19 mm. Předsádka se prodává za poměrně příznivou cenu 2 810 Kč – ovšem bez redukčního tubusu zakoupeného se sluneční clonou ji na tělo nenasadíte.
Pokračování 2 / 5
Funkce a vybavení
Desetimegapixelový Ricoh Caplio GX100 disponuje třemi ze čtyř základních expozičních režimů – programovou automatikou, plným manuálem a předvolbou clony. V manuálním režimu vás potěší rozsah clon (na širokém ohnisku od F2,5 do F9,1 s možností nastavení po ½ EV) i časů (od 180 s do 1/2 000 s).
Kromě toho je vybaven i několika scénickými režimy. Za nejzajímavější z nich považuji speciální režim vyrovnávající lichoběžníkové zkreslení při snímání plochých předloh. Využijete jej třeba při zaznamenávání textu napsaného na plakátech, tabulích, promítaného dataprojektorem. Pokud v takových případech fotografujete z nadhledu, podhledu či boku, místo původně obdélníkového formátu sdělení zaznamenáte lichoběžník. Přístroj jej v tomto režimu dokáže rozpoznat a vyrovnat zpět do obdélníkového formátu.
Využití dalších režimů je sporné – při nastavení na „Sport“ například přístroj pouze nastaví vyšší citlivost zhruba kolem ISO 300, a to bez ohledu na aktuální světelnou situaci, tedy ať je slunečno, či se šeří. Kombinaci clony a času přitom nijak nepřizpůsobí rychlému pohybu, zbytečně nastaví vyšší clonu, než je nezbytné. Výsledkem může být nebezpečně dlouhý čas vedoucí k rozmazání hlavního objektu.
Fotoaparát zkrátka není určen začátečníkům, scénickým režimům doporučuji spíše se vyhnout.
Pomocí GX100 můžete zaznamenat také videosekvence v běžném rozlišení 640 × 480 bodů a s frekvencí 30 sn./s. Během natáčení nelze využít zoom ani optický stabilizátor.
Pro kontrolu správného nastavení expozice využijete reálný histogram. Přístroj umí také zvýraznit přepaly. K usnadnění kompozice si na displeji můžete nechat zobrazit mřížku.
Hledáte-li fotoaparát nabitý spoustou funkcí, pak vás Ricoh Caplio GX100 nejspíše zklame. Vzhledem ke svému zaměření na pokročilé uživatele nenabízí žádná lákadla v podobě editace pořízených snímků či přehrávání hudebních souborů. V nabídce najdete jen základní funkce potřebné pro fotografování.
K dispozici máte tři režimy měření světla – matricové, se zdůrazněným středem a bodové. U autofokusu můžete volit mezi jediným zaostřovacím bodem a režimem Multi AF, ve kterém zaostřovací body pokrývají zhruba polovinu scény. Se zaostřením za zhoršených světelných podmínek pomáhá přisvětlovací dioda. V případě potřeby ji můžete vypnout.
V kontinuálním režimu dokáže přístroj zaznamenat šest snímků rychlostí dva snímky za sekundu. Za určitou samozřejmost lze u nejvyšší třídy kompaktů považovat funkci expozičního bracketingu, GX100 umožní nastavit jej po 0,3 EV nebo 0,5 EV. Navíc disponuje i bracketingem vyvážení bílé.
Trojnásobný zoom ovládáte pomocí kolébky na zadní straně přístroje. Změna ohniskové vzdálenosti probíhá dostatečně jemně – napočítal jsem 14 kroků. Pokud se vám zdá jejich počet zbytečně velký, můžete v nabídce zvolit funkci Step Zoom, která dovoluje nastavit ohniska běžná u pevných objektivů – 24 mm, 28 mm, 35 mm, 50 mm, 72 mm.
Nabídku si můžete zobrazit v různých jazycích, mezi kterými však chybí čeština. Přístroj také nedisponuje senzorem polohy, fotografie na výšku si tak budete muset otočit sami až v počítači. Akumulátor vydržel na jedno nabití v běžném provozu zhruba 200 snímků.
