Máte možnost fotit svou první svatbu a hledáte rady? Nebo vůbec váháte, zda do toho jít? Projděte si několik rad a doporučení, které platí hlavně pro profesionály, jež to nedělají pro kamarády. Pokud fotíte ze známosti, protože máte foťák a pár objektivů, potom se nemusíte trápit dokupováním vybavení, abyste vše měli dvakrát pro případ selhání, ale jistě zde také najdete mnoho užitečných tipů.
První rada je spíše obecná a na zvážení každého individuálně, nicméně ať už jste zběhlý fotograf nebo nejste, první svatba vždy odhalí nějaké slabiny vaší techniky focení, výbavy či přípravy. Není proto od věci rozhodit pár inzerátů, že klidně zadarmo pomůžete zkušenému fotografovi. On vás provede základními rutinami, vyzkoušíte si focení svateb v praxi, a když už budete fotit sami na sebe, budete vědět, do čeho jdete.
První zkušenost vás zbaví nervozity a pocitu, že nevíte, co vás čeká. Začínat jako druhý fotograf není žádná ostuda, ale možnost naučit se práci, kterou potom budete vykonávat sami. A dá vám to cenné zkušenosti, třeba vás zláká focení ve dvou a jednou takto budete zaučovat nové fotografy i vy.
Poznejte novomanžele
Je běžné mít před svatbou s budoucími novomanželi několik schůzek (pokud vás bude najímat agentura, zkuste se s nimi aspoň jednou sejít a zkontaktovat svědky), kde se podepíše smlouva, vyjasní jejich požadavky, vyřknou se přání a fotograf dostane do ruky harmonogram, který se bude více či méně měnit. Dobrý svatební fotograf ale udělá ještě jednu klíčovou věc, zjistí, jací svatebčané jsou a hlavně, co se jim libí.
Není od věci přinést své fotografické portfolio se svatebními, portrétními a reportážními záběry a nechat je snímky okomentovat (je pravděpodobné, že nějaké vaše fotky již viděli a váš styl se jim zamlouvá). Pozorný fotograf z jejich reakcí vyčte, jaké fotky by se jim mohly líbit více a tomu přizpůsobit své focení, kompozici či úpravu fotek.
Stejně tak je možné (ale nikoliv nutné a záleží to na situaci) navázat s budoucími novomanželi spíše neformální vztah, protože přeci jen budete na jejich svatbě, budete u všech klíčových okamžiků a nejspíše spolu strávíte nějaký čas svatebními portréty.
Podepište smlouvu
Ať už máte jakkoliv formální či neformální vztah se svatebčany, smlouva je základ. Klidně si stáhněte předpřipravený vzor z internetu, ale tento kus papíru je stěžejní jak pro vás (dostanete zaplaceno), tak pro novomanžele, protože mají jistotu, že na svatbu dorazíte (nebo si najdete náhradu), tedy ze smlouvy vyplývají i jisté povinnosti. Obecně smlouva chrání obě smluvní strany a měla by jednoznačně artikulovat požadavky obou stran.
Do smlouvy je možné zanést vše, na čem se domluvíte. Fotograf tam může napsat například požadavky na teplé jídlo, vymezené pauzy a podobně. Představivosti se meze nekladou a klidně se inspirujte na internetu a pište si požadavky, které pro vás budou důležité. Nezapomínejte ale na slušnost a nevpisujte do smluv nadbytečné či přestřelené návrhy, zbytečně tak jen popudíte už tak vystresované zákazníky, takže i zde zachovejte rozumnou míru.
Pokračování 2 / 10
Udělejte si podrobný plán
Ženich s nevěstou vám typicky zašlou více či méně podrobný harmonogram svatebního dne. To je základ. Většinou potřebujete zkontaktovat svědky či svatební koordinátory a agentury, abyste věděli i o událostech, které jsou pro novomanžele pečlivě tajeny, a o to zajímavější bude je nafotit. Nejde jen o to, abyste zrovna byli na místě, ale abyste byli připravení, měli na těle správný objektiv nebo rozmístěné blesky.
Plán je důležitý proto, aby fotograf mohl předvídat, co se bude následně dít. Nachystání fototechniky, ale i nalezení vhodné pozice, odkud fotit, může zabrat dost času a událost mezitím odezní a nestihnete ani jednu slušnou fotku. Plán tomu samozřejmě do jisté míry pomáhá předcházet, i když fotograf musí být vždy pružný a připravený, aby nezmeškal nic zajímavého.
Projděte si s předstihem lokace
Dobrý plán se neobejde bez nastudování míst, kde se svatba bude konat. Ať už jde o přípravu, obřad, převoz, hostinu nebo svatební portréty, na místě většinou není tolik času a prostoru, aby fotograf zjišťoval nejlepší úhly, kompozice a přirozené nasvícení místnosti (natož aby rozmisťoval externí blesky). Tohle je nejlepší si projít v klidu předem.
Ideálně takový průzkum dělejte s foťákem v ruce, nejdříve se zaměřte na možné problémy (více různého osvětlení, nerovnoměrné světlo, mnoho nebílých ploch apod.) a na konec byste měli odcházet s několika zajímavými kompozicemi v hlavě a s představou, jak se budete například během obřadu pohybovat.
Od fotografa se často očekává, že všem hostům řekne, kde se mají postavit a ať se usmívají, někdy to chce i pár vtípků na uvolnění, takže i na to byste měli být připraveni a mít vyhlédnuté lokace na focení hostů i novomanželů. Pokud fotíte někde, kde to neznáte, rovnou si adresy poznamenávejte do mobilu, ať ve dni D následně nesháníte ženicha či nevěstu po telefonu, protože nevíte, kam máte dojet.
Pokračování 3 / 10
Počítejte s tím nejhorším
Pokud člověk plánuje, má tendence si vše idealizovat a často zapomíná na nutné věci jako přejezdy mezi lokalitami a eventuality, o kterých nikdo nechce mluvit, ale mohou nastat. Jak fotit, když bude pršet? Kde parkovat? Jak být všude jako první? Co když něco nebude fungovat? Co když nebudete fungovat vy?
Pokud máte plán, většinou si raději připravte více variant a nezapomínejte ani na krizové řešení. Naštěstí je fotograf natolik důležitý, že se na něj občas počká, když má potíže, ale to neplatí vždy a všude. Zde neexistuje univerzální rada, zkrátka je potřeba přemýšlet a zkoušet promýšlet dopředu.
Před focením důkladně zkontrolujte své vybavení
Pokud by mělo něco nabourat původní plán, neměla by to být fotografická technika. Ideální je, pokud má fotograf ve svou techniku maximální důvěru (která však nevychází z neznalosti – ano, pohybují se mezi námi „fotografové“, kteří fotí na základní zrcadlovku se seťákem a ani neví, že by se mohlo něco pokazit – vždyť mají zrcadlovku!) S důvěrou ve vybavení odpadne fotografovi velká starost jako – co dělat, když mi přestane fungovat foťák, když se zasekne ostření nebo když selže paměťová karta. Potom je možné se lépe soustředit na samotnou práci.
Toto je tak důležité, že to musím zopakovat i já, i když se to jeví jako základ. Před každou zakázkou si pečlivě zkontrolujte své vybavení – nabité baterie (i v blesku), ostření objektivů, volné paměťové karty, stativ, i jestli máte odrazku a není to jen prázdný obal. Klidně si udělejte checklist, protože není nic horšího než fotit s nejistotou, zdali je poslední náhradní baterie skutečně nabitá.
