O kopcích na Jižní Moravě, kterým se tak souborně říká, nejspíš slyšel každý z vás nebo je navštívil. Polozalesněný pás vápencových kopců Děvín, Pálava a Stolová hora se majestátně vzdouvají z rovinaté krajiny. Už to slovo – Pálava, hřeje. Své jméno patrně dostala od podnebí, které ovlivňuje suchá a mírná panonská oblast. Vápencové podloží a jižní svahy jsou domovem pro nepřeberné množství druhů živočichů a rostlin a proto Pálava i její okolí byla vyhlášena biosférickou rezervací UNESCO.
max. velikost | max. velikost | max. velikost
Za vinohradem; foto Z.M. | Pálava; foto Z.M. | Krajina s červenou střechou; foto Z.M.
Pojďme si nyní projít tento přírodní a turistický klenot jako fotografové. Vězte, že nás čeká mnoho zajímavých scenérií, dalekých výhledů do krajiny i drobné krásy mikrosvěta, který je u našich nohou. Moje fotocesta Pálavou v tomto článku nebude tak přímá jako byla ta podél toku Bílé Opavy. Pálava je totiž jako velký prostřený stůl se spoustou lákadel, které servíruje rozšafný číšník jménem počasí. Někdy dá laskominy pěkně vedle sebe, jindy je naschvál položí na opačné strany stolu a nedojedené pochutiny často sklidí dřív, než je stačíte ochutnat. Pro fotografa to je velmi návykový kraj. Jakmile jej jednou poznáte, budete se chtít vracet.
max. velikost | max. velikost | max. velikost
V zakletém lese po Děvínem; foto Z.M. | Svatý kopeček | Měsíční sonáta; foto Z.M.
Co budeme potřebovat?
Každá cesta začíná přípravou. Proto než vyrazíme, řekneme si, co vše budeme na Pálavě potřebovat. Opět nemohu říci, že nějaká část vaší fotovýbavy nebude k užitku. Máte-li těžkotonážní stativ Manfrotto nebo Velbon, počítejte, že každé kilo na zádech se cestou pronese. Také objektivy vybírejte s ohledem na své fyzické možnosti. Běžnou chůzí je Pálava procházkou, ale pokud spěcháte za zapadajícím sluncem až na vrchol kopce, váha fototechniky je poznat.
Oblečení volte podle vašich zvyklostí. Cesta není žádná vysokohorská túra, ale o třech věcech bych se rád zmínil. Cesty a pěšiny po kopcích jsou ušlapané, ale místy, například nad Soutěskou, je štěrková suť, proto nazujte dobré boty. Pálavské slunce je ostré a kopce vyprahlé, nezapomeňte na pokrývku hlavy a dostatečné zásoby tekutin.
Kudy vede cesta?
Pálavská „Dé jednička“ vede po červené turistické značce a doplňuje ji několik značených kratších „okrsek“. Věřím, že než se vydáte na výlet, nahlédnete do mapy a předem si vyjasníte jak se pod Pálavu dostat, kudy jít a podrobnosti jako kde zaparkovat auto nebo kdy vám odjíždí poslední vlak nebo autobus domů. Informačních zdrojů je na internetu dostatek.
Kudy cesta nevede?
Je třeba dodat, že Pálava je rezervace a tudíž je turistům povoleno pohybovat se jen po vyznačených cestách. Fotografové nemají žádnou výjimku z tohoto omezení, ovšem o to je větší jejich touha vidět co je na kopci s vysílačem nebo jihovýchodních stáních. Podlehnete-li pokušení, přestoupíte-li zákaz, mějte prosím na paměti ochranu vzácné fauny a flóry a chovejte se ohleduplně k tomu co roste a utíká.
Kdy vyrazit?
