Proměny krajiny nejen v okolí Brna zachycoval od 40. let fotograf a ekolog Miloš Spurný. Jeho dílo je k vidění v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Brně.
První výstavu brněnského krajináře a přírodovědce Miloše Spurného pořádala Moravská galerie v Brně již v roce 1964. Expozice s názvem Vysočina ve fotografii M. Spurného se dočkala značného úspěchu a mnoha opakování. Nyní se MG k tomuto autorovi vrací znovu a je až překvapivé, nakolik aktuální jsou jeho fotografie i dnes.
RNDr. Miloš Spurný, CSc., žil v letech 1922–1979. Byl rostlinným fyziologem, botanikem a krajinným ekologem. V letech 1945–1949 studoval fyziologii rostlin a filozofii na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde poté pracoval jako asistent. Po nuceném odchodu z fakulty roku 1955 pracoval ve Výzkumném ústavu naftovém, od roku 1962 v Laboratoři pro výzkum životních dějů filmem, kterou později převzal Botanický ústav Československé akademie věd v Brně.
Spurný pokračoval v průkopnickém díle svého učitele Prof. Vladimíra Úlehly, zejména ve studiu klíčících rostlin pomocí kinematografie, ale také v ekologickém pojetí ochrany a tvorby životního prostředí. Publikoval řadu odborných prací, jeho vědecké filmy byly oceňovány i v zahraničí. Kromě vědeckých filmů točil i dokumenty o Českomoravské vrchovině a o jižní Moravě. Fotografické tvorbě se věnoval od roku 1945, od roku 1950 dokumentoval zejména moravskou krajinu. V letech 1950–1979 se zúčastnil asi 150 domácích a zahraničních výstav, na nichž získal četná ocenění. Roku 1965 založil s Pavlem Mazalem, Milo Černouškem, Janem Baltusem a Pavlem Spurným skupinu REKRAFO (Regionálních krajinářských fotografů).
Čtyřicet devět vystavených fotografií zobrazuje jak krajinu v blízkém okolí Brna, tak také na Vysočině, v údolí říčky Rokytné a v okolí Pálavy. Unikátní jsou snímky krajiny, která dnes tvoří dno Novomlýnských nádrží. Tomuto fenoménu je věnována kniha Sbohem, staré řeky, která dokumentuje zmizelou oblast soutoku Dyje a Svratky.
Ale není to jen ekologické a dokumentární hledisko, co dělá tuto expozici zajímavou. Vysoké úrovně dosahuje také umělecké provedení snímků. Dynamické linie, abstraktní geometrické vzorce i jednoduché motivy tvoří působivé kompozice zcela podle rčení „v jednoduchosti je krása“. Výsledný dojem dotváří dobrá ostrost a kontrast fotografií.
Nanejvýš zajímavé jsou Spurného panoramatické fotografie. To, co za nás dnes rychle a jednoduše provedou grafické editory, tvořil Miloš Spurný takřka na koleni pomocí přístroje ruční výroby pojmenovaném Bednaflex už v 50.letech. S překližkovým výrobkem, na kole, motocyklu a později v automobilu projížděl Spurný Moravu a fotografoval na negativy neobvyklého formátu 6,5 x 11 cm. Jeho panoramatické snímky jsou tvořeny ze dvou, ale také ze čtyř částí.
K výstavě Mezi fotografií a ekologií je připraven doprovodný program v podobě přednášek a promítání filmů. Více informací o výstavě a doprovodném programu naleznete na webu Moravské galerie.