Pro mnoho fotografů je snímání do surového RAWu jedinou možností, kterou při ukládání fotografií používají. Ovšem pokud nejsme profesionálové, kteří se fotografováním živí, proč opovrhovat JPEGem?
Focení do RAWu má samozřejmě spoustu výhod a také rozumné argumenty – nad výslednou fotografií máte prakticky absolutní kontrolu. V průběhu času se mění schopnosti a funkce RAW editorů, a to co se zdálo před pár lety nemožné, se najednou stává velmi snadným.
Ovšem pro běžné, i každodenní, fotografování nemusí být snímání do RAWu to pravé ořechové, ať už z důvodu nutnosti snímky upravit, anebo z důvodu časové náročnosti – samotná konverze sice nevezme tolik času, ovšem stažení, otevření a úprava už si pár desítek minut uzmou.
V průběhu času jsem sám fotografoval poměrně dlouho do RAWu ovšem, pak už se mi nechtělo s fotografiemi trávit tolik času a když jsem zjistil, že nejčastější úpravy zvládnu bez problému na JPEGu, začal jsem snímat 90 % věcí právě do tohoto formátu. Surový RAW jako takový rozhodně nezavrhuji, ale své místo má u mne pouze u expozičně náročných scén, anebo jako záloha při fotografování důležitějších akcí, kde obvykle volím kombinaci RAW + JPEG.
Fotograf Eric Kim publikoval na svém blogu zajímavý příspěvek o tom, proč fotografovat do JPEGu a s částí z uváděných důvodů nelze než souhlasit.
1. Fotoaparáty podávají i v JPEGu dobré výsledky
Mnoho současných fotoaparátů již velmi dobře zvládá konverzi do JPEGu na úrovni obrazového procesoru. Jeho práci a nastavení si navíc můžete u pokročilejších modelů bez problémů přizpůsobit, ta tam je doba, kdy se dala nastavit pouze ostrost, kontrast a saturace maximálně ve třech krocích.
2. Fotografie v RAWu nevypadají hezky
Jakmile stáhnete snímky v RAWu do počítače a poté je naimportujete do konvertoru, zobrazí se vám fotografie bez jakýchkoliv úprav, což obvykle znamená málo kontrastu a plochý snímek bez hloubky. V zásadě se nejedná o problém, protože výsledný snímek tvoříte právě konverzí do JPEGu, především začátečníci se však mohou výsledku zhrozit. Dobrým pomocníkem je aplikace vlastní předvolby na RAW data už při importu, výsledek však nemusí být shodný s originálním JPEGem.
3. Práce s JPEGem je jednodušší
V tomto bodě storpocentně souhlasím. Jesltiže budete fotit na rodinné oslavě anebo setkání se spolužáky po letech, většina zainteresovaných chce fotografie ihned vidět a v ideálním případě je sdílet na sociálních sítích nebo poslat emailem ostatním známým. V případě JPEGu je vše velmi jednoduché – stačí spárovat digitál s mobilem nebo tabletem, stáhnout fotky poslat je. V případě RAWu musíte projít konverzním kolečkem, což není vždy pohodlné zvláště na mobilních zařízeních – nemluvě o stráveném čase.
4. Pro zálohování nepotřebujete tolik prostoru
Při základním domácím zálohování na pevný externí anebo síťový disk pravděpodobně nebudete řešit nedostatek datového prostoru. Ovšem plnohodnotná záloha s uložením dat do cloudu (pro případ fyzického poškození zálohovacích disků) už bude s RAWy pomalejší a násobně náročnější na datový prostor.
5. Filtry a simulace filmu jsou u některých aparátů perfektní
Fotoaparáty Olympus anebo Fujifilm mají celou řadu filtrů, které simulují dříve používané filmové materiály nejen zrnitostí, ale především barevností. Tyto filtry jsou natolik povedené, že jejich napodobení při konverzi z RAWu může být noční můrou. A ano, víme o tom, že je možné je aplikovat dodatečně například v Lightroomu při konverzi.
6. Úprava JPEGu je jednodušší
V tomto bodě se jistě vytvoří dvě skupiny čtenářů, které budou mít naprosto odlišný názor. Ovšem praxe je taková, že při úpravě JPEGu máte méně dostupných nástrojů, a pokud úpravy provedete postupně a snímek jednou „přeuložíte“ rozhodně jeho kvalita nijak zásadně neutrpí. Nemluvě o tom, že 99 % diváků rozdíl mezi originálním JPEGem a tím vyvolaným z RAWu rozhodně nepozná.
A jak jste na tom vy? Fotíte pouze do RAWu nebo pouze do JPEGu, případně využíváte oba formáty?