Především začínající fotografové se snaží získat maximum informací o tom, jakým způsobem fotografovat konkrétní žánry. Mnohdy najdou nejen protichůdná doporučení, ale také stále dokola omílaná doporučení, podle nichž se pak snaží pracovat.
Nejinak tomu bylo i v případě fotografa Marka Denneye, který se věnuje mimo jiné krajinářské fotografii a v průběhu prvního roku praxe se setkal s celou řadou doporučení, která mu v konečném výsledku práci spíše zkomplikovala. Mark vybral hned devět z těchto doporučení a podrobně je rozebral ve videu, které najdete na konci článku. My se podíváme na jednotlivá doporučení pro krajináře detailněji.
Vždy fotografujte v manuálním režimu
Manuální režim je mnoha fotografy doporučován, jako nejlepší cesta k dobrým snímkům, která je navíc velmi rychlá. Praxe je však jiná, manuální režim je samozřejmě velmi praktický a začínajícího fotografa donutí přemýšlet nad expozicí a expozičním trojúhelníkem. Případný přešlap sice manuál neodpouští, nicméně práce v tomto režimu je zdlouhavější, protože každou změnu míry osvětlení musíte kompenzovat změnou expozičních hodnot.
V poloautomatických režimech a vás kompenzuje světelné změny automatika fotoaparátu a pravdou je, že celá řada fotografů pracuje zejména v režimu priority clony. V případě krajinářské fotografie má manuální režim opodstatnění především při snímání panoramat, kde je třeba zajistit shodnou expozici napříč zdrojovými snímky.
Pokračování 2 / 9
Musíte si pořídit šedý přechodový filtr
Přechodové filtry jsou ideální pro ztmavení oblohy v případě, kdy je velmi světlá s minimální kresbou. Rozhodně se však nejedná o nutnost, protože je možné filtr úspěšně simulovat v rámci postprodukce. Nemluvě o tom, že vyhnout se příliš světlé obloze není problém – stačí složit snímky s různou expozicí, jednou exponujete na stíny a podruhé na světla.
Další možností je HDR fotografie, kterou dnes již zvládnete vytvořit z jednoho RAW souboru. A právě fotografování do RAWu je i řešením u expozičně náročnějších scén. Jediný opravdu nutný filtr pro krajináře je podle Denneye cirkulární polarizační, protože jej není možné žádným způsobem simulovat softwarově, všechny ostatní filtry jsou praktické ale nikoli nezbytné.
Pokračování 3 / 9
Vždy exponujete doprava
U této rady se hovoří o expozici směrem ke světlům – tedy rozložení jasů je na histogramu více vpravo. Se současnými fotoaparáty je to však přesně naopak. Jejich expoziční pružnost je totiž výrazně větší směrem k tmavým tónům.
Pokud tedy budete exponovat doleva bude výsledkem fotografie se zachovanou kresbou ve světlech a velmi tmavými stíny. Ovšem díky velké pružnosti snímače a jeho dynamickému rozsahu není problém tmavá místa zesvětlit podle potřeby, aniž by docházelo k výrazné degradaci obrazové kvality snímku.
Pokračování 4 / 9
Vždy používejte stativ
Také tato rada je jedním z často omílaných omylů. Stativ samozřejmě má svá zásadní pozitiva a v některých situacích je nezbytný. Nejen pro krajináře ale má zásadní nevýhodu, je totiž rozměrný, těžký (pokud není těžký, je zase drahý) a musíte jej nosit s sebou.
Současná nabídka techniky je natolik široká, že není problém fotit se stabilizovaným fotoaparátem nebo objektivem. Účinnost stabilizace se stále zlepšuje a není výjimkou situace, kdy fotografové exponují z ruky časem blížícím se jedné sekundě či delším. Při fotografování za slunečného dne navíc vycházejí časy natolik krátké, že stativu není vůbec třeba.
