Za vítěznou Fotografií týdne se tentokrát vydáme do reportážní kategorie, kde se urodilo... Usmívejte se!
Pod hradem Žampach se pravidelně koná hudební festival Ústavu sociální péče. Pro sugestivní dokument je to tedy to pravé, ale zároveň není lehké do takové situace proniknout a snímky si „najít“. Je zvláštní pozorovat staré, opuštěné a postižené lidi – ovšem ještě zvláštnější může být je pozorovat, jak se radují, osvobozeni na okamžik od každodenních těžkostí, nezabývající se malichernostmi, v nichž se zrovna teď utápíme my „na druhé straně barikády“.
Jaké to je, ocitnout se v situaci na snímku, se můžeme my, kdo jsme se tam dosud nedostali, jen domnívat. Všechny ty věci, kterými se od nás takoví lidé liší, nás mohou uvádět do rozpaků, protože nemáme zkušenost, jak na ně reagovat. Samozřejmě, že si zasluhují naše pochopení a potřebují naši pomocnou ruku, ale zároveň nejsou nijak závratně „odlišní“ – i když nemáte třeba nohu, stále pociťujete emoce a i když nemáte zuby, můžete se zplna hrdla zasmát. A na druhou stranu i přes viditelnou fyzickou indispozici můžete mít třeba výtvarný talent nebo vysokou sociální empatii. Každý z nás je jiný.
Letní hudební festival Žampach; foto: chloor
Aktuální Fotografie týdne od autora s přezdívkou chloor v nás může a nemusí vyvolat takovouto směsici protichůdných pocitů, které nám připomínají, že i životem mnohdy těžce zkoušení lidé se smějí a pláčí stejně jako my ostatní, zuby sem, zuby tam. Úsměv je, stejně jako oči, určitou bránou do duše. Chloorova dokumentární kompozice nás právě díky lidským obličejům zasáhne možná ještě o něco více, nežli nedávný počin Zdeňka Dvořáka „Chuť sportovat“, kterýžto rozvířil vody emocí pod hlavičkou Fotografie týdne před pěti týdny.
Jak již bylo řečeno, získat snímek tohoto druhu znamená jít mu hodně naproti – potvrzují to i komentáře čtenářů a návštěvníků Galerie pod fotografií. Berme si však příklad z pána na snímku, ať nás nerozházejí banality – ať už v zmiňovaných reakcích čtenářské obce, nebo i v tom nevirtuálním světě. Ušetřený čas raději investujme do důkladné prohlídky galerie tvorby tohoto zajímavého autora, protože není vše jen Fotka týdne, co se v tomto uhlí třpytí. Najdeme i pár dalších neméně vybroušených diamantů. Chloor se specializuje na zprostředkovávání lidských prožitků a portrétní, přírodní i architektonické experimenty v jeho podání získávají vždy zajímavou dokumentární příchuť. Fotografie s jeho podpisem většinou znamenají určitou úroveň a titul Foto týdne mu tedy po zásluze patří. Gratulujeme!