Pokračování 3 / 5
Obrazová kvalita, testy
Objektiv s rozsahem 24–72 mm a světelností F2,5–4,4 je silnou zbraní Caplia GX100. V celém rozsahu a v celé ploše má vynikající ostrost, rozlišení ve středu obrazu přesahuje 2 000 lph, v rozích pak 1 500 lph.
Chromatickou vadu jsem na snímcích pořízených do forrmátu JPEG prakticky nezaznamenal – pravděpodobně ji potlačuje firmware fotoaparátu, v RAWu se s ní totiž setkáte. Poměrně dobré je i chování v protisvětle, na snímcích se objevuje jen málo odlesků a dochází k mírné, přijatelné ztrátě kontrastu.
Na nejširším ohnisku zaznamenáte soudkovité zkreslení, to se mírně projeví i na ohnisku nejdelším. Velmi ostrých fotografií dosáhnete dokonce i při použití širokoúhlé předsádky – také s ní přesahuje rozlišení v rozích 1 500 lph.
max. velikost | max. velikost | max. velikost
Ukázka rozsahu zoomu – vlevo s předsádkou 19mm, uprostřed nejširší ohnisko 24 mm, vpravo nejdelší 72 mm
Šum
Celkový dojem z Ricohu GX100 výrazně narušuje způsob, jakým pracuje se šumem. Zdá se, že konstruktéři rezignovali na vývoj co nejdokonalejších algoritmů pro jeho potlačení. Výsledkem je, že přístroj prostě šumí. Na jednobarevných plochách zaznamenáte šum dokonce už při ISO 100. Od ISO 200 se jeho přítomnost stává rušivou i při prohlížení náhledů na monitoru s běžným rozlišením. Nepříjemná je hlavně výrazná odchylka modrého kanálu.
max. velikost | max. velikost
Zatímco na světlém motivu je šum ještě při ISO 400 vcelku přijatelný, u tmavého snímku s velkým rozsahem jasů již extrémně ruší
Graf šumu
Chcete-li tedy z Caplia GX100 získat kvalitní fotografie, máte několik možností. Tou nejjednodušší je zůstat u základní citlivosti. Pokud to není možné, můžete vyzkoušet některý z programů specializovaných na potlačení šumu, nebo lépe fotografovat do RAWu.
Spolu s Capliem dostanete v balení jednoduchý prohlížeč a konvertor RAWů Irodio Photo & Video Studio. Ten je ale pomalý, navíc se mi s ním nepodařilo dosáhnout dobrých výsledků. Doporučuji proto pořídit lepší program. Ricoh ukládá do formátu DNG, který se firma Adobe snaží prosadit jako standard a který by měl zvládnout každý univerzální konvertor. Určitou nevýhodou formátu RAW je jeho velikost – jeden soubor má přibližně 14 MB. Ani od něj samozřejmě nemůžete čekat zázraky, určité zlepšení je však pozorovatelné.
max. velikost | max. velikost
S fotoaparátem dodávaný konvertor Irodio Photo & Video Studio nabízí jen základní možnosti konverze RAWu
max. velikost | max. velikost
Tyto fotografie byly konvertovány z RAWu v programu Adobe Photoshop Lightroom
Při práci s formátem RAW získáte použitelné fotografie ještě při ISO 400. Vyšší citlivosti však pravděpodobně využijete jen v případě krajní nouze, ztráta kvality je u nich značná.
Automatické vyvážení bílé má tendenci posouvat fotografie směrem k teplejším barvám. Příjemně mne překvapil dynamický rozsah, fotografováním do RAWu jej můžete ještě trochu zvýšit.
Caplio GX100 je vybaveno také stabilizátorem obrazu. Jeho účinek je však sporný, alespoň v mých rukou jsem nepozoroval výrazný rozdíl v ostrosti mezi snímky pořízenými se stabilizátorem zapnutým a vypnutým. Pokud už s ním udržíte delší časy, pak ne více než o jeden expoziční stupeň.
max. velikost | max. velikost
Přístroj si dobře poradí s velkým rozsahem jasů. Vlevo snímek pořízený do formátu JPEG, vpravo pak výsledek konverze z RAWu
Naměřili jsme
První snímek můžete pořídit už za 1,5 s od zapnutí přístroje, to je dobrá hodnota. Trochu složitější je to se zaostřováním – zmáčknete-li spoušť, nečeká GX100 (podobně jako jiné Ricohy), až se autofokusu podaří nastavit správnou vzdálenost. Prostě rovnou exponuje. Tím dosahuje papírově velmi malého zpoždění spouště bez namáčknutí, předbíhá veškerou konkurenci.
Na většině reálných snímků nevadí, že fotoaparát nezaostřoval – vzhledem k velké hloubce ostrosti digitálních kompaktů budou objekty na fotografii i tak ostré. Pokud ale potřebujete, aby fotoaparát skutečně zaostřil, musíte nejprve namáčknout spoušť, počkat na potvrzení o zaostření, pak teprve domáčknout. Zpoždění se v tomto případě pohybuje kolem jedné vteřiny.
Podobně složitá je i situace s připraveností k dalšímu snímku. GX100 umožňuje exponovat další fotografii už během ukládání předchozí, a to dokonce i při snímání do formátu RAW – s tím jsem se u žádného jiného kompaktu nesetkal. Jenže: během ukládání na displeji nic nevidíte. Teoreticky proto můžete fotografovat, bohužel však pouze odhadem, naslepo. Škoda, že výrobce nedodává kvalitní optický hledáček, výrazně by zvýšil pohotovost přístroje.
V praxi jsem při fotografování do JPEGu nenarazil na situaci, kdy bych potřeboval pořídit další snímek dříve, než se na displeji obnovil obraz. Jiná je situace s RAWem – tam čekáte dlouho, velmi dlouho – podle rychlosti paměťové karty pět až deset vteřin.
| první snímek | 1,5 s |
| snímek bez namáčknutí | 0,09 s |
| snímek s namáčknutím | neměřitelné |
| připravenost k dalšímu snímku | 0,95 s |
| rychlost sériového snímání | 2 sn./s |
| max. počet snímků v sérii | 6 |
| měřeno s paměťovou kartou | Kingston SD 1 GB |
Pokračování 5 / 5
Celkové hodnocení
Ricoh Caplio GX100 je dobře mechanicky provedený kompakt vybavený pokročilými expozičními režimy. Výborně se drží, má poměrně dobrý displej. Je vybaven skutečně kvalitním objektivem poskytujícím ostré obrázky v celém rozsahu ohnisek, ostrost je zachována i v rozích.
Nadstandardní kvalitu objektivu však nepochopitelně sráží špatné zpracování obrazu, vinou kterého se na výsledných obrázcích setkáte s výrazným šumem. Ten je na některých scénách pozorovatelný dokonce už při citlivosti ISO 100. Situaci můžete částečně zlepšit fotografováním do formátu RAW a následným zpracováním v kvalitním konvertoru.
Díky tomu, že při rychlém zmáčknutí spouště nezaostřuje, se dá GX100 považovat za pohotový fotoaparát. Dojem ale zase narušuje fakt, že obraz na displeji se obnoví až po uložení snímku, což v případě JPEG trvá snesitelné 1–2 vteřiny. Zato RAW se ukládá nekonečně dlouho.
Plusy:
- mechanické provedení
- výborný objektiv
- korigovaná chromatická vada
- manuální režim
- formát RAW
Minusy:
- výrazný šum
- nepoužitelný režim Sport
- obraz na displeji se obnoví až po uložení snímku
- neúčinný stabilizátor
Cena:
Zdroj:
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně