Panasonic přichází s dalším stylovým kompaktním automatem. Do vínku dostal stabilizovaný objektiv s širokým ohniskem 28 mm a třípalcový displej.
Fotoaparát s kovovým opláštěním nepřekvapí žádnou konstrukční či designérskou lahůdkou, stejně tak nevybočuje způsobem ovládání – vše se nese v konzervativním duchu. To však nemění nic na praktickém a naprosto účelném rozmístění všech ovládacích prvků.
Při testování jsme měli k dispozici stříbrnou variantu. Vlevo si můžete všimnout decentního výstupu pro lepší držení fotoaparátu
Zadní straně přístroje dominuje velký 3" displej s rozlišením 230 000 obrazových bodů. Při snímání je možné na displeji zobrazit reálný histogram nebo pomocnou kompoziční mřížku – obojí obojí je možné zobrazit po aktivaci v menu. Na zadní straně najdeme také hlavní ovládací prvek – „joystick“, pomocí něhož můžete naprosto pohodlně a rychle volit režim samospouště, blesku, náhled posledního snímku a korekci expozice.
K dispozici jsou rovněž tlačítka přímé volby pro nastavení zobrazovaných informací na displeji a pro vymazání snímku – stejné tlačítko pak po dlouhém stisku slouží k přepínání mezi módy sekvenčního snímání. V pravém horním rohu je umístěn otočný volič pro změnu režimů snímání.
Rozmístění ovládacích prvků na zadní straně přístroje
Pro všechna ostatní nastavení je nutné vstoupit do Menu (jako operační jazyk si samozřejmě můžete vybrat i češtinu), hlavní nabídka je však přehledně uspořádána, podstatné funkce jako vyvážení bílé a citlivost snímací soustavy jsou na předních pozicích.
Slot na paměťovou kartu je umístěn společně s baterií ve spodní části fotoaparátu
Objektiv se po zapnutí přístroje klasicky vysouvá z těla fotoaparátu, při zoomování však takřka nemění svou délku. Krokování zoomu je plynulé, ovládací prvek pro změnu ohniska je umístěn na horní straně přístroje v podobě okruží kolem spouště – ovládá se tedy ukazováčkem. Posledním ovládacím prvkem, který najdeme rovněž na horní straně, je tlačítko pro aktivaci stabilizace obrazu.
Pohled na fotoaparát z boku – vlevo ve vypnutém stavu, vpravo po aktivaci s vysunutým tubusem objektivu
Pokračování 2 / 5
Funkce a vybavení
Panasonic Lumix DMC-FX50 je expozičním automatem, který však nabízí sedmnáct kreativních programů. Je vybaven snímačem s rozlišením 7,2 Mpx se standardní (pro danou kategorii) velikostí úhlopříčky 1/2,5". Při fotografování můžete využít téměř čtyřnásobného optického přiblížení v rozsahu ohnisek 28–102 mm. Objektiv značky Leica však nenabízí nikterak skvělou světelnost: hodnota F2,8 na širokém konci je dobrá, ale patří spíše ke standardním parametrům, F5,6 na dlouhém ohnisku je však hodnota spíše podprůměrná.
Menu nastavení fotoaparátu
Základní technické parametry fotoaparátu:
- snímací prvek: CCD 1/2,5", 7,1 Mpx (efektivně)
- max. výst. rozlišení: 3 072 × 2 304 bodů
- paměťové médium: SD/SDHC/MMC
- objektiv: 28–102 mm, F2,8–5,6
- LCD displej: úhlopříčka 3" (75 mm), 230 000 obrazových bodů
- video: 640 × 480 px při frekvenci 30 sn./s (poměr stran 4:3), 848 × 480 při frekvenci 30 sn./s (poměr stran 16:9)
- možnosti napájení: Li-Ion akumulátor, síťový zdroj
- rozměry a hmotnost 106 × 56 × 26 mm, 179 gramů
Podrobnou technickou specifikaci najdete zde a také v našem katalogu digitálů.
Ukázka menu, které je k dispozici v režimu prohlížení fotografií
Programovou automatiku můžete nahradit módem s logem srdíčka, který pracuje jako absolutní automatika, nemusíte se tedy starat o žádná nastavení. Tento režim je určen úplným začátečníkům. Samostatnou ikonkou na kruhovém ovladači je režim Makro, nabídka scénických režimů má na kruhovém voliči také svoje místo. Samozřejmostí je možnost natáčení videosekvencí při třiceti snímcích za vteřinu – v režimu 16:9 při rozlišení 848 × 480 obrazových bodů, v poměru stran 4:3 je k dispozici rozlišení 640 × 480 nebo 320 × 240.
max. velikost | max. velikost
max. velikost
Ukázka snímku vyfotografovaného v poměru stran 4:3 (vlevo nahoře), 3:2 (vpravo nahoře) a 16:9 (dole)
Za nadstandardní funkci lze považovat možnost přepínání výstupních formátů 4:3, 3:2 a 16:9, stejně tak autofokus nabízí možnost přepínání – můžete zvolit režim jednobodového, tříbodového nebo devítibodového měření, při ostření ve zhoršených světelných podmínkách využívá autofokus i přisvětlovací diodu. Vedle šesti přednastavených režimů vyvážení bílé je k dispozici i vlastní nastavení včetně možnosti posunu vyvážení bílé.
Pokračování 3 / 5
Obrazová kvalita, testy
Na snímcích pořízených v nepříznivých světelných podmínkách – v tomto případě v protisvětle, si můžete prohlédnout na kontrastních hranách míru chromatické aberace – v dané kategorii se s tímto problémem přístroj vyrovnal vcelku dobře.
Z fotografií testovacího obrazce je patrné, jak se s přibývající citlivostí mění i rozlišovací schopnost objektivu. Zatímco na ISO 100 dokáže objektiv při širokém ohnisku vykreslit zhruba 1 850 linek, s nastavením citlivosti na ISO 800 klesá počet rozpoznatelných linek na 1 450. Na dlouhém ohnisku je pak schopnost objektivu vykreslit detail o něco nižší – při použití citlivosti ISO 100 začíná zhruba na hodnotě 1 600 linek.
Poduškovité zkreslení na dlouhém ohnisku je takřka neznatelné, podobně je tomu i na širokém konci, který vykazuje mírné soudkovité zkreslení obrazu. Objektiv se však na širokém ohnisku potýká s poměrně velkou mírou ubývání ostrosti směrem k pravému okraji. To je více než patrné z našich testovacích obrazců, příčinou bude pravděpodobně nedokonale vycentrovaná optická soustava u testovaného kusu.
Citlivost snímače lze nastavit v hodnotách ISO 100, ISO 200, ISO 400, ISO 800, ISO 1 250 a v režimu Vysoká citlivost přístroj automaticky nastaví hodnotu ISO 3 200. Za bezproblémovou lze ve většině případů považovat hladinu šumu při hodnotě ISO 400.
Vyšší hodnoty citlivosti jsou již z hlediska barevného podání poznamenány vysokou hladinou barevného digitálního šumu. Fotografie pořízené při citlivosti ISO 3 200 slouží spíše jako dokumentační materiál.
Naměřili jsme
Panasonic Lumix DMC-FX50 patří k fotoaparátům, které se mohou pochlubit všestrannou rychlostí. Především pak tou startovní – po zapnutí je přístroj schopen pořídit snímek bezpečně do dvou vteřin, počet zaznamenaných snímků v sérii se dá taktéž charakterizovat jako nadprůměrný. Připravenost digitálu ke zhotovení dalšího snímku je v rámci kategorie expozičních automatů taktéž dobrá.
|
Panasonic Lumix DMC-FX50
|
| první snímek |
1,95 s |
| snímek bez namáčknutí |
0,69 s |
| snímek s namáčknutím |
neměřitelné |
| ukládání-připravenost k dalšímu snímku |
1,25 s |
| rychlost série |
2,8 sn./s |
| max. počet snímků v sérii |
6 |
| měřeno s paměťovou kartou |
Panasonic SDHC 4 GB |
Pokračování 4 / 5
Demosnímky
max. velikost | max. velikost
Pleťové odstíny v interiéru – vlevo v režimu standardního blesku, vpravo při použití pomalé synchronizace
max. velikost
Blesk při snímání v exteriéru
max. velikost | max. velikost
Makro s aktivovaným stabilizátorem ve špatných světelných podmínkách
max. velikost | max. velikost
Vlevo standardní režim, vpravo použití kreativního programu noční krajina
max. velikost | max. velikost
Snímky pořízené na nejkratší ohnisko – praktických 28 mm
Pokračování 5 / 5
Celkové hodnocení
Panasonic Lumix DMC-FX50 je dalším z řady amatérských fotoaparátů, jehož výbava bohatě vystačí pro účely rodinné fotografie. Sedmimegový snímací prvek ve fotoaparátu nabídne dostatek detailů i na výstupech formátu A4, při snímání v horších světelných podmínkách a na delší ohnisko pak oceníte funkci optického stabilizátoru obrazu. Automatické měření expozice funguje spolehlivě, k dispozici je rovněž korekce expozice, jejíž samostatný ovládací prvek je prakticky umístěn přímo na těle fotoaparátu.
Nejcennější vlastnost fotoaparátu však spatřuji v použití objektivu s širokoúhlým ohniskem – 28 mm se vám bude v praxi jistě hodit. Široký úhel záběru oceníte především při fotografování krajiny nebo architektury, zajímavých výsledků dosáhnete ale například i při reportážním snímání. Toto specifikum fotoaparátu asi nejvíc odlišuje produkci Panasoniku od konkurence – široká ohniska nabízí ve svých stylových kompaktech už jen Ricoh.
Pokud bych měl postihnout slabinu přístroje, opět se nabízí porovnání míry zašumění při vyšších citlivostech. Jako použitelnou hodnotu pro další zpracování bych u testovaného přístroje označil nastavení na ISO 400, hodnota ISO 800 a vyšší je z mého pohledu nepoužitelná. Sami však můžete posoudit míru šumu na snímcích a najít si svou „únosnou“ míru. Někteří šum při vyšších citlivostech vnímají obdobně jako zrno na fotografiích pořízených analogovým fotoaparátem – tedy pozitivně. Úměrně tomu pak volí i nastavení hodnost ISO. Pravdou je, že při tisku fotografií pohlednicového formátu již barevný šum tolik neruší.
Cena přístroje se na internetových obchodech pohybuje kolem desíti tisíc korun, což odpovídá schopnostem fotoaparátu, především pak jeho obrazové kvalitě. Pokud by vám však chyběl manuální režim, nastavení clony a času, nebo byste ocenili přítomnost bezztrátového formátu RAW, alternativou by při vašem rozhodování mohl být i vyšší model – Panasonic Lumix DMC-LX2. Ten se dá pořídit za cenu zhruba o patnáct set korun vyšší.
Plusy:
- širokoúhlý objektiv
- stabilizátor obrazu
- dílenské zpracování
- dlouhá výdrž baterie
Mínusy:
- úbytek ostrosti objektivu směrem ke krajům (nepřesně vycentrovaníá optika)
- cena ve srovnání s Panasonikem Lumix DMC-LX2
Cena:
- 12 495 Kč vč. DPH (doporučená cena výrobce)
Zdroj:
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně