Tento test UV filtrů vznikl na podnět jednoho z vás, čtenářů DIGIareny, který nám do redakce zaslal několik dotazů ohledně používání fotografických filtrů. Jelikož ne na všechny tyto otázky existuje jednoznačná odpověď rozhodli jsme se tomuto tématu věnovat samostatný článek a možná v budoucnu i nějaké další. To bychom ovšem předbíhali.
Pro začátek jsme si vybrali UV filtry, protože tento druh patří mezi nejrozšířenější a možná to jsou dokonce nejpoužívanější fotografické filtry vůbec. Zvolili jsme jednoho výrobce, protože nás zajímalo, zda nalezneme rozdíl v kvalitě různých řad UV filtrů ze stejné dílny a rovněž zda se vyplatí investovat do dražších typů filtrů. Jinými slovy, zda cena za vyšší řadu UV filtrů koresponduje s lepší optickou kvalitou.
Jak název UV filtrů napovídá, mají co dočinění s ultrafialovým zářením (UV = UltraViolet), které není pozorovatelné lidským zrakem ale digitální snímač a také negativní film je na jejich záření citlivý. Přestože UV záření může být pro výsledné fotografie problém, dovolím si zde tvrdit, že dnes neznamená žádnou velkou hrozbu. Pokud se mýlím, pak mne jistě v diskusi čtenáři roznesou na kopytech, ale mám hned několik „pro“ ke svému tvrzení.
Jednak jsou digitální přístroje většinou vybaveny vlastním UV filtrem před snímačem. Zadruhé samotná konstrukce objektivů, která se skládá z několika čoček, dokáže částečně UV záření redukovat. Posledním důvodem je zeměpisná šířka, resp. nadmořská výška. Mnohem větší vliv totiž bude mít UV záření čím výše se budete nacházet. Proč tedy právě UV filtry patří mezi nejčastěji používané, když navíc většina diváků stejně rozdíl na fotografii nepozná?
Detail UV filtru, ilustrační foto
Jsou dva hlavní důvody: fotografové berou UV filtr do hor, kde je větší výskyt UV záření a použití UV filtru ke zkvalitnění výsledných snímků se tak může stát opodstatněné. Druhým důvodem je mechanická ochrana přední čočky objektivu. Osobně si myslím, že právě druhý důvod používání UV filtru obecně převažuje.
Rozhodně tím ale nechci používání UV filtru nijak shazovat. Sám jeden UV filtr vlastním. Přesto mám ale podstatnou většinu času nasazený polarizační filtr. Když zrovna někde necestuji a nefotím-li krajinky nebo se nepotřebuji podívat pod hladinu vody, či za sklo, pak i polarizační filtr sundávám. Proč? Protože je to můj styl focení a každý fotograf pravděpodobně má svůj vlastní. Nikoho pochopitelně nenutím, aby jednal stejně jako já.
Jenže, když budu svou hypotézu o většině fotografů používajících UV filtr právě jako ochranu objektivu rozvíjet, objeví se ihned minimálně jedna otázka. Jak se projeví použití dalšího optického členu na obrazové kvalitě výsledných fotografií? O tom kolují mezi fotografy nejrůznější názory a dohady. Mezi nejčastější debatované otázky zaručeně patří: Sníží použití filtrů světelnost? Jestliže ano, pak o kolik EV hodnot? Snižuje použití UV filtru kontrast či rozlišení objektivu? Jak se chová filtr v protisvětle? Může UV filtr výrazně ovlivnit nebo dokonce zničit kresbu? Vyplatí se investovat do dražších filtrů, byť z dílny jednoho výrobce? Který UV filtr musím mít?
Pokračování 2 / 3
Zasklíváme objektiv
Testovali jsme celkem tři filtry o průměru 67 mm zapůjčené firmou Hama s postupným označením 70067 – základní či jednoduchý filtr bez nadstandardních úprav, 70467 – UV filtr určený pro širokoúhlé objektivy s pouhým tři milimetry tlustým kovovým prstencem a antireflexní úpravou, poslední filtr 70667 patří mezi vyšší řadu filtrů s technologií HTMC (High Transmission Multi Coating) rovněž s antireflexní úpravou povrchu. (Poslední číslo značí právě průměr předního závitu objektivu.)
Pro testování jsme použili digitální zrcadlovku Nikon D80 a objektiv Tamron SP AF 17–50 mm F2,8 XR LD Asp. Všechny snímky byly pořízeny ze stativu, každá série na stejné ohnisko, stejnou clonu a fotografovány do RAW. V počítači pak došlo na konvertování ve stejném programu za dodržení shodných podmínek. Pořídili jsme sérii testovacích obrazců, standardní scény a několika reálných scén. Poté jsme zkoumali nafotografované snímky pod drobnohledem. Výsledky našeho zkoumání přinášíme na následujících řádcích.
Testovací snímky, reálné scény
Na následujících řádcích najdete vždy celkový snímek a pod ním detailní výřez scény pro jednodušší porovnání rozdílů.
Testovací obrazec
Klasický testovací obrazec, který používáme pro testování objektivů v tištěném DIGIfotu a na DIGIareně
bez filtru | UV filtr 00070067
UV filtr 00070467 | UV filtr 00070667
Testovací obrazce prozradily, že v počtu horizontálních linek (lph) není rozdíl, zda na objektiv nasadíme testované filtry či nikoliv. Fotografováno na ohnisko 50 mm s clonou F8,0.
Standardní scéna
Druhým krokem po testovacích obrazcích byla standardní scéna, ve které jsme se zaměřili na detaily struktur. Po prvním snímku následují postupně výřezy ze scény. Ohnisko 50 mm, clona F8,0.
