Fotoškola: Jak kouzlit se světelnými efekty

Fotoškola: Jak kouzlit se světelnými efekty

Nevíte, co fotit, když chladné počasí vymazalo z krajiny všechny barvy? Nezoufejte a vyčarujte si vlastní. Nebudete potřebovat temnou komoru ani počítač. Nezbytné rekvizity nechybějí v žádné běžné domácnosti. Při hledání se nezapomeňte poohlédnout i po ztracených dětských snech, hravosti a špetce fantazie.

Snímky pořízené dlouhým expozičním časem jsou už samy o sobě velmi efektní. Jitří lidskou obrazotvornost, protože jsou na nich zachyceny jevy, které člověk normálně vnímá zcela odlišně. Lidé se navíc rádi nechávají fascinovat světlem. Jestliže světlo působí magicky, co terpve světlo zamrzlé v čase? Jak člověk vnímá fotografie pohybujícího se světelného bodu, který vytváří bizarní obrazce jakoby se vznášející ve vzduchu? Právě pro vzrušující výsledky a jednoduchost realizace se podobné experimenty staly velice populární. Vžil se pro ně název light painting – malování světlem.


In Medias 3es
  • Fotoaparát Olympus C-4000Zoom
  • Clona F11
  • Čas 4 s
  • Ohnisko 73 mm 35EQ
  • ISO 100
  • Stativ Velbon CX 300

Velké efekty za málo peněz

Nejlepší na celém experimentu je fakt, že nepotřebujete speciální nástroj, dobře poslouží i obyčejná hračka. Čím obyčejnější a kýčovitější bude, tím lépe. Úplně postačí třeba běžný přívěsek s kapesní svítilnou, který seženete za pár korun. My jsme zvolili maličké kapesní rádio s vestavěnou svítivou diodou, zapouzdřené do modrého průsvitného plexiskla. Při pomalém pohybu vytvářejí nasvětlené elektronické součástky na fotografiích zajímavé, až abstraktní vzory. A v různých úhlech vrhá dioda rozdílné odstíny světla, právě díky průhlednému plastikovému obalu. Více k oživení scény potřeba není.

Než začnete kouzlit

Před samotným fotografováním si nejprve důkladně připravte scénu. Začněte s jednoduchou kombinací objektu a pozadí. To volte takové, aby neodvádělo pozornost, ale aby nebylo ani zcela ploché. Dobře fungují materiály s jednotnou tlumenou barvou a vzorem. Pokud nevlastníte průmyslově vyráběné tapety pro ateliér, plně dostačující budou například dýhované dveře od skříně, koberec či přehoz přes pohovku.
Upevněte fotoaparát na stativ nebo jej položte na místo, odkud budete moci dobře kontrolovat kompozici v hledáčku, aniž byste dále museli fotoaparátem pohybovat. Tím předejdete nutnosti opětovně ladit záběr po každém neopatrném pohybu. Nezapomeňte, že než kompozičně doladíte scénu, budete nuceni několikrát přejít k fotoaparátu a zpět.

Pozor na šum

Nastavte co nejnižší možnou citlivost snímače. U většiny fotoaparátů je to ISO 100, některé modely nabízejí dokonce i ISO 50. Tím již od počátku snížíte riziko výskytu šumu na minimum. Šum bohužel nelze potlačit docela, zvláště na snímcích s dlouhou expozicí a hojností tmavých stínů. Mívá tendenci potrápit i kvalitní přístroje s rozměrnějším snímačem, jako jsou například digitální zrcadlovky. Má-li váš přístroj zabudovanou redukci šumu, zapněte ji! Proces sice o pár sekund prodlouží dobu snímání, ale odstraní šum, ani by degradoval kresbu fotografie.

Ostřete na jistotu

 

Malovat se světlem budete muset v přítmí. Dokud ještě v místnosti svítíte, využijte autofokus (AF) a zaostřete na scénu. Zkontrolujte, zda jsou objekty v popředí ostře vykreslené a jak s nimi ladí pozadí, zvláště je-li tvořeno vzorem. Potom přepněte na manuální ostření (MF). Fotoaparát v průběhu celého experimentu setrvá ve stejné vzdálenosti od scény, a tak autofokus nebude třeba. Ve zhoršených světelných podmínkách by beztak fungoval přinejlepším velmi pomalu a nepřesně.

