Fotografování do formátu RAW je obecně považováno za nejlepší možnou vobu, jak dosáhnout nejlepší obrazové kvality. Proč byste tedy neměli chtít fotit do RAWu?
Formát RAW má jedno nezpochybnitelné specifikum, a sice možnost neustále vyvolávat jeden a týž snímek, který však bude pokaždé vypadat zcela jinak. U RAwu se totiž nic neukládá, ale exportujete vždy nový JPEG soubor.
Focení do RAWu je proto doporučováno prakticky všemi fotografy, kteří se snaží dosáhnout maximální obrazové kvality – do řetězce mezi pořízením snímku a jeho finální podobou totiž nevstupuje obrazový procesor fotoaparátu, který nebývá vždy vhodně nastaven. Ručním vyvoláním snímku v počítači tak můžete dosáhnout mnohem lepších výsledků.
Proč byste tedy neměli fotit do RAWu a přijít o všechny výše popsané výhody? Důvodů může být několik v závislosti na úhlu pohledu, jejich širší přehled uvádí web Photoventure.
1. Datová velikost
Datová velikost může být velmi pádným důvodem, proč oželit RAW soubory a fotit do JPEGu s nejnižší kompresí. Ačkoliv jsou v dnešní době datová média mnohem levnější, než tomu bylo dříve, stále roste rozlišení snímačů a s tím i velikost zdrojových dat. Samotný snímek v JPEGu je několikrát datově menší, než v případě RAW dat.
Vezmeme-li si jako příklad zrcadlovku s rozlišením 24 Mpx, bude mít jeden RAW soubor velikost od 26 do 30 MB, kdežto JPEG s minimální kompresí má velikost od 2 do 15 MB. Ruku v ruce s ubýváním prostoru na médiích pro zálohu jde samozřejmě i rychleji ubývající prostor na paměťové kartě. Než budete fotit do RAWu, zamyslete se, jestli je to opravdu nutné – máte-li správně zvolenou expozici, možná jej vůbec nebudete potřebovat.
2. Úspora času při editaci
Ne každý fotograf edituje své snímky po přesunu do počítače. Ačkoliv je častá úprava kontrastu, případně oříznutí, je mnoho takových, u nichž nejsou úpravy nutné. Budete-li dbát na správnou kompozici a expozici již v terénu, pak není dodatečná úprava nezbytná. V takovém případě výrazně ušetříte čas, v případě RAWu totiž musíte snímek vyvolat, i když u něj neděláte žádné dalšé úpravy, a to stojí čas.
3. Pomalé sériové snímání
Jestliže se zaměřujete na sportovní fotografii, je pro vaše účely ideálním nástrojem rychlé sériové snímání. Při ukládání větších RAW souborů všach dochází k rychlému zaplnění bufferu a tím pádem k výraznému zpomalení snímání. Nemluvě o tom, že u digitálních kompaktů mnohdy dojde k tomu, že není možné pořizovat další snímky, dokud není ukončeno ukládání pořízených dat. Výsledkem pak není nic jiného než promeškané záběry
4. Opravdu potřebujete to nejlepší?
Dříve to byl hon za megapixely, nyní je to hon za maximální kvalitou obrazu. Nicméně, když se zamyslíte nad tím, kde a jak své fotografie prezentujete, opravdu potřebujete tu nejlepší kvalitu? Pokud si prohlížíte snímky na monitoru počítače anebo je tisknete ve formátu 10×15 cm, foťte do JPEGu. Jestliže se chystáte dělat výstavní formáty, pak snímejte do RAWu.
5. Každý RAW je jiný
Neduhem prakticky všech výrobců digitálních fotoaparátů je fakt, že každý z nich používá pro ukládání RAW dat zcela jiný formát, jehož specifikaci většinou volně nezveřejňuje. V důsledku tohoto postupu je ve většině případů nutné používat originální software výrobce fotoaparátu, který umí data zpracovat. Alternativou jsou programy třetích stran, např. Adobe Lightroom.
Může se to zdát jako zástupný problém, jelikož většina z nás fotografuje stále stejnou značkou fotoaparátu a tudíž má odladěné workflow právě na konkrétní data. Stačí si však představit situaci, kdy budete mít zrcadlovku jednoho výrobce a k tomu kapesní kompakt jiného výrobce a už se vám budou na disku hromadit různé soubory. Nemluvě o tom, že snímky jednoduše nemůžete poslat známým, aby si je prohlédli – nejprve je třeba je vyvolat do univerzálního JPEGu.
Všechny výše uvedené důvody jsou vyvratitelné argumentem maximální obrazové kvality fotografií, ale opravdu vám za to stojí všechen datový prostor a čas strávený vyvoláváním dat? Jaký je váš názor na tuto věčnou problematiku?