4/3 systém: cesta nebo slepá ulička?

23. června 2005
TWEET SDÍLET
4/3 systém:  cesta nebo slepá ulička?
23. září 2002 na veletrhu Photokino v Kolíně nad Rýnem představila společnost Olympus systém pro standardizaci digitální fototechniky 4/3 (Four thirds system), který měl být všelékem na nejrozšířenější neduhy dnešních digitálních fotoaparátů. Splnila se tato očekávání?

Ztráta širokoúhlého ohniska, nedostatečné rozlišení nebo stínění v okrajových částech snímků a v neposlední míře problémy se vzájemnou kompatibilitou objektivů - to vše jsou nejznámější problémy dnešních digitálních fotoaparátů, které by měl tento systém řešit či alespoň znatelně vylepšit. Hlavní výhodou systému 4/3 by ale měly být kompaktní rozměry všech zařízení, které jsou menší než rozměry produktů 35 mm systému.

Prvně se 4/3 systém objevil ve fotoaparátu Olympus E-1 v podobě 5 megapixelového CCD snímače o rozměrech 18 × 13,5 mm (poloviční velikost, než je velikost okna klasického 35mm filmu). Od tohoto poměru stran byl zároveň odvozen název celého systému. Největší změnou v architektuře snímače je zvětšení velikosti jednotlivých buněk z 6 mikronů na 10. Důvody k této změně nám osvětlí následující schema:

V horní části je znázorněn povrch snímače fotoaparátu s buňkami o velikosti 6 mikronů. Velice dobře lze vidět, že světlo dopadající na tento snímač pod úhlem větším než 10° skutečně nepůsobí na světlocitlivou buňku celým obsahem svého spektra. Na druhé polovině nákresu vidíme, že snímač s velikostí buněk 10 mikronů má problémy až od sklonu 20°. Toto ještě pořád není ideální, ale v kombinaci s objektivy vybavenými tzv. telecentrickou soustavou (speciální optická konstrukce objektivů usměrňující paprsky světla procházející optikou tak, aby dopadaly kolmo na snímač). by se měl zlepšit rovnoměrný osvit všech obrazových bodů snímače a mělo by dojít k odstranění nebo zlepšení nežádoucích neostrostí na okrajích snímku.

Na prvním obrázku jsou vidět nevýhody snímače s menší velikostí buněk. Na snímač dopadá světlo podle jeho odrazu od povrchu foceného materiálu a díky průměru jednotlivé buňky jej není možno plně využít. Vše je kompenzováno systémem předsazených barevných filtrů. Buňky o rozměru 10 mikronů mají lepší příjem světlené informace, ve své podstatě by tento systém měl pomoci snížit hladinu šumu, která je jedním z právě 10 mikronů.

Jelikož má být "Four Thirds System" jakýmsi všelékem na dnešní neduhy digitálních fotoaparátů, i samotná koncepce se nezaměřuje pouze na změnu designu snímače, jak již bylo popsáno výše. Koncept telecentrické soustavy čoček spočívá především v přidání posledního plochého členu, který, je větší než plocha za ním umístěného snímače. Paprsky, usměrněné tímto článkem, tedy dopadají na povrch kolmo a zvyšují tak energetickou hodnotu přijaté informace. Vzhledem k použití menšího snímače a takto upraveného objektivu se radikálně zmenšuje velikost použitých objektivů a to až o polovinu. Tento systém má také přesně udané parametry velikosti bajonetu, které by ve výsledku měly nahradit dnešní nekompatibilní rozměry, které se liší výrobce od výrobce. Ve výsledku můžeme očekávat, že nabídka objektivů pro jednotlivé fotoaparáty výrobců používajících systém 4/3 bude mnohem širší než doposud.

Jaký bude přesně osud tohoto otevřeného systému je zatím ve hvězdách. Zatím tento standard používá Olympus, Kodak a  Fujifilm. Nedávno se přidal i Panasonic a připravuje již nové modely postavené na architektuře 4/3, které by měly být prezentovány na počátku roku 2006.  

Témata článku: Technika, Technologie

Určitě si přečtěte