Jen pár úderů srdce

 

Zhasněte v místnosti světlo a na fotoaparátu nastavte parametry času. Ten by se měl pohybovat v rozmezí dvou až čtyř sekund – to bude bohatě stačit na několik rychlých tahů provizorním světelným štětcem. Krátký časový limit zároveň přidrží na uzdě nadměrnou kreativitu. Při pořizování snímků zásadně používejte dálkové ovládání fotoaparátu nebo samospoušt. Ani ten nejpevnější stativ totiž neudrží fotoaparát v absolutně stabilní pozici v okamžiku stisku spouště. Drobný záchvěv může snímky zbytečně pokazit.

První kouzlo

 

Začněte jednoduchými tvary. Jako první pokusný objekt využijte vlastní ruce – jednu zapřete o pozadí, aby se v průběhu snímání nepohybovala, a rozsvícenou svítilnou zlehka obkreslete její tvar. Vynechejte detaily, soustřeďte se na okrouhlé křivky a tvary. Nebojte se experimentovat. Sledujte, jak se vytváří světelné stopa, jak dopadající světlo reaguje na objekty na scéně a jak se jeho účinky projevují na pozadí. Pokud budou některé partie zhotoveného snímku přesvětlené, zvyšte clonu na fotoparátu, případně nastavte o něco kratší expoziční čas.

Dotek světla

 

Chcete-li mít na snímku dostatečně viditelné pozadí, můžete zkusit scénu přisvětlit. Bohatě stačí zbytkové světlo přicházející z vedlejší místnosti anebo odražené světlo od stolní lampičky namířené do stropu. Funkci změkčovače světla velmi dobře splní i jednoduché bílé prostěradlo. Zkontrolujte ostrost a barevné podání prvních pořízených fotografií, nejlépe přímo na monitoru počítače. Nezapomeňte, že je vypnutý autofokus a již od prvního snímku máte zaostřeno na konstantní vzdálenost. I jemné posunutí stativu může rozostřit celou sérii snímků.

V kontrastu s realitou

 

Zkuste rafinovanější kompozici. Již staří malíři věděli, jak vděčným tématem pro zátiší je obyčejné ovoce. Má živé barvy, povrch, po kterém dobře kloužou stíny, a velmi snadno se s ním manipuluje. O nákladech na jeho pořízení nemluvě. Zkuste třeba práci s pomerančem. Sytá oranžová barva výtečně reaguje s tlumenou barvou pozadí, dužina je průsvitná a kůra díky četným pórům vypadá na snímcích příjemně plasticky. Oranžová barva také velice dobře kontrastuje s doplňkovou modrou. Jedná se o kombinaci, na kterou je oko od přírody zvyklé.

Dobrota na skle

 

Zapojte do kouzel i efekt zrcadlení. Malou tabulku kouřového skla vám za slušnou cenu uříznou v každém sklenářství. Pro účely experimentu stačí čtverec o síle 5 mm a hraně 40 cm, se kterým se snadno manipuluje na stole. Nezapomeňte ovšem nechat obrousit hrany. Položte sklo na stůl před počítač. Na monitor promítněte libovolný obrázek, nejlépe s pravidelným vzorem, například makrofotografii sněhu. Nechejte pozadí na obrazovce zrcadlit v tabulce skla. Podle potřeby můžete kompozici dochutit plátkem pomeranče a dokořenit trochou světla.

Těžko shrnout dnešní povídání do nějaké všeobecně platné sbírky pravidel. Vše musíte, pokud možno co nejcitlivěji, přizpůsobit vašemu uměleckému záměru. I když možná by bylo vhodné na konec umístit jeden krátký dovětek: Na malování světlem nepotřebujete žádný speciální nástroj!

 

  • Více informací o mně, mých fotografiích a tvorbě, najdete na mé domovské stránce.
  • Tento článek vyšel také v časopise DiGI foto 8/2004.

 

 

 

 

 

 

Určitě si přečtěte

Články odjinud