V mých vzpomínkách je příroda na Pálavě nejkrásnější na přelomu ročních období. Nejzajímavější „trofeje“ jsem si přinesl z časů prvních zimních námraz a z počátku jara, kdy se rozevírají listy stromů a na loukách kvetou první kytky. To období je právě nyní. Ve středu léta je Pálava také krásná. Louky už tolik nelákají, neboť jsou vyprahlé, ale večerní divadlo bouřkových mraků nad vinicemi je úchvatné.
max. velikost | max. velikost
Hlaváčkocvak pálavský; foto Z.M. | Jarní motiv; foto Z.M.
Dobré počasí je základ úspěchu
Z Brna na Pálavu jezdím s přáteli, nejčastěji se Zdenkem Musilem. Ani po několika letech intenzivního Pálavofotografování jsme nepronikli do všech zákonitostí a jemných nuancí počasí. Víme, že ráno jistě vyjde slunce, večer naprosto určitě zapadne, že nejspíš nebude pršet a podobně. Ale nikdy předem nevíme, jestli „tam dole na jihu“ bude mlha nebo zda přijdou mraky.
Počasí, mám na mysli oblačnost nebo mlhy na Pálavě, je zvláštní a občas výrazně odlišné od globálních předpovědí počasí pro jih Moravy. Úplné vysvětlení k tomuto jevu by vám jistě podal meteorolog. Mé vysvětlení, že za to může hradba kopců v rovinaté krajině a nedaleké Novomlýnské nádrže, přijmout můžete, ale taky nemusíte.
max. velikost | max. velikost | max. velikost
Úsvit na vinici ; foto Z.M. | Silvestr Šípákův...; foto Z.M. |V zamrzlém království ; foto Z.M.
A tak se teprve cestou rozhodujeme, kam vyrazíme nejdřív a které místa si necháme na později. Paměťové karty se nám zaplní skoro pokaždé, ale občas se vracíme s vědomím, že snímky nebudou stát ani za stažení do počítače. Ale někdy se nám dostane odměny za trpělivost v podobě krvavých mraků na Tabulové hoře, duhy u Sirotčího hradu, zlatého světla a dlouhých stínů na svazích nebo bílé mlhy líně se valící soutěskou.
max. velikost | max. velikost | max. velikost
Duha pod Soutěskou; foto Z.M. | Ze Stolové hory; foto Z.M. | Pálavská zákoutí; foto Z.M.
Dny dubových starců
Stromy na svazích, především teplomilné duby, jsou pokřiveny poryvy větru, horkým letním sluncem i únorovými mrazy. Ten nejkrásnější dub najdete nad Soutěskou po levé straně cesty na Dívčí hrady. Od místních ochránců přírody dostal pěkné jméno „Šípák“ a pro fotografy se stal ikonou Pálavy.
max. velikost
Účastníci zájezdu; foto Z.M.
Žezlo „krále Pálavských dubů“ převzal od „Frňákovníku“, který stál o pár set metrů výš na kopci. Znal jsem jej už jen jako mrtvý strom, torzo které tančí s rozevlátými pahýly. Na počátku zimy 2007 jeho tanec smrti ukončila vichřice.
V přírodě nic definitivně nekončí, pouze se přeměňuje. Duby pomalu rostou a pomalu umírají. Právě ty umírající solitéry na svazích a skalkách jsou pro fotografy nejzajímavější.
max. velikost | max. velikost | max. velikost
Ve slunečním větru; foto Z.M. | Pálavské stromy; foto Z.M. | První ranní paprsek
Jitro na Sirotčím hradu
Zřícenina Sirotčího hradu stejně jako Dívčí hrady patří neodmyslitelně k panoramatu Pálavy. Jeho jméno pochází z pověsti o Templářských rytířích. Hrad byl postaven ve 13. století na dvou skalách na obcí Klentnice. Na konci 16. století byl opuštěn a postupně chátral do dnešní romantické podoby. I když se jedná o poměrně malou lokalitu, můžete zde vyhledat a se svými fotoaparáty zaznamenat nepřeberné množství kompozic.