Standardní scéna se zaznačenými výřezy
bez filtru | UV filtr 00070067
UV filtr 00070467 | UV filtr 00070667
Druhý výřez
bez filtru | UV filtr 00070067
UV filtr 00070467 | UV filtr 00070667
Třetí výřez
bez filtru | UV filtr 00070067
UV filtr 00070467 | UV filtr 00070667
Podobně jako u testovacích obrazců ani u snímků standardní scény nelze mezi použitím a nepoužitím fotografických filtrů nalézt jakékoliv rozdíly. Jediné odlišnosti můžete pozorovat na posledním výřezu s textem. Ty ovšem dle mého názoru vznikly spíše jemným přeostřením autofokusu, než nasazením jiného filtru. Zatím tedy testování neukázalo žádné praktické rozdíly. V tento okamžik jsem osobně začínal uvažovat o smyslu tohoto testu.
Reálná scéna
Fotografie v exteriéru často ukáží více informací, než kolik lze zjistit z testovacích obrazců a standardní scény. Respektive dokážeme z nich odečíst doplňující informace a zároveň potvrdit, či vyvrátit domněnky z testchartů.
Fotografovaná scéna se zaznačenými výřezy. Ohnisko 17 mm, clona F8,0
Přenos kontrastu
bez filtru | UV filtr 00070067
UV filtr 00070467 | UV filtr 00070667
Rozlišení detailů
bez filtru | UV filtr 00070067
UV filtr 00070467 | UV filtr 00070667
Pokud jste si nyní detailně prohlédli výřezy z reálné scény, pak si možná někteří z vás začínají říkat, že tady něco nehraje. Není zde patrná změna kontrastu ani rozlišení, o kterých se často mluví ve spojení s používáním fotografických filtrů. Buďto nás tedy někteří z vás obviní z toho, že vybíráme scény, na kterých nelze poznat žádné rozdíly, nebo zde žádné rozdíly prostě nejsou. Budete nám muset věřit, ale zde opravdu žádné rozdíly nejsou patrné. Tato scéna není jediná, kterou jsme s UV filtry pořídili a až na případy se sluncem v záběru žádný z filtrů neovlivnil kontrast či rozlišení. Překvapeni jsme byli i my.
Protisvětlo, které vše rozhodlo
Poslední testovanou disciplínou byla zkouška v protisvětle. Zde se konečně ukázaly první a také podstatné rozdíly mezi nasazenými UV filtry, jak samotnými, tak i fotografováním bez filtru.
Fotografovaná scéna se zaznačenými výřezy. Ohnisko 17 mm, F8,0
bez filtru | UV filtr 00070067
UV filtr 00070467 | UV filtr 00070467
Zatímco u prvního výřez bez použití UV filtru jsou patrné pouze dva odlesky vnitřní konstrukce objektivu, na dalších výřezech jich nalezneme pár navíc. Použitím filtrů 70467 (tenký filtr) a 70667 (HTMC) se na výsledné fotografii začínají objevovat další artefakty, ovšem díky antireflexním úpravám velmi slabě patrné – odlesky mají nazelenalý nádech. Výrazný rozdíl však spatříte při nasazení „základního“ UV filtru 70067, který je úplně bez antireflexních úprav. Odlesky zde nejsou nijak potlačeny a tak je můžete spatřit v celé jejich „kráse“.
bez filtru | UV filtr 00070067
UV filtr 00070467 | UV filtr 00070667
Další série výřezů z téže scény nám ukazuje jak dokáže UV filtr v protisvětle snížit kontrast i rozlišení objektivu. Ztrácejí se ty nejjemnější detaily a listy ve stromech začínají splývat. Opět nejvíce patrné jsou tyto změny při nasazení filtru s označením 70067. Ovšem lze je pozorovat i s nasazením zbylých dvou UV filtrů. Podobně zhoršovaly nasazené filtry kresbu také v nepřímém protisvětle, kde docházelo k vzniku dalších odlesků a v některých případech dokonce k vzniku závoje.
Pokračování 3 / 3
Kdo je vítězem?
Předně musíme říct, že je velmi těžké psát všeobecný závěr po otestování pouhých tří druhů UV filtrů. Ke všemu pouze z dílny jednoho výrobce. Pravděpodobně nebudeme daleko od pravdy, když prohlásíme, že vyvodit jakékoliv obecné charakteristiky ohledně snižování kresby použitím UV filtrů (alespoň zatím) není možné. Přesto tento test ukázal jisté rozdíly mezi jednotlivými testovanými filtry a jejich používáním či nepoužíváním vůbec. Můžeme tedy učinit alespoň nějaké závěry:
Jestliže se rozhodnete pořídit fotografický filtr, snažte se vyhnout těm úplně nejlevnějším. Zjistěte si, zda vámi vybraný filtr má antireflexní povrchovou úpravu, pokud nemá, pak se budete muset smířit s horším chováním, minimálně v protisvětle.
S nasazeným UV filtrem a sluncem v záběru či nepřímým protisvětlem lze očekávat snížení kvality výsledných fotografií. Praktická zkušenost s testovanými UV filtry neukázala žádné ovlivnění času expozice ani u jednoho ze tří vybraných filtrů. Alespoň ne takovou, která by nějak výrazně mohla ovlivnit výslednou podobu fotografií.
Nakonec tento test ukázal rozdíly v použití jedné nebo druhé řady UV filtrů firmy Hama. Fotíte-li velmi často se sluncem v záběru, pak se pravděpodobně vyhnete nejlevnější variantě filtru s označením 70067.
| Cenový přehled UV filtrů |
| model 70067 | 217 Kč bez DPH |
| model 70467 | 819 Kč bez DPH |
| model 70667 | 976 Kč bez DPH |
Děkujeme Hama spol. s r.o. za zapůjčení UV filtrů k testu.