Pokračování 5 / 9
Fotografujte pouze ve zlaté hodině
Ano, zlatá hodina je jednou ze světelně nejhezčích částí dne a jemné světlo s dlouhými stíny a teplým odstínem je velmi vděčné zejména z pohledu diváka. Ideální je toto období zvláště pro portrétní fotografii.
Mnoho kvalitních snímků však vzniklo ve zcela jinou denní dobu anebo za nepříznivého počasí – kupříkladu mlžný opar je velmi vděčnou kulisou. Nebojte se proto fotografovat kdykoli vás to napadne a snažte se spíše o originalitu než o uniformní vzhled vašich fotografií.
Pokračování 6 / 9
Musíte používat plnoformátový digitál
Fotoaparát s plnoformátovým snímačem je sice v některých ohledech lepší než modely s menším APS-C nebo micro 4/3 snímačem, ovšem tyto vlastnosti jsou obvykle vyváženy vyšší pořizovací cenou a zejména pak většími rozměry těla i objektivů.
Podle Marka Denneye profitují z plnoformátových snímačů prokazatelně pouze astrofotografové. Ve všech opačných případech není zvýšení kvality snímků tak velké aby vyvážilo vysoké pořizovací náklady. A my můžeme pouze souhlasit, ono totiž vůbec nezáleží na tom, jaký fotoaparát používáte, ale zda máte fotografické oko s dokážete zaznamenat snímek s dostatečně atraktivní atmosférou a kompozicí.
Pokračování 7 / 9
Nepotřebujete L-držák
Podle mnoha fotografů je držák aparátu ve tvaru L naprostou zbytečností, protože je neforemný, tělo aparátu je pak mnohem větší a nepřináší žádné zásadní výhody.
Samotný L držák je určen k upevnění na grip a spodní stranu aparátu a slouží vlastně jako velká stativová destička s jejíž pomocí můžete fotoaparát upnout na výšku nebo na šířku, aniž byste museli manipulovat s malou stativovou destičkou nebo otáčet kulovou hlavou stativu. Většina L-držáků je kompatibilní s nejrozšířenějšími hlavami stativů a jsou také upraveny pro pohodlný přístup ke konektorům umístěným na pravé straně aparátu.
Pokračování 8 / 9
Nikdy neořezávejte fotografie
V době kdy mají i ty základní fotoaparáty snímače s rozlišením přes 20 Mpx (nejčastěji se setkáme s 24 Mpx) a zejména bezzrcadlovky nabízejí speciální režim složení snímku s vysokým rozlišením (v současné chvíli u některých modelů snímek s rozlišením přes 150 Mpx) nemá toto doporučení absolutně žádný smysl.
Samozřejmě, pokud máte k dispozici teleobjektiv, tak je lepším řešením jeho použití namísto velkého ořezu ze širokoúhlého záběru. Rozhodně se ale nemusíte bát ořezu z toho důvodu, že by se výrazně zhoršila obrazová kvalita snímku – to samozřejmě neplatí v okamžiku, kdy vám po ořezu zůstane například 20 % původního rozlišení fotografie.
Pokračování 9 / 9
Musíte mít „svatou trojici“ objektivů
Jako svatá trojice se obvykle označuje set tří objektivů (12–24, 24–70 a 70–200 mm), které mají stálou světelnost F2,8 a používají je zejména reportážní fotografové. Vedle velmi dobré světelnosti a obrazové kvality však mají tato skla dvě zásadní negativa – cenu a váhu.
Svatá trojice v podání Nikonu – celkem cca 150 000 Kč a 3,5 kg
V praxi je vhodné postupovat spíše podle vlastního vkusu, rukopisu a potřeby. Rozhodně není na škodu pořídit si širokoúhlý zoom, který využije prakticky každý fotograf, ať už to bude v přírodě nebo při reportáži. Toto sklo pak doplníte dalším objektivem podle vaší potřeby – u někoho to bude pevný a světelný širokáč s perfektní ostrostí, pro jiného to bude například portrétní ohnisko. Zkrátka a dobře při výběru objektivů se řiďte vlastní potřebou a zkušenostmi.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně