Nově představený systém Micro Four Thirds přinesl mimo nové normy bajonetu pro připevnění objektivu i nový systém elektronického hledáčku. Lze doufat, že se opět obnoví vývoj těchto významných prvků digitálních fotopřístrojů, který byl přerušen preferováním vývoje zrcadlovek. Ve srovnání s hledáčky jednookých zrcadlovek mají mnoho výhod, ale i nevýhody.
Nejprve výhody elektronických hledáčků
Výrobně jednoduchý
Opticko-mechanický systém jednooké zrcadlovky je složitý a výrobně náročný. Elektronický hledáček obsahuje jen displej velmi malých rozměrů a okulár. Celou soustavu je možné vyrábět jako blok, který se při montáži vloží do fotopřístroje. Odpadá i celá optická soustava pro autofokus a pro měření osvitu. Nižší výrobní cena elektronického hledáčku se promítne i do celkové ceny fotopřístroje.
Konstrukce hledáčku zrcadlovky | Konstrukce elektronického hledáčku
Pokrytí zorného pole 100 %
U zrcadlovek je v hledáčku vidět vše, co bude na snímku jen ve výjimečných případech. U elektronických hledáčků a dokonce i na displejích jednoduchých kompaktů téměř vždy.
Snadné dosažení zvětšení 100 %
Zvolit ohniskovou vzdálenost okuláru tak, aby odpovídala úhlopříčce displeje je jednodušší, než u soustavy s hranolem nebo soustavou zrcátek.
Snadné dosažení vhodné polohy výstupní pupily
Ze stejného důvodu je snadné i vítané vzdálení výstupní pupily od okuláru hledáčku.
Pozorování obrazu bez přeostřování oka
Dioptrickou korekcí je možné zvolit takovou polohu pozorovaného obrazu, jaká způsobí nejmenší namáhání zraku. Většinou se obraz okulárem zobrazuje do vzdálenosti, shodné s fotografovanou scénou.
Zvětšení lupy (okuláru)
Zde pozor na jednu nepřesnost. Často se uvádí třeba: „vidíme obraz velký jako na 24palcovém monitoru“. Toto tvrzení nemá žádné opodstatnění. Pokud je displej elektronického hledáčku v ohnisku okuláru, vidíme obraz v nekonečnu a teoreticky v nekonečné velikosti.
Jasný obraz při slunečním světle
Displej je na dně vyčerněné šachty. Případné světlo, vnikající okulárem, se odstíní přiloženým okem. Obraz je mnohem jasnější a kontrastnější, než na vnějším displeji.
Pozorování obrazu z úzkého úhlu
Obraz se pozoruje prakticky jen ze směru, kolmém na rovinu displeje. Nedochází tak k jevům, pozorovatelným na vnějším displeji – změně barev a kontrastu při pozorování z šikmých směrů.
Množství volitelných údajů
Na displeji, nebo v blízkosti pozorovaného obrazu je možno zobrazit mnoho volitelných údajů. Často různě, podle požadavků uživatele. Stejně jako ohraničení snímaného formátu jsou tyto údaje zobrazeny ostře a většinou jasněji, než údaje pod matnicí (nebo vedle matnice) zrcadlovky.
Vyfotografovaný obraz na stejném místě
Bezprostředně po pořízení snímku je možné v hledáčku posoudit vyfotografovaný obraz. Není nutné se dívat jinam a záměna snímaného obrazu za vyfotografovaný umožňuje lepší posouzení výsledku.
Stabilnější držení
Rozšířené držení kompaktů v předpažených rukou (posměšně nazývané „kudlanka nábožná“), či dokonce jen v jedné natažené ruce nepřispívá k bezpečnému držení fotopřístroje bez rozhýbání. Ani stabilizátory nejsou všemocné!
Odpadá ráz zrcátka
Nejen menší nebezpečí „roztřesení“ snímku, ale v mnoha případech vítané naprosto bezhlučné fotografování. Odpadá i nutnost předsklopení zrcátka při snímcích z málo stabilního stativu při použití kritických časů.
Libovolný počet zaostřovacích bodů
Počet a rozmístění zaostřovacích bodů u zrcadlovek je neměnný a je dán konstrukcí optiky zaostřovacího senzoru. Mnohdy jsou všechny zaostřovací body zhuštěny okolo středu obrazu. U přístroje s elektronickým hledáčkem je informace o dosažení ostrého obrazu získávána přímo ze snímacího čipu. Rozmístění zaostřovacích bodů je možno určit jednoduše softwarově. Často lze pro zaostření uživatelsky zvolit libovolný bod obrazu.
Ostrý obraz je na čipu
Stejný důvod, jiný důsledek: informace o ostrosti je získávána ze snímacího čipu. I když je tento systém (zatím) považován za pomalejší a méně spolehlivý než zaostřovací systém zrcadlovek, nemůže dojít k závadě, při které je optická dráha ke snímači odlišná od optické dráhy na zaostřovací senzor. Paradoxně se tak může stát, že právě drahá profesionální zrcadlovka může ostřit na chybnou vzdálenost.
