Téměř každý moderní fotoaparát je vybaven režimem časosběrného snímání. Tato funkce však mnohdy zůstává nevyužita, přestože tvorba tzv. timelapse není nic složitého. Stačí pár základních znalostí a troška trpělivosti...
Chtěli byste si vyzkoušet tvorbu časosběru, a nevíte, jak na to? Se základními nastaveními vám pomůže krátký videoklip fotografa Jay P. Morgana z webu Slanted Lens. Video se věnuje jak samotnému procesu pořízení zdrojových fotografií k vytvoření časosběru, tak jejich úpravě v počítači.
Desatero kvalitního časosběru:
1. Intervalometr – pokud fotoaparát nemá režim časosběrného snímání, je možné využít mobilní aplikaci, autor videa používá program MIOPS Mobile.
2. Nastavení formátu, ve kterém budete snímky ukládat. Nejvýhodnější je současné snímání do JPEGu, který slouží jako rychlá kontrola, a RAWu, který poskytne více možností při následné editaci v počítači.
3. Ruční nastavení expozičního trojúhelníku (clona-čas-ISO) podle světelných podmínek.
4. Vyvážení bílé – v proměnlivých světelných podmínkách (přechod dne do noci) se vyplatí automatické vyvážení, v neměnných podmínkách pak podle aktuální situace jedno z přednastavení (slunečno, zataženo atd.).
5. Nastavení intervalu – pokud požadujete hodně informací pro plynulejší přechody mezi snímky, je vhodný kratší interval – autor obvykle používá 2s, možný je samozřejmě i delší. Vždy je však nezbytné, aby interval nebyl kratší než expoziční čas – např. při noční expozici, kdy se nastavují časy kolem 10 sekund a delší, je minimem 11 s (a více).
6. Ostření – k zaostření na první snímek je možné využít automatického zaostření nebo manuálního.
7. Vypnout autofokus – aby nedocházelo k přeostřování mezi jednotlivými záběry.
8. Vypnout stabilizaci – objektivu, těla fotoaparátu, aby nedocházelo k tzv. dýchání.
9. Nastavení délky snímání – vždy je třeba vzít v úvahu výslednou délku videa a jeho snímkovou frekvenci. Požadovanou délku výsledného videa, např. 30 sekund, jednoduše vynásobíte snímkovou frekvencí, minimálně 24 sn./s. Na jeho vytvoření tedy potřebujete 720 snímků.
10. Vypnout živý náhled pro úsporu baterie (volitelně)
Dalším nezbytným krokem je tvorba videa v počítači. Nejprve je nutné zkontrolovat a doladit expozici jednotlivých snímků ve fotoeditačním programu a následně je spojit do videosekvence. Jay P. Morgan za tímto účelem používá Adobe Photoshop a Adobe Premier a pracuje výhradně s formátem RAW v modulu Camera RAW. Snímky samozřejmě můžete upravit a následně spojit ve video i v jiných, cenově dostupnějších programech, např. v Lightroomu, ZPS aj.
Postup Jay P. Morgana spočívá ve výběru snímku s nejkomplikovanější jasovou strukturou (výrazné stíny a jasy), který následně edituje pomocí několika nástrojů: Prostřednictvím funkce Dehaze (Odstranění oparu) zvýší sytost barev a kontrast, poté jemně doladí expozici a s pomocí přechodového filtru zvýrazní modrou oblohu a projasní popředí.
Je to samozřejmě pouze jedna z tisíce variant, podstatný je pouze fakt, že nastavení provedená na jednom snímku následně dávkově aplikuje na všechny fotografie a posléze je „vyvolá“ do formátu JPEG. V Adobe Premiere už jen nastaví snímkovou frekvenci časosběrného videa a exportuje jej v požadovaném videoformátu.