Doporučuji vám zažít svítání vedle jeho zdí. Je šero, ale kohouti dole ve vesnici už ohlašují rozbřesk. Obloha, z počátku matná, na východě pomalu nachoví. Vítr sviští slepými okny a kavky bleskově přelétají za neustálého „ťa, ťa, ťa“.
max. velikost | max. velikost
Svítání nad Klentnicí | Ráno před Štědrým....; foto Z.M.
Tuhle chvíli můžete využít pro nalezení vhodného místa na rozložení stativu, naposledy si ujasněte expoziční hodnoty. Jakmile slunce vystoupí zpoza obzoru a jeho zlaté paprsky pohladí vápence, už není na přemýšlení čas. Všímejte si změn. Každý den v roce, minutu po minutě, je to jiné. Možná to budete právě vy, komu se povede na snímač zachytit něco jedinečného.
Když je slunce zcela nad obzorem, můžete se přesunout do rokle mezi hradními kopci a ve skalní dutině širokoúhlým objektivem vyfotografovat věž v sevření skal. Pokud zde jste večer, začněte na louce pod hradem a zachyťte scenérii hradu na příkré skalní stěně.
max. velikost | max. velikost
Zimní Sirotčí hrad | V zajetí dlouhých stínů; foto Z.M.
Dívčí hrady neboli Děvičky
Už staří Slované věřili pověsti, že tři skály nad Pavlovem jsou zkameněné panny, a pojmenovali své hradisko Dewiczky. Hrad, který zde byl později postaven, toto jméno převzal a nazýval se Maidberk neboli Dívčí hrady. Svou strategickou úlohu obrany jihu země plnil až do konce 17. století, kdy jej pobořili a vypálili Švédové.
Dívčí hrady jsou rozsáhlejší stavbou než Sirotčí hrad a patrně zachovalejší, pokud se dá mluvit o „zachovalé“ zřícenině. Naleznete zde mohutné vápencové zdi se zbytky cihlového obložení oken, z posledních sil držící se klenby a přírodu jež vše zarůstá. Nejspíš se zde setkáte i s velkým počtem turistů kochajících se výhledy na vinohrady kolem Pavlova. Najít tu správou kompozici nenarušenou turisty si žádá trpělivost.
Večer na Stolové hoře
Z plochého vrcholu Stolové hory je pěkný výhled do všech světových stran.
Přiláká vás pohled Svatý kopeček u Mikulova a donutí vás nasadit teleobjektiv. O trochu kratším ohniskem budete sledovat opačnou stranu směrem k Sirotčímu hradu a Děvičkám. Na západním svahu najdete směs keřů, skalek a řad vinné révy, které mi připomíná moravský Hobitín.
max. velikost | max. velikost
Pohlednice ze Stolové hory; foto Z.M. | Putování za duhou; foto Z.M.
max. velikost | max. velikost
„Zahráda“ pod Stolovou horou; foto Z.M. | Posed pod Stolovou horou; foto Z.M.
max. velikost
Sirotčí ve večerním; foto Z.M.
Buďte připraveni, vyplatí se to
Nečekejte, že vás na Pálavě čeká „zázrak“, ale buďte mu nápomocni. Sledujte předpověď počasí, především matematické prognózy na internetu, najděte si přesný čas východu a západu slunce. Nejlepší „úlovky“ se nám podařily, když bylo předpověděno proměnlivé počasí.
Pokud je Pálava pro vás daleko, naplánujte si několikadenní dovolenou na Jižní Moravě. Kromě Pálavy je tu spousta fotografických, turistických a architektonických památek a v neposlední řadě dobré víno a dobří lidé.
max. velikost | max. velikost
UFO nad Pavlovem; foto Z.M. | Baskerwill atelier; foto Z.M.
Fotografie pro tento článek laskavě věnovali Zdenek Musil, Zbyněk Pouzar a Miroslava Brázdová a patří jim mé poděkování.
Znáte nějakou fotograficky zajímavou lokalitu v České republice nebo na Slovensku jako své boty? Přichází čas, kdy je nejkrásnější? Napište nám. Rádi uveřejníme váš „cestopis“ i vaše fotografie.