Pokračování 4 / 10
Foťák nastavený na RAW a dvě paměťové karty
Snad každý zkušený svatební fotograf řekne, že mít foťák na dvě paměťové karty je pro profesionála základ a chce to mít ještě aspoň jedno záložní médium. Samozřejmostí jsou velmi kvalitní karty. Důvod je prostý, vy jste placeni za fotografickou činnost, tu také usilovně vykonáváte po dlouhou dobu, nesmí se tedy stát, že technickou chybou nebo nehodou přijdete o všechna data. Tečka. Samozřejmě pokud naopak fotíte pro kamaráda, potom se taková nehoda může stát a podobná nehoda vám nezničí reputaci, ale rozhodně by to nebyla příjemná situace.
Zatímco technika by měla být bezchybná, svatební fotografové typicky nějaké chyby dělají, prostředí není vždy dokonalé, naštěstí RAW je hodný formát a odpouští. Promine vám totiž spoustu nedokonalostí a umožní vám je doladit, když je na to čas a prostor – tedy pár dní po svatbě u počítače. Zcela ideální je tedy mít foťák na dvě paměťové karty a na obě ukládat data v RAWu, tyto dvě karty jsou ideálně stejně velké a třetí záložní může být menší kapacity pro případ selhání jedné z těch hlavních.
Druhý záložní foťák je základ
Jak je patrné z řádků výše, další neoddiskutovatelnou záležitostí pro profesionální fotografy jsou dva fotoaparáty pro případ, kdy jeden selže (což se děje překvapivě častěji, než se může zdát). Ideálně by se mělo jednat o dvě (bez)zrcadlovky ze stejného systému, ať je možné mezi nimi různě měnit objektivy, baterie, ale i nasazovat blesky či dálkově odpalovat. Tedy základem jsou dva fotoaparáty, 5-6 paměťových karet, ale co objektivy?
Všeobecně známé pravidlo říká, že by fotograf měl mít všechny objektivy dvakrát. To je ideální situace, protože když něco nefunguje, můžete vzít do ruky úplně ekvivalentní kus a nemusíte se nic přeučovat nebo měnit svůj styl. Jenže svět není ideální a kdo si koupí jeden objektiv dvakrát, ještě když jeden stojí desetitisíce? Zdravý rozum říká, že je optimální mít klíčová ohniska pokrytá dvakrát a potom mít třeba dva portrétní objektivy, přičemž „záložní kousky“ jsou například starší objektivy, které sice poslouží, ale svou kvalitou díru do světa neudělají.
Také záleží na fotografickém stylu, například pokud máte rádi širokáče, můžete mít jeden zoom a jedno pevné sklo. Já zase vůbec nepoužívám svůj univerzální zoom 24-85 mm, ale fotím na kombinaci 17-35 mm, 50 mm a 70-300 mm, tedy takový univerzální zoom je pro mě spíše zálohou těchto používaných objektivů, samozřejmě v kombinaci s dalšími skly. Důležité je, že si v hlavě dokážete představit, jak budete fotit, když selže libovolný z objektivů.
Pokračování 5 / 10
Proč by objektiv s vysokou světelností neměl chybět
Objektivy s vysokou světelností jsou v podstatě vyžadovány pro focení portrétů, takže už jen když děláte i svatební portréty mimo profesionální studio, minimálně dva portrétní objektivy jsou základ – jeden hlavní a jeden do zálohy, třeba s jiným ohniskem.
Nicméně doporučil bych se zamyslet i nad světelným neportrétním objektivem, může jít o širokáč nebo třeba reportážní pětatřicítku, každému vyhovuje něco jiného. Světelné objektivy mají několik výhod, pochopitelně umožňují více rozostřené pozadí či popředí, tedy pomohou s vyniknutím hlavního motivu fotografie, ale těžiště často leží ve focení ve špatných světelných podmínkách.
Naleznete velmi jednoduchou úměru mezi lepší světelností a nižší hodnotu ISO, takže fotky nebudou tolik zašuměné – ne vždy je možné použít blesk a třeba pro velmi širokoúhlé záběry může být jeho použití složité. Světelnost je ale obří výhodou při ostření, objektiv propouští více světla do foťáku, který má více dat ke správnému a rychlému zaostření. Tato výhoda zůstává, i když více cloníte nebo používáte blesk.