Obrázek vždy rovně
Tato závada má podobnou příčinu jako předešlá. Snímací senzor může být v přístroji vložen šikmo (sice nepatrně, ale oko na fotografii odhalí i malou nepřesnost). Při sledování obrazu na displeji nebo v elektronickém hledáčku nemá šikmá montáž vliv: v hledáčku vidí fotografující totéž, co bude na snímku. U zrcadlovky nesouhlasí pozorovaný obraz s vyfotografovaným (skutečně zjištěný případ: odchylka cca 1°).
Nevýhody elektronických hledáčků
Malé rozlišení (zatím)
Základní úvaha pro požadované rozlišení pozorovaného obrazu: obrázek pozorujeme většinou ze vzdálenosti 25 cm (v optice tzv. smluvní pozorovací vzdálenost). Pro dosažení správné perspektivy (s objektivem o ohniskové vzdálenosti rovné úhlopříčce obrazu) bychom měli obraz pozorovat také ze vzdálenosti úhlopříčky. Je-li úhlopříčka 25 cm, je při poměru stran 4:3 (většina digitálních kompaktů) velikost obrazu 15 × 20 cm. Rozlišovací schopnost oka je jedna úhlová minuta; ze vzdálenosti 25 cm tedy oko rozliší detaily o velikosti 0,1 mm. Celkem 2 000 ×1 500 = 3 000 000 obrazových bodů. To je minimální počet bodů pro ostré vnímání digitální fotografie i obrazu v jakékoliv velikosti. Větší obraz se pozoruje z větší vzdálenosti — rozlišitelné body jsou větší a naopak.
Úvaha o rozlišení obrazu
Současné rozlišení displejů a elektronických hledáčků okolo 230 000 bodů není z tohoto pohledu skutečně důvod k jásání.
Uváděné rozlišení
Výrobci fotografické techniky navíc klamou její uživatele. Neuvádějí počet obrazových bodů (pixelů), ale počet subpixelů v základních barvách, ze kterých se obraz skládá. Výše uvedené rozlišení displejů je tak přibližně 70 000 obrazových bodů. Čtyřicetkrát méně, než by bylo potřeba
Teprve tři barevné body tvoří jeden obrazový bod
Stejnou fintu používají i výrobci kapesních televizorů a tak se třeba při udávaných 1 440 × 234 bodech poměru stran nedopočítáme (při 1440 : 3 = 480 × 234 už ano). Naštěstí výrobci velkých televizorů a počítačových monitorů uvádějí správně skutečný počet obrazových bodů.
Ztráta detailů ve světlech a stínech
U některých elektronických hledáčků neodpovídá podání jemných odstínů ve světlech a stínech přesně pořízené fotografii. Může se tak například stát, že světla vypadají jako „vypálená“, ale na snímcích jsou v pořádku. Úprava jasu obrazu v menu nepomůže, problém se objeví zase ve stínech a celkový obraz vypadá jako tmavý, podexponovaný. Řešením by bylo nastavování více parametrů zobrazovacího displeje.
Blikání obrazu při zářivkovém světle
Výjimečně může při některých snímcích docházet k interferenci zobrazovací frekvence elektronického hledáčku a osvětlení zářivkami, nebo jinými světelnými zdroji s malou setrvačností. Obraz pak nepříjemně „dýchá“, nebo bliká. Možnost volby jiné frekvence je u těchto zobrazovačů jen výjimečně.
Větší namáhání obrazového snímače
Zrcadlovky měly proti kompaktům a přístrojům s elektronickým hledáčkem výhodu v tom, že snímací čip byl ve funkci jen krátce při otevření závěrky. Méně se zahříval a nežádoucí šum v obraze byl menší. Některé novější zrcadlovky ale tuto výhodu vyměnily za možnost náhledu na displeji a natáčení videa. Novější snímací čipy mají konstrukci, která vyšší zahřívání a tím i vyšší šum snižuje.
Závěr
Je podivné, že výrobci, kteří se snaží ušetřit při konstrukci fotopřístrojů každé tlačítko, nevyrábějí modely s elektronickým hledáčkem bez displeje na zadní stěně. Skoro to připomíná radnici v Kocourkově, kde byly dvoje hodiny, aby se mohli dívat dva lidé současně. Zadní displej má význam jen v případě, že je vyklápěcí a otočný. Pak výrazně zvyšuje možnosti fotopřístroje při fotografování. Ale malý kompakt se zabudovaným elektronickým hledáčkem ve tvaru krychle o hraně 1,5 cm — to opravdu ještě nikoho nenapadlo? Nebo je stále ještě důležitější reklamní argument: „náš displej je o 2 mm větší, než u konkurence“? I za cenu, že se kvůli displeji fotoaparát nedá držet (takzvaný nuceně dotykový displej) a na zadní stěnu se už nevejdou další tlačítka.