Sluneční clona je vhodná i do interiérů
Je to velmi paradoxní, ale svatební fotograf by měl mít celou dobu nasazenou sluneční clonu na všech objektivech téměř bez ohledu na okolnostech. Ano, i vevnitř. První důvod je zřejmý – clona brání bočním světelným paprskům, aby vnikly do objektivu, což může udělat na fotce nepěkné odlesky. Fotograf si potom nemusí tolik hlídat boční světlo ani si nemusí dávat pozor, aby při focení venku měl sluneční clonu po ruce.
Druhý důvod je mnohem banálnější – kvůli bezpečnosti fototechniky. Samozřejmě je na každém, zdali raději nepoužije UV filtr (já je nepoužívám, protože u levných objektivů není tolik důvodů pro ochranu a u drahých objektivů zase kazí kvalitu), aby ochránil přední čočku. Nicméně clona má ještě další bezpečnostní opatření, a to že slouží jako pomyslný airbag, pokud objektiv do něčeho narazí.
Sluneční clona má tedy většinou jen výhody, až na jednu situaci. Tou je fotografování s nasazeným externím bleskem, kdy může clona vytvořit na snímku stín, protože „zaclání“ světlu z blesku.
Pokračování 6 / 10
Blesk je nejlepší kamarád
Aspoň jeden blesk a náhradní baterie by měly být v batohu každého svatebního fotografa. Je potřeba si ohlídat, zdali jsou okolní stěny blízké a bílé, pokud o ně chcete odrážet záblesky. A potom si jen hlídejte, aby blesk stále směřovat v požadovaném úhlu třeba ke stropu. Možnost je i použít různé nástavce nebo difuzéry a fotit bez náročnějších odrazů.
Rozhodně ale bezdůvodně nefoťte s výkonným bleskem napřímo, kromě toho, že to je nepříjemné, tak výsledné fotky nebudou stát za moc. Z tohoto důvodů je zabudovaný blesk ideální raději nepoužívat, pokud na něj tedy nemáte difuzér nebo s ním neodpalujete externí blesk (pro úplnou přesnost: ano, paradoxně jediné použití pro interní blesk je za dne a přímého slunečního svitu, kdy například potřebujete prosvětlit obličej pod kloboukem).
Pokud na blesky nedáte dopustit a nejraději byste je používali pořád, mám i velmi pokročilý tip. Je k tomu potřeba několik blesků, stativy na blesky, difuzéry (např. voštiny) a odpalovač blesků. Fotograf si klíčová místa nastuduje předem, promyslí rozmístění blesků a nastaví je do skupin. Je k tomu potřeba dost zkušeností nebo možnost si to odzkoušet předem, ale ušetří to opravdu hodně práce. Při samotném focení totiž stačí jen přepínat skupiny blesků podle toho, kde se zrovna odehrává akce.
Manuální expoziční režim i ostření má smysl
Pokud fotíte s širokáčem a s blesky či v konstantních světelných podmínkách, zvažte přepnutí do manuálního ostřícího a expozičního režimu. Expoziční režim nastavíte snadno, podívejte se na několik předchozích fotek, nastavte udržitelný čas, vyhovující clonu a dopočítejte ISO. Zkuste pár zkušebních snímků a případně dolaďte.
Když někdo řekne manuální ostření, fotograf většinou řekne ne a nevěnuje tomu pozornost, zde prosím udělejte drobnou výjimku a zkuste se zamyslet. Každé ohnisko má tzv. hyperfokální vzdálenost, kdy je obraz při dané cloně ostrý například od metru do nekonečna u trošku zacloněného širokáče; delší ohniska s vyšší světelností mají proostřenou hyperfokální vzdálenost mnohem kratší.
Pokud máte velmi širokoúhlý objektiv, například 14 mm s F2,8, potom zaostříte na 1,33 metru a ostré bude vše od 1,2 metru do nekonečna. To už je dost slušné na to, abyste takovou vzdálenost nastavili jednou a už ji neměnili, případně přicloňte a přesnou hodnotu pro vás si najděte v DOF kalkulátoru. Najednou vám totiž odpadne ostření a můžete se soustředit pouze na kompozici.
Pokračování 7 / 10
Nevyčnívejte, ale nebraňte se konverzaci
Fotograf má těžký úděl, protože musí najít správné úhly, aniž by v nich překáželi hosté, ale zároveň by neměl být zcela okatý, aby o něj ženich s nevěstou zakopávali. Jistě, chce to mít jistou fotografickou drzost a jít na odvážná místa, ale taky to chce mít zdravý rozum, protože jinak dopadnete jako několik neslavných fotografů, kteří se o místo prali s fotografujícími hosty. To lze vyřešit buď slušností nebo ujasněním, že svatbu fotíte vy a všechny fotky dáte k dispozici, takže oni fotit nemusí a mohou si naopak celou svatbu užít bez mobilu v ruce (což zní fajn, ne?).
Že se s hosty nemáte prát o jeden kus prostoru ale neznamená ani druhý extrém, tedy že s nimi vůbec nebudete komunikovat. Jednak je komunikace nutná pro určité situace a jednak to někdy vede k hezkým momentkám. Rozhodně se nestavte do role někoho, kdo na svatbu vlastně ani nepatří a s nikým nemluví. Krátké konverzace s hosty nejsou nikdy na škodu a navíc jim to dodá důvěru a nebudou se vám vyhýbat, pokud se třeba neradi fotí.
Zaměřte se na emoce
Drobné konverzace pomohou odhalit, kdo bude například v průběhu obřadu hýřit emocemi a kdo bude jen přihlížet. Také můžete jako fotograf určité situace vyvolávat nebo pozměnit (samozřejmě nic zákeřného!). Například děti (hlavně ty nejmenší) bývají fotogenické, takže je možné toho využít a nechat hosty, aby si s nimi hráli.
Nebojte se emoce zachycovat, a to včetně těch negativních. Vhodná jsou spíše delší ohniska, aby dotyčný či dotyčná nevěděli, že jsou foceni, a nechovali se podle toho. Jak je napsané výše, pokud dobře zapadnete, hosté se budou chovat přirozeněji a emoce budou autentičtější, nenechávejte hosty, aby se do emotivních situací sami vědomě stavěli pro dobrou fotku, často to nepůsobí dobře. U emocí ideálně sázejte na zmíněnou autenticitu.
Pokračování 8 / 10
Zvažte druhého fotografa
Často slýchávám, že když jednou fotograf vyzkouší fotit ve dvou, těžko se mu to následně dělá samotnému. Já vždy fotím ve dvou, protože to sejme tíhu z ramen, že když se nějaký důležitý snímek nepovede, vždy je záloha. Samozřejmě to chce druhého fotografa, na kterého se můžete spolehnout (a on by se měl spolehnout na vás).
V praxi to vypadá tak, že se domluvíte a rozvrhnete si, kdo bude fotit jaká ohniska a jaké úhly (nedává smysl, aby oba stáli vedle sebe a fotili se stejným objektivem). Existuje zde zlaté pravidlo, a to aby si oba fotografové nevcházeli do záběru, protože z toho vznikne buďto vtipná, nebo nepovedená fotka.
Obecně je ale druhý fotograf velká úleva a i nějaký prostor na odpočinek, důležitá je však koordinace a domluva. Nemluvě o tom, že druhý fotograf nemusí jen fotit, ale i pomáhat prvnímu fotografovi, například s odrazkou či aranžováním scény.
Foťte celky, polocelky i detaily (a hlavně prstýnky)
Pokud máte druhého fotografa, můžete si se záběry více vyhrát, protože jeden fotí detaily, zatímco druhý širokáčem celky. Pokud fotíte sám/sama, potom se vyplatí mít na důležité okamžiky na krku dva foťáky a na každém jiný objektiv. Je to velmi náročné a často je nebudete stíhat měnit podle představ, ale například při změně situace budete připraveni změnit i ohnisko.
Při focení myslete na to, že budete odevzdávat soubor fotek, kde by mělo být od všeho něco – celky, polocelky i detaily; různá ohniska, různé perspektivy a podobně. Je fajn, když máte nějaký zaběhnutý styl, který funguje, ale pokud to znamená například fotit vše na širokáč s vysokou hloubkou ostrosti, novomanželé nebudou spokojení, protože budou mít pořád ty samé fotky.
Je třeba to prostřídat, aby mezi fotkami byly i detaily a nějaké to makro – například prstýnků či jídla. Obecná poučka říká, že kromě obligátních prstýnků byste měli zaznamenat i vše, co stálo hodně peněz. Na první pohled to zní děsivě, ale něco na této poučce je.
Pokračování 9 / 10
Foťte s ohledem na úpravu fotek
Svatební fotograf by měl mít spoustu zkušeností nejen se samotným focením, ale i s úpravou fotek. Důvod je prostý, potom víte, kde můžete udělat „chyby“ či kde si můžete dovolit nedokonalosti, protože je následně snadno napravíte. Například se nemusíte zaobírat vyvážením bílé a pečlivě ho nastavovat při každé změně prostředí, ale stačí ho mít na automat a doladit ho na grafickém monitoru.
Nebo pokud fotíte s pevným sklem, potom si můžete dovolit ořezy a podobně. Typické je, že fotky máte spíše podexponované, protože v postprocesu je můžete mírně zesvětlit bez výrazné ztráty kvality, zatímco přepaly jdou eliminovat těžko.
Retušujte při komponování, ne až v počítači
I když víte, co všechno lze upravit v počítači, nikdy není vhodné dělat chyby záměrně. Retušování bývá zdlouhavé, zatímco opravit nějakou drobnost přímo při focení může být otázka páru vteřin, například změnou kompozice, přesunem kusu nábytku nebo požádáte fotografované, aby udělali krok bokem.
Tato rada je zobecnitelná na jakoukoliv situaci, například na focení interiérů, kde lze snadno zastínit například nežádoucí odlesky odrazkou a podobně.
Pokračování 10 / 10
Odpočiňte si a najezte se
Focení svatby je často celodenní zápřah, takže fotograf může být na konci dne úplně vyčerpaný. Z toho důvodů fotky z konce dne bývají horší než ze začátku. Ideální je tomu předcházet a vytvořit si plán tak, aby v něm byly přestávky včetně té obědové a páru svačinových. O vlastní jídlo se starat nemusíte, využijte rautů a najděte si například chvíli, když jedí všichni ostatní.
Pokud máte druhého fotografa, potom si rozvrhněte plán tak, že důležité momenty fotíte oba a méně důležité chvíle může jeden využít k přestávce, zatímco druhý je v pohotovosti. Když už je hostina v plném proudu a hosté jsou připití, stačí, když je v permanenci pouze jeden fotograf a druhý si může oddechnout s tím, že se po nějaké době prostřídají. A nikdy není od věci si domluvit, kdy přesně můžete z hostiny odejít, protože neodvratně přijde hodina, kdy se neděje nic hodného zachycení.
Užijte si to!
Během celého dne nezapomínejte, že svatba je krásný den, probíhá v dobré atmosféře a vy jako fotograf si to můžete užít nejen z tohoto pohledu, ale zkrátka si dobře zafotíte, uděláte nějaké hezké snímky, ze kterých budete mít radost vy i novomanželé. A i když se jedná o profesionálně odváděnou práci, neznamená to, že se celý den budete stresovat, jak to nakonec dopadne. Zkuste si to prostě užít a zároveň udělat dobré fotky.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně